Redaktorská bilance roku 2012 (Pepsi Stone)

Letošní bilance, bude oproti těm, které jsem dělal v předchozím letech trochu stručnější. Přijde mi totiž, že uplynulý rok byl, co se týče zásadních desek, jeden z nejslabších za poslední dobu. Velká jména buď zůstala v klidu spát nebo, až na pár výjimek, nepodala ve studiu takové výkony, nad kterými by člověk zůstal ohromeně stát. Jistě, vyšly dobré desky. Tady je jejich přehled...více

[ankety]

[18.01.2013]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

U.D.O. - Faceless World

Existenci kapely U.D.O. lze rozdělit na dvě období. Pochopitelně, že předěl mezi těmito dvěma fázemi se jmenuje Accept. A docela by mě zajímalo, kdyby dnes Udo udělal tlustou čáru a sepsal všechna pro a proti, která mu Accept za ta léta přinesli, kde by těch položek bylo víc. Budeme-li mluvit o nejúspěšnějším albu první fáze života U.D.O., albu „Faceless World“, určitě by v položce Accept přibylo jedno veliké plus – písňotvůrci Udo a Matthias (příspěvky Andyho Susemihla..více

[recenze]

[17.01.2013]

[Savapip]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

Redaktorská bilance roku 2012 (Ray)

Uplynulý rok kolem mě prakticky přesprintoval a přinesl nejen spoustu nečekaných věcí a zajímavých zážitků, ale i nadprůměrné množství kvalitních alb, obzvlášť u těch kapel, které svým stylem fušují do progu. Výběr byl tedy nesmírně těžký, překvapivě však spíše na nižších příčkách. U pvních tří jsem neváhala ani minutu. ..více

[ankety]

[17.01.2013]

[Ray]

[19 komentářů ]

Redaktorská bilance 2012 (Savapip)

Letos jsem si řekl „budu na sebe přísnej“, takže žádné tipy pod čarou, prostě vyberu desítku toho, co mě letos oslovilo nejvíc. A protože to vybírání je námaha už sama o sobě, trochu jsem si povolil a rozhodl jsem se nevážit, jestli tahle deska byla lepší než támhleta. Prostě pokud se mě zeptáte, kterou desítku alb za letošní rok bych s sebou chtěl mít na takovém tom klasickém pustém ostrově, kam je zavedená elektrika a k dispozici je špičková aparatura, byla by to tato:..více

[ankety]

[16.01.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

ASHES YOU LEAVE - The Cure For Hapiness

Předpokládám, že všichni příznivci melancholie a zároveň klasického modelu krásky a zvířete si ještě vzpomenou na chorvatskou bandu Ashes You Leave. Je pravdou, že ta v tomto tisíciletí ze svých dosavadních pěti desek vydala jejich pouhé dvě pětiny (a to ještě přelomovka „Fire“ vyšla dvaadvacet měsíců po startu nového milénia), ale rozhodně na doomovém poli nehrála jen druhé housle. Aktuálně se Ashes You Leave vrací na scénu s čerstvým (ehm, raději řekněme aktuálním…) ..více

[recenze]

[15.01.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Redaktorská bilance roku 2012 (Václav Votruba)

Největší událostí loňského roku bylo vydání pět let starého comebackového koncertu LED ZEPPELIN. Pod názvem Celebration Day dostali fanoušci naprosto fantastický živák s úchvatným zvukem – a to jak v audio, tak ve video verzi (doporučuji blu-ray). Cítíte každé vazbení, každý dotyk struny, úder do činelu, nádech Roberta Planta... Snad žádný koncert mě nedokázal tak silně vtáhnout jako Celebration Day. Když jsem při Since I´ve Been Loving You cítil, jak se mi hrnou slzy do očí, ..více

[ankety]

[15.01.2013]

[Venca Votruba]

[3 komentáře ]

Redaktorská bilance roku 2012 (Veronika)

Stvořit letošní bilanci byl pro mě opravdu náročnbý proces. Kapely sice vydávaly jednu skvělou desku za druhou, přesto mě žádná neuchvátila natolik, abych ji hodnotila bodování nejvyšším, takže obsadit prvních pár příček byl opravdu oříšek a zároveň podělit všechny ostatní pozice dalšími skvělými deskami, kterých naopak vzniklo nesčetně. Takhle prosím vypadá to, co mě letos zasáhlo nejvíce...více

[ankety]

[14.01.2013]

[Veronika]

[8 komentářů ]

U.D.O. - Mean Machine

A tak se Udo Dirkschneider definitivně osamostatnil. Jeho druhá zteč pod vlajkou U.D.O. se od té první odlišovala ve dvou, na první pohled zřetelných, bodech. Jednak se mu rozpadla sestava, se kterou natočil první desku, věrný mu zůstal pouze kytarista Matthias Dieth. Ovšem ulovit v Německu kvalitní náhradu zjevně není problém, vždyť jména jako Thomas „Bodo“ Smuszynski (Running Wild, Axel Rudi Pell), Stefan Schwarzmann (Accept, Helloween, Running Wild, …) ..více

[recenze]

[10.01.2013]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

Josef WLASCHINSKÝ (TRIGGER) - Rádi bychom, aby naše batole běželo jako dobře trénovaný běžec

Není nic neobvyklého, že si muzikanti ze své domovské kapely sem tam odskočí, aby si mohli zahrát s někým jiným či něco jiného. Poněkud neobvyklejší už je, když si převážně ti samí muzikanti rozjedou souběžně dvě kapely, ve kterých se pohybují přibližně v podobných stylových hranicích. Ale tři kapely najednou, to už je unikát. A ještě navíc, když mluvíme o třech kapelách, z nichž každá má na svém kontě alespoň jednu desku, která by mohla zaujmout důležité místo..více

