DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Já to nikde nevyštrachal, přišlo na redakční...

SAINT - Immortalizer
Že ste tu páni na nich natrafili...pritom táto...

XIII. STOLETÍ - Noc vlků
Osm let čekání na novou desku mé nejoblíbenější...

KOMUNÁL - Nedáme se zlomit
Na koncertech to klukům pořád jde, ale poslední...

KOMUNÁL - Nedáme se zlomit
Skoro bych i souhlasil ale Kolář vážně v kondici...

DREAMTALE - Seventhian...Memories of Time
A mně zase nesedí nepříjemný nemelodický hard...

DREAMTALE - Everlasting Flame
Výměna skvělého Erkkiho Seppänena byl krok...

DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Ty jo, kde jso to vyštrachal? Evidentně nějaký...

GREAT WHITE - Back To The Rhythm
Jedna z mála těch novějších desek, která mě...

DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Za mě překvapení jak prase. Konečně výborný...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Negativní recenze jako forma psychického násilí?

Často přemýšlím, jaký dopad mohou mít recenze na konkrétní autory. Ať už jde o filmy, knihy nebo muziku, většina umělců se shoduje, že je reakce na jejich dílo zajímá, a "ten, kdo říká opak, nemluví pravdu". Věřím tomu, když totiž - zcela nevhodně - vztáhnu dané tvrzení na sebe, pak i mě zajímají reakce na mé články, přičemž pozitivní ohlas zahřeje na duši, a negativní komentář rozladí, třebaže se člověk během let přece jenom trochu otrkal. V tomto ohledu mě zaujal výrok režiséra a herce Ondřeje Sokola, jenž v jednom nedávném rozhovoru tvrdí, že čistě negativní recenze je vlastně způsob psychického násilí. Tento na první pohled nepřiměřený výrok má své hluboké opodstatnění. Nikdo není vůči názorům okolí imunní a každý rýpanec vleze kousek pod kůži, zanechá nepatrný, ale citelný otisk. Možná by na to měl brát kritik při psaní recenze ohled, samozřejmě v souvislosti s tím, kdo jeho slova může reálně číst. V našem případě se asi nemusíme ohlížet na recenze zahraničních alb. Jejich autoři o naše slova zavadí velmi sporadicky, a pokud ano, pak půjde spíše o pozitivní hodnocení, jenž jim sami nabídneme k přečtení. Při recenzování domácích alb je ale jistá míra ohleduplnosti na místě. Za každou deskou, za každou skladbou a za každým tónem se ukrývá obrovské množství práce a prostředků. Nikdo přitom nenahrává své dílo se záměrem stvořit odpad nebo terč posměchu. Sám za sebe přiznávám (aniž bych přeceňoval dosah mých recenzí!), že mně podobný odstup sem tam chybí. Tento úvodník budiž závazkem, že se na tom pokusím trochu zamakat.

Petr Štěpnička, 15.11. 2024

Milan FLECK (BAD VICTIM) - Muzika má vyvolávat emoce!


Velkomeziříčská parta Bad Victim se v posledním kole Metalparády umístila sice na druhém místě, ale pokud sledujete Metalforever, tak víte, že Ancient Desire se ve prospěch druhého vzdali postupového místa. Proto si v tuto chvíli můžete přečíst rozhovor se zpěvákem zmíněných kluků z Vysočiny Milanem Fleckem. Položil jsem Milanoviotázky týkající se současného stavu kapely, nejbližších plánů, byl jsem zvědavý také na jeho názory o moderním metalu i scéně obecně. Přeji příjemné počtení...více

[rozhovory]

[08.09.2013]

[Kozel]

[0 komentářů ]


STEIK - War With Yourself


Pokud se chcete vžít do toho pocitu, jak obtížné je pro naprosto normální a tuctovou tuzemskou kapelu, zpívající v domorodštině, prosadit se v zahraničí, zkuste si pustit promo materiál ruských Steik, a uvidíte, jestli vás nějak osloví. Na Steik je asi úplně nejzajímavější fakt, že jsou totální partyzáni. Tedy alespoň z hlediska schopnosti o sobě utajit pokud možno veškeré informace, a to i v případě, že po nich pátráte nejen pod názvem Steik, ale i Steak, kteréžto oba názvy jsou užívány (ale předpokládám, ..více

[recenze]

[07.09.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


TRISTANIA - Darkest White


"Darkest White" je název již sedmého alba legendy gothic metalu kapely Tristania. Sedm desek, osmnáct let existence, mnohé změny v sestavě a přesto je Tristania stále silná a řekl bych, že nyní i nejsilnější. Největší slávu zažili v období konce devadesátých let, kdy žánr vzkvétal. Pro mě však největším milníkem v jejich diskografii asi navždy zůstane „Ashes“, které už tak trochu uteklo ze zaběhnutých gothic metalových klišé a ukázalo Tristanii jako progresivní a experimentální skupinu...více

