DAVE EVANS AND JOHN NITZINGER - Revenge

Honosit se ještě po skoro čtyřiceti letech nálepkou ex-AC/DC mi přijde trochu ujeté. Navíc, když víte, že Dave Evans byl zpěvákem této australské legendy jen pár měsíců než jej nahradil Bon Scott, a než vůbec kdy vyšla první deska AC/DC. S bratry Youngovými natočil pouze dva singly „Can I Sit Next To You Girl“ a „Rockin´ In The Parlour“, což není samozřejmě zaručený status nehynoucí legendy. Evans po svém odchodu/vyhazovu (záleží koho se zeptáte) z AC/DC postavil krátkodechou kapelu Rabbit,..více

[recenze]

[29.05.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

AVANTASIA - The Mystery Of Time

Je poměrně zábavné pozorovat výkyvy v Tobiášově tvorbě. Zatímco u EDGUY lze už roky pozorovat sestupné tendence, u Avantasie je to obráceně. Po dvou nemastných neslaných, tři roky starých deskách, tu je jedna další, ovšem o mnoho povedenější.

Opět se nezapomnělo na příběh, tentokrát se odehrává ve viktoriánské Anglii, kde se mladý vědec pokouší vysvětlit souvislosti mezi Bohem, časem a vědou. Proč ne,..více

[recenze]

[28.05.2013]

[Hermes]

[51 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

QUEENSRYCHE - Frequency Unknown

Je to rok, co jako časovaná bomba vybuchla seattleská pětice Queensryche, když přímo na pódiu došlo k potyčce mezi zpěvákem Geoffem Tatem a zbytkem kapely. Kytarista Michael Wilton a bubeník Scott Rockenfield okamžitě prohlásili, že Tate už není členem kapely a místo něj do svých řad doplnili někdejšího zpěváka Crimson Glory Todda La Torreho. Tate reagoval okamžitě a hned si postavil svou verzi Queensryche, kde se objevil i kytarista Kelly Grey, který před patnácti lety nahradil legendárního Chrise DeGarma. ..více

[recenze]

[27.05.2013]

[Jan Skala]

[23 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

Martin FIALKA, Petr VOHÁŇKA (PROXIMITY) - Lidé by měli dělat to, co je baví a nekoukat na ostatní

Debutové album pražských Proximity, nazvané “Zero Point” mi krapet pootevřelo oči (a uši) porovnalo hodnotové žebříčky. Pokud bych se držel škatulkového zařazení (metal-metalcore), asi bych se s touhle deskou minul. Jenže jejich muziku nacpat do jednoho šuplíku prostě nejde a troufnu si tvrdit, že to “svoje ořechové” si na “Zero Point” dokáže najít každý příznivec tvrdší a moderní muziky. Už to je sám o sobě důvod vyzpovídat tuhle kapelu. A když se k tomu přidalo i vítězství v jednom z kol naší Metalparády, ..více

[rozhovory]

[26.05.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

KILLSWITCH ENGAGE - Disarm The Descent

Loňský rok byl pro Killswitch Engage zlomovým. Kapelu opustila po dlouholetém působení její hlavní tvář a dosavadní zpěvák Howard Jones, což vyvolalo u fanoušků doslova zděšení a pocity nejistoty ohledně budoucnosti této bandy. Poměrně brzy však dorazila potěšující zpráva. Na pozici zpěváka se místo Howarda navrací Jesse Leach. Bývalý frontman KSE, jež ji opustil po vydání druhého a přelomového alba „Alive or Just Breathing“, které v podstatě definovalo žánr. Osudem jest, ..více

[recenze]

[26.05.2013]

[Kozel]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

PANIKK - Unbearable Conditions

Rychle a zběsile! Rychle a zběsile! Rychle a zběsiléééééé! S trochou nadsázky lze říct, že o nic jiného tady ani nejde. Slovinští uctívači old school thrashe Panikk na svém debutovém albu „Unbearable Condition“ dokazují, že mají dobře najeté Exodus, Anthrax, Overkill… Mají je naštudované natolik dobře, že nemají potřebu do své smrště montovat vlastní invenci, mají tuhle starou školu zjevně v oblibě natolik, že nemají potřebu do ní cpát ani špetku moderny či kliček a zároveň jí mají v krvi natolik, ..více

[recenze]

[25.05.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

STONE SOUR - House of Gold & Bones - Part 2

Že by Corey Taylor opravdu vytvořil své životní dílo? S první částí to při nejmenším naznačil, teď už to stačí „jen“ potvrdit. „House of Gold & Bones - Part 2“ je bezpochyby jedna z nejočekávanějších desek tohoto jara a Stone Sour se můžou navždy zapsat do rockové historie. Americká čtyřka je silnější, než kdy předtím. Tohle jim musí vyjít!

