DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Já to nikde nevyštrachal, přišlo na redakční...

SAINT - Immortalizer
Že ste tu páni na nich natrafili...pritom táto...

XIII. STOLETÍ - Noc vlků
Osm let čekání na novou desku mé nejoblíbenější...

KOMUNÁL - Nedáme se zlomit
Na koncertech to klukům pořád jde, ale poslední...

KOMUNÁL - Nedáme se zlomit
Skoro bych i souhlasil ale Kolář vážně v kondici...

DREAMTALE - Seventhian...Memories of Time
A mně zase nesedí nepříjemný nemelodický hard...

DREAMTALE - Everlasting Flame
Výměna skvělého Erkkiho Seppänena byl krok...

DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Ty jo, kde jso to vyštrachal? Evidentně nějaký...

GREAT WHITE - Back To The Rhythm
Jedna z mála těch novějších desek, která mě...

DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Za mě překvapení jak prase. Konečně výborný...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Negativní recenze jako forma psychického násilí?

Často přemýšlím, jaký dopad mohou mít recenze na konkrétní autory. Ať už jde o filmy, knihy nebo muziku, většina umělců se shoduje, že je reakce na jejich dílo zajímá, a "ten, kdo říká opak, nemluví pravdu". Věřím tomu, když totiž - zcela nevhodně - vztáhnu dané tvrzení na sebe, pak i mě zajímají reakce na mé články, přičemž pozitivní ohlas zahřeje na duši, a negativní komentář rozladí, třebaže se člověk během let přece jenom trochu otrkal. V tomto ohledu mě zaujal výrok režiséra a herce Ondřeje Sokola, jenž v jednom nedávném rozhovoru tvrdí, že čistě negativní recenze je vlastně způsob psychického násilí. Tento na první pohled nepřiměřený výrok má své hluboké opodstatnění. Nikdo není vůči názorům okolí imunní a každý rýpanec vleze kousek pod kůži, zanechá nepatrný, ale citelný otisk. Možná by na to měl brát kritik při psaní recenze ohled, samozřejmě v souvislosti s tím, kdo jeho slova může reálně číst. V našem případě se asi nemusíme ohlížet na recenze zahraničních alb. Jejich autoři o naše slova zavadí velmi sporadicky, a pokud ano, pak půjde spíše o pozitivní hodnocení, jenž jim sami nabídneme k přečtení. Při recenzování domácích alb je ale jistá míra ohleduplnosti na místě. Za každou deskou, za každou skladbou a za každým tónem se ukrývá obrovské množství práce a prostředků. Nikdo přitom nenahrává své dílo se záměrem stvořit odpad nebo terč posměchu. Sám za sebe přiznávám (aniž bych přeceňoval dosah mých recenzí!), že mně podobný odstup sem tam chybí. Tento úvodník budiž závazkem, že se na tom pokusím trochu zamakat.

Petr Štěpnička, 15.11. 2024

REINXEED - A New World


„The Fall Of Tommy Johansson“ bylo první, co mě po pár posleších napadlo. Primární nepříjemné pocity ve mně vzbudil avizovaný klip „Guitar Hero“ (kde jsem se v koutku své melodické duše již začal obávat, že by mohlo jít ve finále o průser!). Velkoryse teď pomiňme jeho dementní a těžce neoriginální název, i to, že opět vidíme pařící kapelu, za níž na plátně tentokrát neběží další žádná „filmová“ projekce, ale zkrátka jen název zmiňované skupiny. Je evidentní, že se zase, a zdaleka ne poprvé, ..více

[recenze]

[18.12.2013]

[Hermes]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


ALTER BRIDGE - Fortress


Alter Bridge byli od svého počátku ostře sledovanou kapelou. Nejprve šlo o to, že ji na nohy postavili tři čtvrtiny koncem devadesátých let multiplatinově úspěšných postgrungeových pánbíčkářů Creed. K nim se připojil do té doby ne zrovna moc známý zpěvák a příležitostný herec (zahrál si epizodní roli Thora po boku Marka Wahlberga ve filmu Rock Star) Myles Kennedy. Ten se postupem času vypracoval na jednoho z nejlepších současných hardrockových vokalistů. ..více

[recenze]

[18.12.2013]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


DAVID REECE - Compromise


Je to na úhlu pohledu. Můžeme tvrdit, že kdyby David Reece nikdy nenahradil Uda Dirschneidera v Accept, neštěkl by po něm dnes ani pes. Ono je to totiž dvousečné. Skalní fanoušci jej tenkrát nepřijali a vytýkali mu, že německou ocelovou mašinu natlačil do amerického hardrocku. Reece tak musí po zbytek kariéry žít s vypáleným cejchem „voice from Accept“, což není jednoduché. Blaze Bailey, John Corabi nebo Ripper Owens by o tom dokázali mluvit celé dlouhé zimní večery. ..více