[rozhovory]

[09.01.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

TRIGGER - Neztrácím víru

Je to trochu jako z „bylo, nebylo“. Na jedné straně kapela, která natočí dvě desky, kritikou vysoce ceněné, a to nejen proto, že v jejích řadách funguje skvělý křikloun světového formátu. Na straně druhé šikovný zpěvák s charismatickým hlasem, který se vyloupl prakticky odnikud. A protože strana první se zásluhou zaneprázdněnosti svého slavného kolegy nemůže dostat na pódia, domluví se se stranou druhou na společných koncertech. Vzájemná chemie evidentně dobře funguje a tak by se dal čekat typický konec..více

[recenze]

[08.01.2013]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

HAKEN - Visions

O anglických Haken se hovoří jako o nové senzaci na progresivní metalové (rockové) scéně. Není se ani čemu divit, protože jejich debut „Aquarius“ z roku 2010 je po umělecké stránce vysoce ambiciózní dílo, na kterém byste těžko hledali nějaké nedostatky. Osobně mi Britové v některých pasážích připomínají polský Riverside, většina posluchačů je spíše srovnává s velikány jako Dream Theater či Porcupine Tree. Je třeba ale říct, že i přes tyto zřetelné vlivy zní tato formace naprosto originálně. Dokáže však zaujmout i se svým druhým albem „Visions“? ..více

[recenze]

[07.01.2013]

[Mikka]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

KAMELOT – Silverthorn

Tak se mi zdá, že si pánové z Kamelot extrémně oblíbili zpěváky ze Skandinávie. Když Roy Khan opustil kapelu, nějakou dobu na koncertech vypomáhal Fabio Lione. Ačkoli zvládal vystoupení velmi obstojně, prostě to není hlas pro takovouhle kapelu a já se modlila, aby si vybrali někoho jiného, pokud možno s hlasem, který bude sedět do progu. Švédský zpěvák Tommy Karevik byl u Kamelot už delší dobu takovým mužem v pozadí, viděla jsem ho s kapelou zpívat jednu skladbu, a když jsem se dozvěděla o Khanově odchodu, jako úplně první jméno ..více

[recenze]

[03.01.2013]

[Ray]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

U.D.O. - Animal House

Je mnoho věcí, pro které lze Udo Dirkchneidera obdivovat. Já mezi ně řadím i skutečnost, jak se tenhle chlapík musí neustále vyrovnávat s tím, že je ustavičně na všech možných frontách přetřásán jeho minulý, současný i budoucí vztah k Accept. A je celkem fascinující (jistě, ono k tomu vydatně přispívá i to, že Udo dvakrát vystoupil z jedoucího rychlíku, aby se mohl vrátit do náruče mateřské kapely), že zřejmě snad už definitivní vyřešení téhle otázky trvalo čtvrt století. ..více

[recenze]

[03.01.2013]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

PROXIMITY - Zero Point

Tak tohle je praktický případ toho, k čemu může vést škatulkování. Coby starého konzervativce by mě do svých sítí pražští Proximity tvrzením, že hrají metalcore či moderní metal jen těžko nalákali. Dokonce ani fakt, že tři pětiny kapely (v době nahrávání desky přesná polovina, neb již současný kytarista Petr Voháňka si v té době pouze hostovsky zasóloval) mají u svého jména i poznámku o působení u progresivců Dirty Game nevypadalo jako dostatečné lákadlo. Až okamžik, kdy na mě vykoukla ze schránky obálka..více

[recenze]

[02.01.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Johannes Eckeström (AVATAR) - Avatar není jen něco, co by mělo být slyšeno, ale také viděno, čicháno, procítěno a ochutnáno

Švédské bandě Avatar se konečně objevila poslední deska "Black Waltz" i na pultech jiných obchodů než švédských a tak nám zpěvák a mozek kapely Johannes Eckeström věnoval pár minut a přiblížil nám nejen „černý waltz“, ale rozpovídal se i o inspiracích, koncertování a vůbec o všem, co dělá Avatar výjimečnou kapelou a proč sáhnout zrovna po jejich CD...více

[rozhovory]

[29.12.2012]

[Veronika]

[0 komentářů ]

DRIÁK - Kam to saháš!

Spontánní živá energie, svérázně recesistické a občas důkladně potrhlé texty (podtrženo) s někdy velice překvapivou pointou a harmonika jsou největší devízou lánovských (převážně) punkerů Driák, kteří zakončení první desetiletky své existence slaví svým druhým albem, nazvaným „Kam to saháš!“. Proč převážně punkerů? Jak kluci konstatují v refrénu songu „Kravál kolem sebe“: „…hardcore, oi, punk, metal, ska, vždycky v srdci budem mít…“ a tomuhle tvrzení se dá beze zbytku věřit. ..více

[recenze]

[28.12.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

KAMELOT – Poetry for the Poisoned

Po „Ghost Opera“ trvalo kapele tři roky, než přišla s jejím následovníkem. Bylo vcelku předvídatelné, že se dá cestou ještě větší epičnosti a teatrálnosti. Bylo jen otázkou, jestli se to napodruhé podaří lépe. Zároveň se zbylí členové museli vypořádat se situací, kdy po mnohaleté spolupráci odešel basák Glenn Barry. Byl nahrazen Seanem Tibbettsem, který rozhodně nebyl špatnou volbou – o jeho muzikantských schopnostech nelze pochybovat a naživo dodal kapele na akčnosti. A jak dopadla snaha na „Poetry for the Poisoned“? ..více

[recenze]

[27.12.2012]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]