DOMAIN - The Artefact
A ešte jedna vec v súvislosti s Grave Digger -...

DOMAIN - The Artefact
Album som si vypočul a s čistým svedomím môžem...

MOTORBAND - 007
Obrovské ego šéfa Matejčíka opět zbytečně...

MOTORBAND - 007
Budu se asi rouhat, ale Made In Germany se mi...

MOTORBAND - 007
Sedm zpěváků .. Motorband se mi líbil v době...

MOTORBAND - 007
Motorband byla vždy pouze průměrná kapela, co na...

VADER - Litany
Jedna z nejlepších desek nejen Vader, ale i...

MOTORBAND - 007
Sedmé studiové album Motorbandu s názvem „007“ má...

BURZUM - The Land Of Thulé
Každopádne tým, že si tu napísal komentár sa ním...

JOURNEY - Journey
a tento článeček mě navnadil. Dík za výborný úvod.












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

WINTERSUN - Time I


Budu-li chtít na Jariho Mäaepää najít hůl, ani mi to nedá moc práce. Klidně si vystačím s tvrzením, že za osm let od vydání své sólové prvotiny pod křídly Wintersun dokázal dát dohromady pouhopouhých pět skladeb. Což je statistická kadence ještě slabší, než u proslulé demokracie Axlových pistolníků (nevím přesně, kdy Jari začal následovníka debutu slibovat, ale i když přimhouřím oko, počítám, že pod průměr jedné skladby – v to počítaje i dvaapůlminutovou instrumentálku - na rok se nedostanu). Jistě, on těch skladeb asi ..více

[recenze]

[15.02.2013]

[Savapip]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


U.D.O. - Holy


Metal je naše náboženství…, slova, kterými se U.D.O. zaklínají v podtitulu svého „svatého“ alba plně vystihují, o co nejen na této desce, ale prakticky v celé kariéře kapely a snad i celém životě Udo Dirkschneidera i jeho kumpánů jde. A tak jistě nikoho nepřekvapí, že i sedmé řadové album U.D.O. patří k významným položkám metalových dějin.

Určitou nevýhodou (byť je to vlastně..více

[recenze]

[14.02.2013]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


HELLOWEEN - Straight Ouf Of Hell


Speed metal Hallelujah! Od dávných tvůrců žánru by člověk po množství veskrze průměrných (někdy i slabších) desek nečekal to, co na něj číhá na tomto kotoučku. Po mnoha letech vystrkují růžky radost, láska k žánru, ale hlavně opět kompoziční schopnosti kapely hodné tohoto názvu i pozice. Dočkáme se mnoha hitových, speedových výletů po těch nejkrásnějších krajinkách naší planety, středním tempem překročíme několik vyšších pohoří, na jednom z nich na chvilku zpomalíme, ..více

[recenze]

[13.02.2013]

[Hermes]

[135 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


STONE SOUR - House Of Gold & Bones – Part 1


Už je to nějaký čas, kdy jsem kapelu Stone Sour přestal vnímat za pouhou „bokovku“ zpěváka Coreyho Taylora. V podstatě se o to zasloužil předchozí počin „Audio Secrecy“, který má rozhodně ke slavným SlipKnoT hodně daleko. Taylor zkrátka svým přístupem přesvědčuje všechny posluchače, že se Stone Sour bychom měli do budoucna vážně počítat, možná víc než se samotnou „maskovanou“ legendou. Dostatečným důkazem této teorie by mělo být mimo jiné i plánované dvojalbum, z kterého ..více

[recenze]

[12.02.2013]

[Mikka]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


EVENOIRE - Vitriol


Once Upon A Time…, především zásluhou nadýchaných jemných melodií a smyslně křehkého slavičího vokálu Elisy Stefanoni znějí italští gothičtí příznivci alchymie Evenoire na své albové prvotině „Vitriol“ poměrně zasněně a pohádkově (byť název desky by mohl jistou agresi evokovat). Příznivci (dávných časů) Within Temptation, The Gathering či Epicy patrně už mohou mít tuhle partu v hledáčku od vydání pilotního EP „I Will Stay“ před čtyřmi lety a těm ostatní se nabízí ideální příležitost k seznámení nyní. Evenoire totiž sice..více

