Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
děkuju za chválu, potěšils ;-)

Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
Tak to je škoda... Bez recenze je to takové...

Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
Nejspíš ne

Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
Recenze bude?

VANDEN PLAS - The Empyrean Equation Of The Long Lost Things
Hezky, Jirko, kapelu som aspoň raz videl live na...

ALIEN ANT FARM - Mantras
Rešpekt, že potiahli 25 rokov trvajúcu kariéru na...

AMERIKAN KAOS - Armageddon Boogie
plný súhlas s recenziou. Pohodové a veľmi dobre...

UNLEASH THE ARCHERS - Phantoma
..za mňa jedno obrovské sklamanie. Najslabšie a...

Sebastian BACH - Child Within The Man
Nějak mi ta deska sedla a v porovnání s Gangs All...

DOMAIN - Our Kingdom
Výborně. Prvni dvě desky jsou bomby












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Blíží se soumrak psaní recenzí?

Power metalové art-motivy na přebalech alb nikdy nepatřily mezi výkvět uměleckého oboru, přesto se zdá, že kapely v poslední době objevují nové dno. Stačí se podívat na covery novinek Freedom Call, Unleash the Archers, Sonata Arctica nebo Rhapsody of Fire, ve všech případech jde o nenápadité malůvky, které vyvolávají v lepším případě úsměv, v tom horším mírnou fyzickou nevolnost. Co je však zajímavé, krom infantility je na nich rovněž možné pozorovat jistou míru umělosti. Právě v tu chvíli se na mysl vkrádá otázka, nakolik za těmito výtvory stojí umělá inteligence. Jakoby hudebníci zadali kreslíři (ať už živému nebo nikoli) několik základních parametrů (např. "drak", "duha", "epická scenerie"), a o nic víc se nestarali. Je pravda, že power metal je kýčovitý žánr a jako takový snese leccos, navíc nejdůležitějším faktorem vždy zůstane hudba. Ta se ve většině uvedených i neuvedených případů těší slušné kvalitě a hlavně nese jasnou "člověčí" stopu, takže není nutné panikařit. Zároveň se ale objevuje čím dál větší počet alb, které jsou stvořeny umělou inteligencí. Jelikož se nacházíme v rané fázi těchto pokusů, je snadné poznat, že za tvorbou nestojí živá persona. Rozdíly už ale v mnohých případech nejsou velké a je třeba počítat s tím, že se budou nadále zmenšovat. Pak bude jenom na nás, posluchačích, s jakou mírou ochoty na tuto nelidskou hru přistoupíme. Já osobně se jí účastnit nehodlám, ale zároveň si kladu sžíravou otázku: budeme vůbec v budoucnosti schopni poznat rozdíl mezi tím, co vytvořil člověk, a co má na svědomí AI? A nepřibližuje se tím pádem soumrak psaní recenzí? Zatím není třeba bít na poplach, ale nikdo nemůže s jistotou říct, jak dlouho tento stav ještě vydrží...

Petr Štěpnička, 20. 5. 2024

T&N - Slave To The Empire


T&N čili Tooth And Nail, čili kapela bývalých dvou členů Dokken, kytaristy George Lynche a basisty Jeffa Pilsona a jednoho současného bubeníka „Wild“ Micka Browna, je na světě. Už zhruba rok tahle trojice častuje tisk řečmi, že to svému bývalému chlebodárci Donu Dokkenovi pořádně natře starou silou. S přihlédnutím, jak dopadly ostatní projekty Lynche nebo Pilsona (včetně toho společného), tomu šlo věřit jen stěží. Ale budiž, samotní Dokken nejsou v současné době v bůhvíjaké formě ..více

[recenze]

[16.11.2012]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


KAMELOT – Siége Perilous


Po vydání druhého alba se Kamelot ocitli ve složité situaci. Odešel zpěvák Mark Vanderbilt a bubeník a textař Richard Warner. Za bicí soupravu se následně posadil nezkušený Casey Grillo, který na tomto postu vydržel až dodnes. Hledání vokalisty bylo ale složitější, a nakonec se rozšířilo až za oceán. Pro nahrání třetí řadovky posílil Kamelot tehdy osmadvacetiletý Roy Sætre Khantatat (vystupující pod uměleckým jménem Roy Khan, čemuž se nikdo nemůže divit) z norského městečka Elverum. Ten už tenkrát zkušenosti měl. Už od roku 1991 působil v prog metalové kapele Conception..více

[recenze]

[15.11.2012]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


ACCEPT - Predator


Poslední album téměř klasické (u bicích už Stefana Kaufmanna nahradil Michael Cartellone) sestavy Accept je hodně zvláštní záležitost. Jako by jí Accept natočili jen ze setrvačnosti. Jako by na ní kromě pár chytlavých kompozic zároveň nametli ze šuplíků i nějaké zbytky, díky čemuž jde o nejméně konzistentní album v dějinách kapely. Jako by snad kapela ani nevěděla, kterému ze svých výhonků dát přednost a na kterou z odnoží své hudby vsadit. Jednoduše řečeno, Accept prostě nevěděli, jak dál ..více

[recenze]

[15.11.2012]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


THYREOS - I Don´t Live to Fail


V pořadí teprve druhé album mladé nadějné kapely Thyreos by na první poslech mohlo znít jako kdejaká powermetalová řadovka, to by to ale nebyli Švédi, aby si nezahráli na hudební kuchaře experimentátory, a nepřimíchali do tohoto žánru vlastní kořeníčko. „I Don´t Live To Fail“ se tak klidně může zařadit mezi ty lepší (nejen) švédské powermetalové nahrávky letošního roku.

