Polovina roku je téměř za námi (staří lidé by dodali něco jako: „To je neuvěřitelné, jak ten čas letí!“), čili si můžeme dát takovou semi-rekapitulaci, abychom zůstali v přímém obraze dění. A protože tyto řádky čtete na metalovém serveru, bude se ono shrnutí týkat metalu, a protože jej píšu já, bude nejlepší, když zůstaneme u žánru „power“ a jemu blízkých odnoží. Své případné tipy na neuvedené interprety či jiné názory na ty uvedené prosím vpište do komentářů. Jdeme na to...
LEDEN
Začátek roku se jednoznačně nesl v očekávání nové desky finských STRATOVARIUS. V pořadí čtrnáctá řadovka kapely a teprve druhá bez „fotra“ Tima Tolkkiho, nazvaná „Elysium“, celkem tradičně rozdělila fanoušky na dva tábory. Jedni byli nadšeni z progresivního komponování Matiase Kupiainena (jenž složil největší počet nových skladeb), druzí mu právě to vyčítali, postrádajíc v jeho tvorbě více chytlavých motivů a melodií, na které byli zvyklí z dob minulých. V názorovém rozpolcení se ocitla i naše redakce (viz recenze), každopádně je nutné dodat, že „Elysium“ v žádném případě není slabou deskou, jen prostě poněkud zaostala za převysokým očekáváním konzervativní fanouškovské linie. Mezi známější kapely, které v lednu vydaly své novinky, můžeme počítat také Švédy AXENSTAR či brazilskou HIBRII, ani jeden z těchto interpretů však výrazněji neoslnil, u HIBRIE se pak dá mluvit přímo o zklamání. Příjemně naopak překvapily dvě debutující bandy, Němci HEAVENFALL s melody/progresivním albem „7 Sins“ a Švédové KATANA, kteří na svém prvním počinu "Heads Will Roll" nabídli příjemný mix heavy a power metalu s pomp a hard rockem. Fanoušky melodického power metalu zase musela potěšit dánská parta SEVEN THORNS se svým albem "Return To The Past". Se smíšenými pocity pak lze pohlížet na poměrně očekávaný debut italských VEXILLUM, jejichž fúze epického power metalu s folkem na placce „The Wandering Notes“ příliš atraktivity nenabídla. Podobně na tom je prvotina Němců INNER AXIS - "Into The Storm", jejíž celkem slušnou muziku kazí k uzoufání nezajímavý zpěv.
ÚNOR
Ve druhém měsíci letošního roku potěšilo druhé album řeckých "flower" melodiků EMERALD SUN - "Regeneration" či (rovněž druhý) počin australského multiinstrumentalisty Richarda Ofsoskiho: OFSOSKI - "The Next Dance", jenž nabídnul mimořádně kvalitní mix melodického power metalu s lehkým progem. Ze sousedního Slovenska se zase vynořila mladičká kapela ANTHOLOGY se svojí velice slušnou prvotinou "Exitus". Do povedené kategorie zajisté náleží i deska Rakušanů SERENITY - "Death & Legacy", která spolehlivě naplňuje přísloví "dotřetice všeho dobrého", když nabízí doposud nejpromakanější a kompozičně nejstabilnější materiál této party. Naopak zklamání přináší čtvrtá nahrávka VISIONS OF ATLANTIS - "Delta", která nepsaný souboj se svými žánrovými souputníky (a hlavně krajany) SERENITY prohrává způsobem K.O. Nepovedla se ani první sólovka Ralfa Scheeperse nazvaná egoisticky "Scheepers", jež nabízí pouze velmi slabý odvar Ralfovy domovské kapely PRIMAL FEAR. A nepotěšil ani ambiciózní debut peruánských AEVUM - "The Creation Of Power", jehož kvalita silně zaostává za tušeným tvůrčím potenciálem, který prozrazuje pár slibných míst (např. taková skladba „The White Menace“ je naprostá bobma!), většinou je to ale prostě jenom šedá nuda. Jako lék na to můžou zabrat maďarští DEMONLORD se svojí fošnou "Only The Dead Are Safe", která je až do poslední drážky nabita třaskavou směsí hravého power’n’rollu.
BŘEZEN
Velice plodný březen lze mj. považovat za měsíc těžkotonážních power metalistů, počátkem jara na naše slechy totiž zaútočily kapely jako BLOODBOUND - "Unholy Cross", WIZARD - "...Of Wariwulfs and Bluotvarwes", VICIOUS RUMORS - "Razorback Killers", ELVENPATH - "Elvenpath" nebo FIREFORCE - "March On". Z těchto počinů bych vyzdvihnul zejména prvně jmenovanou smečku. Ještě chutnější šálek kávy se ale vařil na druhém metalovém břehu, kde se metalová ultimáta měnila na chytlavé melodično. Na tomto území jsem se radoval při poslechu alba kapely SYMFONIA - "In Paradisium", ve které se Timo Tolkki vrací ke svým nejbytelnějším skladatelským kořenům. Plno zpěvných motivů nabídnul rovněž kotouč od POWER QUEST - "Blood Alliance", kteroužto kapelu musel její lídr Steve Williams prakticky podruhé založit. Největší slast mi ovšem poskytla italská parta 4TH DIMENSION, která na svém debutu "The White Path To Rebirth" ukuchtila neskutečně vydařenou a vydatnou porci melodického symfo/power metalu, která v mých uších představuje dosavadní Debut roku. V břežnu potěšili také Nizozemci WITHIN TEMPTATION - "The Unforgiving", kteří svůj gotický metal propojili s popovými melodiemi a vyšlo z toho pár skvělých skladeb (např. úchvatná „A Demon's Fate“). Z domácích luhů a hájů pak vnikla do melodického světa smečka PORTA INFERI se svým debutovým albem "Another World" a pokus to rozhodně nebyl marný. Dobře dopadlo i třetí album nizozemských symfo/gotiků IMPERIA - "Secret Passion". Fajnšmekrům pak lze bez obav doporučit Němce DORIAN OPERA a jejich druhou, progresem nasátou řadovku "Crusade 1212". Celkem očekávaná třetí deska Norů HIGLAND GLORY - "Twist of Faith" je naopak bezbřeze průměrná. Někde mezi se pak ocitla švédská parta DIVINEFIRE, o které si všichni mysleli, že už neexistuje (páč to sama oficiálně uvedla) a pak zničehonic vyšlo páté album "Eye of the Storm". Moje konkrétnější dojmy si můžete přečíst v recenzi, která bude v brzké době následovat. Stejně jako další díl tohoto shrnutí, které nakynulo do takové podoby, že jsme se jej rozhodli rozdělit na dvě části.
Poznámka: časové údaje o vydání desek jsou čerpány z Encyklopedie Metallum.
|
