Po hodně velikém zdržení, způsobeném vším možným i nemožným, je konečně i na Metalforever recenze na tuto zajímavou blackmetalovou roubanici. Zajímavá je pro mě nejvíce asi proto, že ačkoliv je Celebratum norská sestava, tohle CD vydává Slovenské vydavatelství MetalAge.
Hudebně "Instinct" nabízí klasický, melodický, a depresivní black s rychlými, neustávajícími bicími, hodně tak podobný jiným, známým kapelám, produkujícím tenhle styl. Zmínil bych Anorexii Nervosu, nebo Dark Funeral či Behemoth, které mi tohle CD hodně připomínalo. Nechybějí tady ani klasické, nebo naopak ambientní vložky. První track je dokonce celý jakýsi divný, industriálně-elektronický zvuk, zmixovaný s dětským pláčem. Pak se ale okamžitě zvrátí do blackového běsnění. Sólové kytary strouhají hezké, táhlé molové melodie a občas předvádějí i tzv. kytarové onanie v heavymetalovém stylu. Vokál nabízí co jiného než skřekot, tady dokonce zkreslený přes efekt (alespoň tak to zní). Ten ze začátku sice k atmosféře přidává, ale později mi začíná řezat uši a radši bych poslouchal jen čistě kytarové party.
Nicméně v porovnání s jinými blackmetalovými alby mají i ty kytarové party jistou nevýhodu. A to sice celkový zvuk CD, který je jakýsi zastřelý, šumivý, nečistý...?! Celé to pak působí dojmem hodně undergroudové nahrávky. Teď se budu opakovat, ale opět tenhle „nedostatek“ zpočátku dokresluje již hodně temnou a melancholickou atmosféru. Kdežto zhruba od poloviny alba již začne otravovat a působit kromě zmíněných psychických negativních pocitů i negativní pocity somatické, ve smyslu bolesti hlavy... Ale možná jsem jen přecitlivělý :-).
Na CD se jako bonus nacházejí dva videoklipy formátu mpg, které mi ale nešly přehrát vzhledem ke smutnému stavu nosiče.
"Instinct" tedy nabízí tradiční blackmetal, který vám spolehlivě prohloubí depresi, nebo alespoň nějakou vyvolá. Nástroje, jak jinak, jsou zvládnuty na výbornou. Chybí mi tady ale určitý invenční prvek, který by nějak odlišil tuto jinak kvalitně technicky vybavenou sestavu od jiných, podobných projektů.
|