[recenze]

[17.12.2013]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4,5/10]


Anneke van GIERSBERGEN - Drive


Jakže se tahle deska jmenuje? „Drive“? Jo, tenhle název se asi příliš dlouho vymýšlet nemusel, ten prostě vyplynul přirozeně ze samotné podstaty nahrávky. Myslím si, že Anekke van Giersbergen už dávno-dávno-dávno nemusí nikoho přesvědčovat o tom, že má v krku zlato. A přesto to prakticky na každé nahrávce (a přitom bez toho, abyste měli pocit, že jí to stojí byť jedinou kapičku potu a úsilí) dává najevo...více

[recenze]

[17.12.2013]

[Savapip]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


DEICIDE - In the Minds of Evil


Glen Benton si na hru s čísly vždycky potrpěl. Samozřejmě nejvíce s tím jedním a proto asi nebude náhoda, že si jako datum vydání pro jedenáctou desku své kapely vybral datum 22.listopadu 2013. Deicide jsou tedy po dvou letech zpět s novým flákem, zvaným „In The Minds Of Evil“. Deicide už od svého vzniku mají cejch hodně kontroverzní kapely a proto určitě nejeden fanoušek netrpělivě vyhlíží, co skupina pro svou posluchačskou obec po tak dlouhé době stvořila. Album zaujme už svým charismatickým přebalem. ..více

[recenze]

[16.12.2013]

[Jiří Kordovaník]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


PHILIP H. ANSELMO AND THE ILLEGALS - Walk Through Exits Only


O významu Phila Anselma snad nikdo ani v nejmenším nepochybuje. Když kdysi jako dvacetiletý hejsek nastoupil do Pantery, aby na desce „Power Metal“ demonstroval svůj halfordovský ječák, nebral jej ještě nikdo moc vážně. Aby také ano, když Pantera do té doby byla obskurní glammetalová kapela, hrající tak leda okresní přebor a na svém kontě měla tři bídná alba „Metal Magic“, „Project In The Jungle“ a „I Am The Night“. Jenže posměváčkům brzy jejich škleb ztvrdnul, když Pantera,..více

[recenze]

[16.12.2013]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]


EPYSODE – Fantasmagoria


Posledně jsem si v recenzi na debut tohoto belgického projektu stěžovala, že s podobným materiálem se daly dělat mnohem velkolepější věci. Deska „Obsessions“ působila na první poslech naprosto úchvatně, ale s postupem času byla díky nenaplněnému potenciálu docela zklamáním. Do budoucna jsem ale nešetřila nadějí a dobře jsem udělala. Pro jednou se moje předpověď vyplnila. Skoro jako by mě „velitel“ projektu Samuel Arkan poslouchal,..více

[recenze]

[15.12.2013]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


KRUCIPÜSK - Boombay


Kdeže jsou doby, kdy Krucipüsk působili jako zjevení. Svým specifickým crossoverem, kde míchali thrash metal s hardcorem a hospodským rockem si podmanili celou republiku a skladby jako „Sexy Voodoo“, „Druide“, „Belzebub Disco“, „Musim do Mexika“ a hlavně „Láska je kurva“ patří rozhodně k tomu lepšímu, co kdy v české rockové produkci vzniklo. Před deseti lety byli Krucipüsk na vrcholu. Měli aktuálně venku nejlepší desku „Druide!“, Hájíček na pódiích bouřil s liščím ocasem za kalhotami a kapela ..více

[recenze]

[15.12.2013]

[Jan Skala]

[86 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


COLD FEET CONTROL - Tales of the Brokenhearted Pt. 2


Nedávno jsem se pokusil představit EP nepříliš známé, ale za to neokoukané (neoposlouchané) party z Finska. Mírně rozporuplná reakce ve mně vyvolává zvědavost na EP „Tales of the Brokenhearted, Part 2“, které vyšlo v poslední dekádě měsíce září. Stejně jako v předchozím případě, i tady na posluchače čeká pětice skladeb, a to o téměř stejné stopáži. S první nahrávkou ta čerstvá příliš nekoresponduje..více

[recenze]

[14.12.2013]

[Kozel]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SIRGAUS - Sofia's Forgotten Violin