[recenze]

[06.09.2013]

[Tomáš Marton]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


SCORPIONS - Lonesome Crow


„Rozhodli jsme se, že jednoho dne budou Scorpions jednou z největších rockových kapel na světě“ , prohlásil jednou Rudolf Schenker, kytarista těchto hudebních dinosaurů. A i když to možná zní trochu velkohubě, povedlo se. Kapela, které na jedné z vln její největší slávy předskakovali Iron Maiden, Metallica, Def Leppard či Bon Jovi, která odehrála koncert před víc jak třista tisíci diváky, třikrát za sebou vyprodala Madison Square Garden, kapela, která se dokázala zviditelnit i politicky tím, že v pravý čas byla na pravém místě,..více

[recenze]

[05.09.2013]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]


DEEP PURPLE - Abandon


Přestože předchozí „Purpendicular“ po komerční stránce neznamenalo bůhvíjaký úspěch, bylo natolik kvalitní, že kapela prokázala své právo na další existenci. Na život po Blackmoreovi. V kapele díky kliďasovi Morseovi byla dobrá atmosféra a nic nenasvědčovalo tomu, že by se další deska neměla tvořit lehce. Jenže s čím nikdo moc nepočítal, studnice nápadů Deep Purple začala najednou pěkně rychle vysychat. Můžeme spekulovat o tom, ..více

[recenze]

[05.09.2013]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


SIRENIA - Perils of the Deep Blue


Myslím, že každého hudebního nadšence napadne alespoň jedna kapela, u které by si přál, aby se její směr vyvíjel trochu jinak. Tento postoj většinou vzniká po poslechu debutových desek, kdy se posluchač často zamiluje do unikátního a jedinečného stylu interpreta. Jenže umělci se vyvíjí, nechtějí se moc často opakovat, někdy se dokonce stane, že podlehnou komerčnějším záměrům a začnou tvořit tak, aby to zaujalo širší spektrum posluchačů. Abych se držel žánru recenzované desky (female metal), ..více

[recenze]

[04.09.2013]

[Mikka]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


EXCELSIS - Vo Chrieger u Drache


Švýcaři Excelsis začínali jako taková svérázná víceméně power metalová kapela. Postupem času, snad pod vlivem úspěchu kámošů Eluveitie, vytáhl Münggu Beyeler ze skříně nějaký ten lidový inštrument a Excelsis se začali přibližovat hranici mezi power a folk metalem. V pětileté pauze, která dělí aktuální novinku a předchozí desku, se zřejmě Münggu dostal až na dno skříně, vytáhl všechno lidové, co tam našel (něco půjčil i svým kolegům), a díky tomu „Vo Chrieger u Drache“ zní hodně folkově...více

[recenze]

[03.09.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


TŘI SESTRY - Líná hudba holý neštěstí


Nebudeme se bavit o tom, že Tři sestry jsou skutečný fenomén. Jejich pivní punk rock na debutu „Na Kovárně to je nářez“ se stal už dávno kultovním, stejně jako skladby typu „Zelená“, „Hrábě“, „Homosexuál“, „Pijánovka“ nebo „Modlitba pro partu“ z dalších desek. Dneska Tři sestry v podstatě už nejsou skoro vůbec punk. Je to prostě lidová zábava. Fanánkovy texty prodchnuté hospodskou poetikou čtvrté cenové mají k prostému lidu hodně blízko, a proto jsou dnes Ségry tak uznávanou kapelou, ..více

[recenze]

[02.09.2013]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]


Fabio CALLUORI (HEIMDALL) - Vždycky jsem si myslel, že by byla škoda „Aeneid“ nevydat!


Devět let byli v hibernaci a letos se vrátili s velice vydařeným albem „Aeneid“. Řeč je o italských Heimdall. Ze slov kytaristy Fabia Calluoriho, který před dvaceti lety stál u zrodu téhle kapely, je jasné, že svojí hudbou žije a víc než na sto procent ji věří. Tak přijměte pozvánku na procházku nejen po koncepčním epickém albu „Aeneid“, ale i po významných událostech života italských power metalistů HEIMDALL. ..více

[rozhovory]

[01.09.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]


BUCKCHERRY - Confessions


Když v roce 1999 vyšla bezejmenná prvotina Buckcherry, bylo to něco. Ze Švédska už tehdy hlasitě zaznívali The Hellacopters nebo Backyard Babies, jenže Buckcherry byli z Kalifornie, produkoval je slovutný Andy Johns, spolupracovali s kytaristou Sex Pistols Stevem Jonesem a měli našlápnuto k tomu, aby zachránili starý dobrý rock n´roll. Dokonce předskakovali Kiss na jejich turné „Psycho Circus“. Jejich debut byl přecpaný energií, našlo se i několik skvělých věcí (jako třeba úvodní „Lit It“) a vypadalo to na velkou kariéru...více