Při hodnocení této desky se logicky nabízí srovnání s jeho prvním dílem. ..více

[recenze]

[24.05.2013]

[Mikka]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

NIGHTWISH - Oceanborn

Nightwish dokázali na svém debutu přijít s unikátním a originálním stylem, který leckoho až ohromil. Světová popularita se sice ještě nedostavila, ale lepší odrazový můstek si Finové přát snad ani nemohli. Za nejdůležitější milník jejich diskografie si však dovolím označit až druhou desku. Byla to právě ona, která mohla kapelu buď zařadit do šedého průměru, nebo naopak vynést do výšin. Jak to nakonec dopadlo, to už asi všichni víme...více

[recenze]

[23.05.2013]

[Mikka]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

DEEP PURPLE - Shades Of Deep Purple

„Pojďte a poslyšte příběh z dávných časů, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi...“ Lépe než tento citát ze seriálu Cirkus Humberto, by asi jiný tento příběh o Deep Purple uvádět nemohl. Psal se totiž rok 1967, kdy se mladý, teprve dvaadvacetiletý, kytarista Ritchie Blackmore vrátil z Hamburku, kde zkoušel prorazit po vzoru Beatles, do své rodné Anglie. Jedním z prvních lidí, které potkal, byl mohutný varhaník s mrožím knírem, který se jmenoval Jon Lord. Právě v tu chvíli byl položen základní kámen kapely..více

[recenze]

[23.05.2013]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

HIM - Tears On Tape

S každým novým albem přinášejí HIM do sebou pojmenovaného hudebního subžánru „love metal“ něco nového. Každá nová deska zní jinak než předchozí, snad vyjma prvních dvou. A stejně je tomu i s novinkou „Tears On Tape“, na kterou frontman Ville Valo sliboval natřískat silné skladby, ve kterých se kapela vrátí nejen ke svým kořenům, ale také zabrousí do vod svých dávných inspirací, jako jsou kupříkladu Black Sabath...více

[recenze]

[22.05.2013]

[Veronika]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

THE STOOGES - Ready To Die

Věční loseři, kteří nikdy nebudou úspěšní, tak jak by si zasloužili. Odpadlíci z postkvětinové scény šedesátých let, na které se vždy bude koukat mezi prsty. Souputníci New York Dolls a MC5, kteří skončili stejně neslavně, jako jejich vrstevníci. Ožralové, feťáci, ale také vynikající muzikanti, kteří ovlivnili nejen udergroundovou scénu, ale i zásadní kapely hairmetalového rozpuku v Los Angeles osmdesátých let. To všechno jsou The Stooges, kterým už od nepaměti dominuje hlas Iggyhgo Popa. ..více

[recenze]

[21.05.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

CRYSTALLION - Killer

Pokud byste snad někdo měl chuť mě jednoho krásného dne zabít, snažně prosím, pošlete na mě zabijáka made in Crystallion. Jednak ta holčina na obálce alba „Killer“ nevypadá úplně marně, takže by bylo aspoň na co koukat, druhak drtivá většina nábojů v jejím palebném průměru na desce je buď slepá nebo navlhlá, takže bych měl docela slušnou šanci se z toho dostat s jen lehce pocuchanou kůží. A přitom ta náplň na „Killerovi“ není až tak úplně marná, jen trpí diagnózou „naprostá ztráta osobitosti“...více

[recenze]

[21.05.2013]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

GLORYHAMMER – Tales from the Kingdom of Fife

Christopher Bowes je… jak to říct? Velmi svérázná osobnost. To na metalové scéně dokazuje už nějakou dobu tím, že stojí za kapelou Alestorm. Jenže se svým novým projektem tomu vážně nasadil korunu. Asi už ho nebavilo hrát si pořád jenom na piráty, tak si protentokrát oblékl čarodějnický plášť, pojmenoval se Zargothrax, sehnal si k sobě další čtyři šílence a rozhodl se složit epické válečné chóry o alternativní historii středověkého Skotska. Zavání to neskutečným průšvihem, ale světe div se, ono to tak není. ..více

[recenze]

[20.05.2013]

[Ray]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

TAUNTED - 9 Sins

Při poslechu „9 Sins“ amerických thrasherů Taunted jsem si tak nějak mimochodem vzpomněl na podvečer, kdy nám třídní pyroman a experimentátor v jedné osobě slíbil velkolepé představení s třaskavinou vlastní výroby, kterou se chystal veřejně odpálit a sliboval i dalekosáhlé následky. Z jeho lektvarů vycházely jen různobarevné čmoudíky a decentní pšoukance. I přes to, zábava se protáhla až do černočerné tmy a celkem jsme se ten večer i pobavili. Ale exploze se ne a ne dostavit… A takhle nějak to mám i s „9 hříchy“. ..více

[recenze]

[19.05.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

ASYLUM PYRE - Fifty Years Later

Silná, melodická a moderní. Tři slova, která prý dostatečně vystihují hudbu francouzských Asylum Pyre. S tím se dá celkem souhlasit, pokud bychom teda chtěli být co nejstručnější. Jenže na dokonalé zhodnocení nejnovějšího alba „Fifty Years Later“ pár slov prostě nestačí. Vývoj, který mě u poslechu tohoto díla provázel, to ostatně jenom potvrzuje. Ze zdánlivě průměrného a nenápadného materiálu se totiž najednou vyklubala velmi příjemná záležitost...více

[recenze]

[18.05.2013]

[Mikka]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

TOM KEIFER - The Way Life Goes

Cinderella byla jedna z mnoha kapel, které v první polovině devadesátých let smetla mohutná vlna grunge. Přestože v roce 1994 vydala kapela pravděpodobně své nejlepší a nejdospělejší album "Still Climbling", znamenalo to pro ni stopku. Předchozí tři alba "Night Songs", "Long Cold Winter" a "Heartbreak Station" pokryla platina, "Still Climbling" to nedotáhla ani na zlaté ocenění. Cinderellu to zničilo. Nebyla jediná. Mötley Crüe se ale vzpamatovali z neúspěchu bezejmenného alba, ..více

[recenze]

[17.05.2013]

[Jan Skala]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]