Kapela se ujala práce na skladbách dle správného vzoru, tedy smíchává..více

[recenze]

[14.11.2012]

[Veronika]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


ILL NIŇO - Epidemia


Už před časem se američtí groove metalisté dočista zbavili svých nu-metalových kořenů. Vždyť taky od dob jejich památného debutu „Revolution Revolucion“ uběhlo už jedenáct let. V dnešní tvorbě skoro ani není památky po rapovaném vokálu. Ill Niňo jsou samozřejmě stále pořádně hustý metal s hardcore a ethno prvky, kde se vokalista Cristian Machado nebojí střídat snad všechny druhy metalového zpěvu, od čistého vokálu, přes murmur až skoro k blackovému štěkotu. Prostě to, co už jsme..více

[recenze]

[13.11.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


WEDNESDAY 13, BITCH&CHIPS - 4.11.2012 - Praha, Nová Chmelnice


Je tomu již čtyři roky, co se charismatický Wednesday 13 objevil se svými kumpány v Praze, aby rozdováděl publikum v rytmech své hororové punk rock show. A nutno podotknout, že se do Nové Chmelnice vrátil se vší parádou.

Stejně jako posledně se v roli předskokana objevila domácí kapela. Tedy alespoň z té větší části. Bitch&Chips patří totiž částečně také na německou scénu a..více

[reporty]

[12.11.2012]

[Veronika]

[0 komentářů ]


DAWN OF DESTINY - Praying To The World


Němečtí Dawn Of Destiny jsou dokonalým důkazem toho, že na to, aby se kapela vymanila z davu podobných (a podobně dobrých) spolků se silně melodickou muzikou, musí mít buď geniálně převratný nápad, sakra velkou kliku, nebo vydatnou podporu spřízněného média. Jinak zůstane jen utajeným tipem či veřejným tajemstvím pro omezený okruh příznivců. A přiznám se, že když před dvěma lety proskočila zpráva, že z Dawn Of Destiny odešla zpěvandule Tanja Maul, kterou jsem do té doby považoval za jasného žolíka v řadách kapely, ..více

[recenze]

[12.11.2012]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


CRADLE OF FILTH - The Manticore And Other Horrors


Už léta jsou tito britští upíři velice snadno průhlednou kapelou. V polovině devadesátých let s deskou „Dusk... And Her Embrace“ působili jako zjevení, když spolu s Dimmu Borgir dali black metalu tvář, která byla přijatelnější pro mainstreamovější publikum. S dalšími alby „Cruelty And The Beast“ a hlavně „Midian“ se dostali až na samý vrchol populartiy. Jenže pak jejich tvorba začala upadat. Alba jako „Nymphetamine“ nebo „Thornography“ už postrádala jakýkoliv moment překvapení, což vlastně trvá až do dnešních dnů...více

[recenze]

[11.11.2012]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


AFTER FOREVER - Invisible Circles


Pouhé dvě desky stačili After Forever na to, aby si udělali ve female fronted metalovém světě jméno. „Prison of Desire“ a „Decipher“ dodnes považuji za nejlepší díla v oblasti symphonického (či gothického) metalu. Pojďme se ale teď přesunout do roku 2004, kdy těmto Nizozemcům vychází album „Invisible Circles“, které s sebou přináší velký zlom. Jak už totiž bylo řečeno v předešlé recenzi, od kapely odešel jeden z hlavních tahounů Mark Jansen. Hlavním mozkem se rázem stal Sander Gommans a věřte, že tato změna je hodně znát. ..více

[recenze]

[10.11.2012]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SISTER SIN - Now and Forever


Sister Sin jsou ozdobou současné rock´n´rollové scény, zaměřené na klasiku ála osmdesátky, začátek devadesátek a dovoluji si říct, že tohle je ten správný směr pro současný rock´n´roll - zavání nejen dobami minulými, avšak je oblečen do moderních, na míru šitých šatů.