Sirgaus je kapela z Itálie, která vznikla v roce 2011. A za tak krátkou dobu už vydává druhou desku. Hudba, kterou hraje, se dá popsat jako rock/metal se symfonickými prvky, převážně dívčím zpěvem a s hostujícím violoncellistou Lethienem ze známější italské formace Elvenking. Avšak s touto kapelou si příliš hudebně podobní nejsou. ..více

[recenze]

[13.12.2013]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


SAMMY HAGAR - Sammy Hagar and Friends


Pochybuje snad někdo o tom, že Sammy Hagar je jedna z největších žijících legend rockové hudby? Chlápek, který toho prožil více, než někdo stihne za pět životů, si zase udělal radost. Jinak se totiž nedá o jeho desce, kterou natočil s kupou svých kamarádů, snad ani mluvit. Dá se také říci, že nová deska „Sammy Hagar and Friends“ jako by rekapitulovala jeho čtyřicetiletou kariéru, která je plná všemožných vzestupů, ale i pádů. Ty se naštěstí Sammymu díky jeho přirozené inteligenci a dobrému obchodnímu čuchu podařilo srazit na minimum. ..více

[recenze]

[13.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SCORPIONS - Unbreakable


Jsme nezlomní!!! Titulem svého patnáctého studiového alba toto vykřikují do světa němečtí Scorpions. A nutno přiznat, že po nepříliš tučných letech mají zase jednou pravdu. Na albu „Unbreakable“ kluci výrazně obživli, vrátili se zpátky k tomu, co jim roky přinášelo úspěch, a předvedli se ve výtečné formě. Je jasné, že přelomová či zásadní alba, srovnatelná s dosahem „Blackout“, „Love At First Sting“, „Crazy World“ či „Face The Heat“ se od těchto rockových dinosaurů dají očekávat už jen stěží, ale k plnému uspokojení fanoušků úplně stačí,..více

[recenze]

[12.12.2013]

[Savapip]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SIN CITY SINNERS - Divebar Days Revisited


Je to asi dva roky zpátky, kdy jsem tady konstatoval, že přece jen těch cover alb už je trochu přehršel. Začala to Metallica a Guns n´Roses a pak se s nimi roztrhl pytel. Přišel s nimi Vince Neil, L.A. Guns (dokonce dvakrát), Faster Pussycat, BulletBoys a bůhví kdo ještě. Trochu mi to vadí. Je ale pár výjimek. Jednou z nich jsou právě Sin City Sinners. A důvod? Tihle chlápci si nikdy nehráli na regulérní kapelu. Měli kolem sebe vždycky neuvěřitelné množství hvězdných hostů, neustále tvrdili, že si hrají jen tak pro radost ..více

[recenze]

[11.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


PLACE VENDOME - Thunder In The Distance


Michael Kiske (ex-Helloween, Unisonic) je v posledních letech skutečně v jednom kole. Po návratu na koncertní pódia s kapelou Unisonic a projektem Avantasia nabral druhý dech a především energii k vytváření hudby, která jeho hlasu sluší nejvíce. Po četném hostování v různých kapelách (Gamma Ray, Masterplan, Edguy, Thalion…) se v roce 2005 rozhodl spolupracovat také s baskytaristou Dennisem Wardem (ex-Pink Cream 69, Unisonic)..více

[recenze]

[11.12.2013]

[František Šafr]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


KILLER DWARFS - Start @ One


Položme si otázku. Byla tahle kapela někdy zajímavá něčím jiným, než že si všichni členové po vzoru „bratrských“ Ramones říkali stejným příjmením Dwarf? Jistě, patřila do generace kanadských heavy metalových kapel, které se snažilx začátkem osmdesátých let konkurovat těm z Ameriky, jako byli Mötley Crüe, Ratt, Quiet Riot, Y & T, Twisted Sister, Malice, Armored Saint a další. Možná to bylo destinací nebo tím, že neuměli napsat takové hity jako zmínění Amíci, ale Killer Dwarfs nezažili ani těch patnáct minut slávy...více

[recenze]

[10.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


PAYLOAD - Odyssey Dawn


Finská heavy úderka Payload vydala 17. května letošního roku své debutové album. Přesně o měsíc později kapela oznámila, že její řady opouští zpěvák Risto Sundberg. A ač jeho vysvětlení tohoto kroku má hlavu, patu i logiku, přece jen se to nezdá jako zcela optimální situace pro propagaci desky. Nutno však zdůraznit ještě dvě věci – personální kolotoče u Payload nejsou nic zvláštního (za pět let existence čítá seznam současných a bývalých členů celkem patnáct položek) a ze sestavy, která album nahrála, bylo v době datlování ..více

[recenze]

[10.12.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Listování : << < 446 / 636 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.91387 sekund.