[recenze]

[11.02.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BLACKSHARD - Mankind Disorder


Z pohledu zeměpisce-repetenta je mi naprostou záhadou, kterak mohla do moravského Šenova došplouchnout vlna, jež se zrodila v osmdesátých letech v zátoce Bay Area, bez toho, aby ztratila cokoliv (nebo se nechala znečistit čímkoliv) ze své příchutě. Jako hudebnímu kibicovi jsou mi ty naturální záležitosti celkem ukradené, takže říkám jen, zaplaťpříroda za to, že se najdou i dnes tací, kteří kašlou na modernu a odkaz staré klasické školy (v tomto případě thrashové) s nadšením a mladistvou energií kultivují. ..více

[recenze]

[09.02.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


ALKEHOL - Do bezvědomí


Česká banda Alkehol oslavila v loňském roce 20 let činnosti a k tomuto výročí fanouškům nadělila výběrovku s názvem „20 let na tahu”. To ji však neodradilo od toho, aby na konci roku vydala i regulérní studiové album. Nástupce alba „Pojďme se napít" z roku 2010 dostal název „Do bezvědomí” a přemýšlím, zda toto album dostalo název po jedné ze skladeb, nebo ho kapela použila i k popisu celé desky, neboť Alkehol jede na plný plyn a může vás skutečně dohnat až do bezvědomí.
..více

[recenze]

[08.02.2013]

[František Šafr]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


U.D.O. - No Limits


U.D.O. opět najeli na svůj pravidelný rytmus ročního vydávání desek a navázali na „Solid“ svojí bezlimitní deskou „No Limits“. Je to zvláštní, vše je při starém, na první pohled U.D.O. nepřichází s žádnou podstatnou změnou (i když tohle konstatování se vlastně dá – přimhouříme-li oči nad tím, že nás ještě čeká několik personálních změn, při nichž však železné jádro kapely dlouho odolává zásadní ztrátě - použít na celou následující diskografii kapely) a přesto je tahle..více

[recenze]

[07.02.2013]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


RIVERSIDE - Shrine of New Generation Slaves


V diskografii polských géniů Riverside byste těžko hledali nějakou slabinu. Dnes je to vlastně už deset let od vydání jejich debutu „Out of Myself“. Od té doby kapela vydala další čtyři velmi kvalitní desky, vytvořila si svůj vlastní styl a vydobyla si poměrně početné posluchačstvo, které si libuje ve složitých hudebních postupech. Aktuální novinka „Shrine of New Generation Slaves“ vychází po dlouhé čtyřleté odmlce, zvědavost fanoušků je tedy asi v té největší možné míře. Za mě můžu říct, že se to čekání vyplatilo...více

[recenze]

[06.02.2013]

[Mikka]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


CRIMSON BLUE - Innocence


Nu Art Metal?!? Co je zas tohle za paskvil??? Který trotl měl zas potřebu tesat nový šuplíček? Zhruba tak jsem reagoval na fakt, že mi ve schránce přistál odkaz na album ruské kapely Crimson Blue. Dneska můžu říct asi tolik. Ano, stloukání nové stylové škatulky bylo zbytečné (i když jisté oprávněnosti k tomuto kroku lze přisvědčit), vydání desky „Innocence“ (která ani zdaleka není tak nevinná, jak se tváří) rozhodně zbytečné nebylo. ..více

[recenze]

[05.02.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SKULL BRANDED PIRATES – An Oath Sworn on Broken Bones