Desku „Now And Forever“ otevírá intro „MMXII“ (pro blbečky 2012) a nejedná se sice o žádný instrumentální zázrak..více

[recenze]

[09.11.2012]

[Veronika]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


KAMELOT – Dominion


„Dominion“ je druhé a zároveň poslední album z éry Kamelot, o které se prakticky nemluví. Samozřejmě to má svoje opodstatnění vzhledem k dalšímu vývoji, ale pojďme se na výtvor z roku 1997, který kapela nahrála pořád ještě v původní sestavě, aspoň trochu podrobněji podívat. Opět tu máme tmavě fialový obal (tahle barva na obalech vydržela kapele až do „The Black Halo“), opět je nám předložen klasický power metal doplněný o vokál Marka Vanderbilta, jehož fanouškem se asi nikdy nestanu. Kytary ale začínají mít klasičtější ráz (z pohledu budoucí tvorby, samozřejmě)..více

[recenze]

[08.11.2012]

[Ray]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ACCEPT - Death Row


Když jsem u „Eat The Heat“ nasazoval růžové brýle a zcela pominul historii Accept, asi by bylo správné udělat to samé u desáté položky v pořadí, alba „Death Row“. No, pokusit se o to můžu, ale rovnou říkám – je to jediný důvod, jak zabránit konstatování, že jsme u nejslabší položky diskografie Accept. Kapela opět víc pokukovala po ostatních, než aby nechala hovořit svojí přirozenost a ono to podle toho dopadlo. Accept podruhé zopakovali tu samou chybu a tentokrát se chytili kolem letícího trendu..více

[recenze]

[08.11.2012]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


THE 69 EYES - X


Tahle kapela ušla za svou hudební existenci vcelku pozoruhodnou cestu. Jejich debut „Bump n´Grind“ (1992) se nesl v duchu tehdy doznívající vlny amerického hair metalu a kapela nezapřela velkou inspiraci Mötley Crüe, přestože svým vzorům nesahala po kotníky. Sama brzy přišla na to, že tomuto stylu hudby už pomalu na nějakou dobu zvoní hrana a nejpozději od alba „Wrap Your Troubles In Dreams“ (1997), kde si zahostoval i v tu dobu ještě zcela neznámý Ville Valo, začala do své hudby infiltrovat vlivy gotiky...více

[recenze]

[07.11.2012]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


MINIRECENZE: Nahum, Minority Sound, X-Core, Somnus Aeternus


Ostravští NAHUM jedou! Ačkoliv o této ostravské partě nebylo ještě nedávno takřka vůbec slyšet, po vydání novinky „The Gates Are Open“ je všechno jinak. Dobré ohlasy na živé koncerty a neméně kladně přijatá nahrávka dává tušit, že se opět objevila parta, která mírně rozčeřila tuzemský death metalový rybníček. A skutečně - NAHUM na „The Gates Are Open“ předvádějí první ligu. Skvělé nápady, vynikající zvuk, perfektní skladby... ..více

[recenze]

[06.11.2012]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


DIE HAPPY, GATE CRASHER, NIL - 1.11.2012 - Plzeň, KD Šeříkovka


Myslím, že německo-českou kapelu Die Happy v čele se zpěvačkou Martou Jandovou nemusím nijak dlouho představovat. Ostatně metaloví fanoušci je mohli už několikrát slyšet na festivalu Masters of Rock, a tak si svůj názor jistě udělali. Já osobně jsem je viděl v rámci jejich turné po ČR minulý rok v Plzni, kde jsem se ocitl úplnou náhodou. Letos se celé turné opakuje (a zároveň rozšiřuje na devět koncertů), a to nejspíš díky kladnému ohlasu z minulého roku. Stejný zůstává i výběr předkapel,..více

[reporty]

[05.11.2012]

[Mikka]

[0 komentářů ]


AEROSMITH - Music From Another Dimension!


Uděláme si takový malý exkurz do historie, protože o Aerosmith se na těchto stránkách ještě nikdy nepsalo. Asi nikdo nepochybuje, že tihle Vzdušní kováři z Bostonu jsou jednou z největších amerických kapel všech dob. Možná dokonce tou úplně největší. Jsou na scéně přes čtyřicet let, po celém světě prodali víc než sto padesát milionů svých alb. S takovým portfóliem se nemůže chlubit jen tak někdo. Navíc nikdy zas těch čtyřicet let neuhnuli od svého stylu, který ač se někdo snažil nazývat heavy metalem, je klasickým rhythm n´bluesem pořádně střiženým hardrockem..více

[recenze]

[05.11.2012]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


DIABULUS IN MUSICA - The Wanderer


Před rokem a půl jsem v recenzi na debutové album Diabulus In Musica hlásal, že čtyři roky společného hraní, které předcházely vydání desky, i nasáté zkušenosti z kapely Dragon Lord jsou dostatečnou zárukou, že Diabulus In Musica nevypustí žádnou jalovinu. A je hrozně fajn, že tohle konstatování platí i po dvojnásobné změně letopočtu, která dělí debut a nedávno vydanou novinku „The Wanderer“. Hned na začátek prozradím, že Diabulus In Musica se se svým tulákem zatoulali o drobný krůček dopředu..více

[recenze]

[04.11.2012]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 453 / 617 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.20579 sekund.