[recenze]

[31.08.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


GREEDY INVALID - The End


Greedy Invalid z Nového Jičína natočili bezesporu svoji nejdospělejší (tudíž nejvyzrálejší) nahrávku. To jsou slova, kterými Venca před třemi lety začínal svůj elaborát k tehdy aktuálnímu albu „Anna“ severomoravských gotiků. A já si je zcela bezostyšně vypůjčím i pro jejich novinku „The End“. Jen na rozdíl od tehdejšího poměrně střízlivého Vencova hodnocení budu na „Konečné“ daleko nadšenější a v následujících řádcích nebude daleko k žonglování se superlativy...více

[recenze]

[30.08.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


DEEP PURPLE - Purpendicular


Jak přežít bez svého hlavního tvůrčího mozku řešili Deep Purple už v roce 1975, kdy Blackmore poprvé kapelu opustil. Navíc bylo před japonským turné, kde se fanoušci okamžitě proti odchodu Blackmorea vzbouřili. Kapela to ale vyřešila šalamounsky. Nejprve rozšířila playlist koncertů a pak do svých řad angažovala amerického kytaristu Joea Satrianiho, který v Japonsku požíval status poloboha. Satriani naskočil do rozjetého vlaku neuvěřitelně rychle. "U poloviny skladeb jsem se držel Ritchieho ..více

[recenze]

[29.08.2013]

[Jan Skala]

[32 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


MAD ARCHITECT - Journey To Madness


To by nebyl Snowy Shaw, aby vydržel chvíli v klidu. Tato zvláštní švédská ikona působila v nespočtu kapel a projektů ať už jako zpěvák, bubeník, či téměř jakýkoliv jiný instrumentalista. V poslední době jsme ho zaznamenali předně za bicí soustavou švédské „elitní jednotky“ Sabaton, v nově vzniklé kapele Mad Architect se ale opět ujímá mikrofonu a bubny přenechává osobě nesoucí jméno Sven Lindsten. Pojďme se tedy podívat, jak mu to u mikrofonu svědčí a co metalové scéně temněji laděná kapela Mad Architect může nabídnout...více

[recenze]

[28.08.2013]

[Veronika]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


VICIOUS RUMORS – Electric Punishment


Veteráni Vicious Rumors to nevzdávají i přes neustávající personální kolotoče, ačkoli musí bojovat o své místo na slunci tím nejtěžším možným způsobem. Tentokrát čekání na nové album trvalo pouze dva roky, narozdíl od pětileté pauzy, která se konala posledně. Jejich minulá fošna „Razorback Killers“ jasně ukázala, že kapela ani ve své třetí dekádě nepatří do starého železa a byla velmi razantní ukázkou toho, kolik dravé a svěží muziky může momentální sestava nabídnout. A ačkoli od posledně došlo ke změně na postu kytaristy..více

[recenze]

[27.08.2013]

[Ray]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


SACRED GATE - When Eternity Ends


V době, kdy Germáni Sacred Gate přišli se svým druhým albem, objevil se s mírným zpožděním od jejich labelu pozdrav v podobě debutové desky „When Eternity Ends“. Sacred Gate na ní více méně potvrdili to, co jsem už tvrdil po vydání EP „Creators Of The Downfall“, tedy, že to kluci nebudou mít nejjednodušší. Ostatně, když se čtyři skladby z tohoto épíčka objevily i na debutu, těžko čekat kdovíjaký zlom. ..více

[recenze]

[26.08.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Ondřej VEJSADA (ANCIENT DESIRE) - Časem bandu ukecám i k moderní „Hospodine pomiluj ny“ :-)


Ancient Desire. Ačkoliv kapela tohoto jména patří relativně k nováčkům na tuzemské scéně, členové kapely jsou už dostatečně ostřílení borci, kteří to – jak můžete posoudit z následujících řádků – mají v hlavě srovnané. Mluvčím kapely, který vás seznámí s příběhem o tom, jak se díky třípísňovému demu zrodila z vedlejšího projektu ambiciózní kapela, se aktuálně stal Ondřej Vejsada. ..více

[rozhovory]

[25.08.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]


ZERO RESET - Closed In A Box


Pokud bych měl pro následující řádky o desce „Closed In A Box“ janovských Zero Reset vytvořit důstojný rámec, měl bych asi náš plátek přejmenovat na Forever & Man. O metal tady prakticky nezakopnete, i kdyby se vám nohy pletly sebevíc. Pak taky vůbec nevěřte názvu desky – nene, pro Zero Reset je většina krabic už na tomhle debutu malých. Takže se bavíme o moderně, spoustě elektroniky a samplů, otisku Linkin Park, rytmicky skandovaném zpěvu, který občas definitivně sklouzne..více

[recenze]

[24.08.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


Listování : << < 454 / 636 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 1.32526 sekund.