S jistou mírou zděšení poslední dobou zjišťuji, že z pirátského metalu se skutečně stává regulérní subžánr s neustále rostoucí scénou, sídlící z velké části ve Velké Británii a Austrálii. Vedle „velkých“ jmen jako Alestorm nebo Swashbuckle jsou tu pro příznivce Lagerstein, Scuurvy, Kingdom Waves (ti jsou překvapivě z Polska), Deathgrog (ti dokonce hrají gothic pirate metal, přátelé!) Yarhook a několik dalších. No a samozřejmě Skull Branded Pirates. Celý tenhle ztřeštěný nápad se zrodil ve Skotsku v roce 2007 díky svéráznému humoru Christophera Bowese..více

[recenze]

[04.02.2013]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MYSTERY BLUE - Conquer The World


První myšlenka, která mě při poslechu alba „Conquer The World“ francouzských Mystery Blue napadla, byla taková, že kdyby tahle kapela nastartovala svojí dráhu (potažmo vydala tuhle desku) před takovými třiceti (no, v krajním případě pětadvaceti) lety, mohla s ní udělat díru do světa. Jaké pak bylo moje překvapení, když jsem zapátral po historii kapely a zjistil jsem, že ta svojí pouť započala dokonce před čtyřiatřiceti lety…, pokud si budu samolibě připouštět fakt, že osmdesátá léta jsem měl celkem slušně zmáknutá a Mystery Blue..více

[recenze]

[01.02.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


U.D.O. - Solid


A pak že nejde dvakrát vstoupit do jedné řeky. Po deseti letech se Accept znovu rozštěpili na dva tábory. Vize o budoucnosti kapely se zjevně rozcházejí natolik (údajně jedním ze spouštěcích mechanismů měl být fakt, že Wolf Hofmann chtěl album „Predator“ vydat jako svojí sólovku), že Udo radši znovu vdechuje život bandě, kde má hlavní slovo. Tedy mohl by mít, ovšem jeho parťák Stefan Kaufmann, který díky bolavým zádům se poslední kapitoly Accept už ani neúčastnil, má evidentně (minimálně..více

[recenze]

[31.01.2013]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


ORDEN OGAN – To the End


Mráz, sníh, led, nekonečná zima. Podobně jako je deska „Forever Autumn“ od Lake of Tears přímo hudebním ztělesněním podzimu, „To the End“ by se stejně dobře mohla stát zástupcem následujícího ročního období. Ačkoli němečtí Orden Ogan fungují už od roku 1996, až po vydání „Easton Hope“ v roce 2010 o nich začalo být malinko slyšet ve světě a stali se tajným tipem několika jedinců. Kapela následně docela rychle vešla v širší známost, především díky aktivnímu koncertování a předskakování Grave Digger a Luca Turilli´s Rhapsody. ..více

[recenze]

[30.01.2013]

[Ray]

[24 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


EMPHASIS - Into Infinity


Když jsem se dozvěděl o kapele Emphasis z Estonska, která sama sebe škatulkuje jako progresive/power metal, má zvědavost okamžitě stoupla. Velmi zajímavý je pak výčet vlivů a inspirací, který tito severoevropané uvádějí. Pink Floyd, Opeth, Radiohead, My Dying Bride nebo třeba Evergrey – to je skutečně zajímavá směsice. O to větší překvapení pro mě nastává při zjištění, že vokály obstarává žena. ..více

[recenze]

[29.01.2013]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


REVERENCE - When Darkness Fall


Krapet rozladění Savatage? Aspoň takhle na mě působily první tóny alba „When Darkenss Falls“ detroitských Reverence. K tomuto dojmu přispěla reklamní vábnička (která případného posluchače nemusela nasměrovat úplně přesně), oznamující, že v řadách kapely se po víc než desetiletce bez studiového zápisu hlásí o své místo na slunci bývalý bubeník Savatage (či třeba Crimson Glory) Steve „Doc“ Wacholz. A byť na jméno téhle legendární kapely ještě narazíme, není to ta nejpodstatnější směrová tabule, ..více

[recenze]

[28.01.2013]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 451 / 620 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.563 sekund.