ZÁVIŠ - Jak šla léta u starýho kokota...

Záviš je prostě fenomén. Prokletý básník? Hospodský recitátor? Kníže pornofolku? Starý kokot? Možná všechno dohromady. Můžete jej milovat, můžete jej nenávidět, ale rozhodně jej nemůžete přehlédnout. Záviš (vlastním jménem Milan Smrčka) je na tuzemské scéně už etablovaným pojmem, přestože jeho kariéra začala růst až ve vysokém věku více než čtyřiceti let (dnes je mu dvaašedesát) a nezdá se, že by mu docházel humor. ..více

[profily]

[31.12.2018]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

JUDAS PRIEST - Od Painkiller k Firepower: Jízda na horské dráze

Ještě před nedávnem se zdálo, že je situace u Judas Priest skoro idylická. Z rozhovorů, které jednotliví členové poskytovali, nejvíce z nich Rob Halford a basista Ian Hill, by mohl mít fanoušek dojem, že kapela je při chuti jako v osmdesátých letech. „Richie (kytarista Richie Faulkner, který se stal členem kapely v roce 2011, pozn. aut.) vlil Judas Priest čerstvou krev do žil,“ tvrdil Halford v roce 2016..více

[profily]

[13.03.2018]

[Pepsi Stone]

[5 komentářů ]

KATAPULT - Železný Olda to táhne do čtyřicátého křížku (1978 - 2018)

Ať už si o Katapultu myslí každý co chce, jedno jim rozhodně upřít nejde. A to fakt, že na české, potažmo československé scéně jsou dodnes jedinečným zjevem, který nemůže nikdy nikdo napodobit. Může jim být vyčítáno (a to zcela po právu), že je jejich hudba jednoduchá, místy až primitivní, že hráčské dovednosti všech členů byly vždycky podprůměrné a že zpěv Oldy Říhy je spíše mluveným projevem než pořádným hardrockovým zápřahem. ..více

[profily]

[31.12.2017]

[Pepsi Stone]

[13 komentářů ]

ALKEHOL - Když ze Slamníku, tak s kocovinou

Alkehol. Jejich fanoušky kapela milovaná a uctívaná, další sortou lidí proklínaná až za hrob. Jedni milují triviální songy o pivu, kořalce a obžerství, jiní poukazují na stále se opakující motivy, jednoduché texty a tříakordové písně, které už dávno po hudební (a místy i textové) stránce vykrádají sami sebe. Alkeholu se ovšem rozhodně nedá upřít, že je to fenomén a jedna z mála kapel, která na svých šestnácti deskách bezezbytku vyčerpává téma chlastu, aniž by nedokázala přijít vždy s několika zajímavými nápady..více

[profily]

[31.12.2016]

[Pepsi Stone]

[11 komentářů ]

GUNS N`ROSES - 1994 - 2006: Léta v propasti

„Chtěl jsem jít nahrávat desku a Axl nikde. Vyjel jsem tedy na vlastní turné a v tu chvíli volali z firmy, že Axl chce jít točit. Řekl jsem OK, ale až se vrátím do L.A.“ Slash, květen 1996

Všechno začalo v září roku 1993, po návratu z turné „Use Your Illusion World Tour“, vlastně ještě před vydáním „The Spaghetti Incident?“, když vyšla deska „Believe In Me“, první sólový počin člena Guns n` Roses. K tomuto kroku se osmělil basista Duff McKagan ..více

[profily]

[08.12.2016]

[Pepsi Stone]

[2 komentáře ]

CHARLES MANSON - Lie: The Love And Terror Cult

Kdo byl Charles Manson, ví asi každý. Ale i tak se přenesme do druhé poloviny šedesátých let, kdy v Americe kulminovala vlna hippies. Mládež chodila po ulicích bosá, s květinami ve vlasech, v pestrobarevných otrhaných hadrech a sjetá, až bůh brání. Z každého rohu vyhrával pokoutný hudebník, jemuž k úspěchu stačilo, aby pokládal filozofické otázky o vlastním bytí a nebytí..více

[profily]

[14.05.2015]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

Trio miniprofilů na téma powermetalové naděje z Bandzone, část II.: kapely THENEMIS, SOTURY a BALISTARIUS

Před časem jsme vám nabídli trojici zajímavých powermetalových interpretů objevených na Bandzone, a protože se podařilo najít další kvalitní spolky, přicházíme dnes s druhým dílem. Všichni zmínění jsou autory dobré až vynikající žánrové muziky, zaměříme se tedy především na jejich vydané nahrávky. Zásadním rozlišovacím faktorem v hodnocení se stala zvuková produkce, která je v jednom případě horší a ve zbylých dvou velmi slušná..více

[profily]

[30.01.2015]

[Pagan]

[0 komentářů ]

THEATRE DES VAMPIRES

O (ne)mrtvých jen dobře
Jít si za svým cílem je někdy složité, a pokud k tomu razíte určitý směr, chce to notnou dávku odhodlání, sílu čerpat inspiraci a porci skálopevné důvěry tomu, co děláte. Delegaci nemrtvých krvežíznivců ze slunné Itálie netřeba představovat. Kapela THEATRES DES VAMPIRES již 20 let vstává z rakví s neukojitelnou chutí hryzat v podobě temných vokálů, magických riffů a melodických pasáží, které nenechají nejednoho milovníka temné hudby v klidu. ..více

[profily]

[29.07.2014]

[Jiří Rogner Hylmar]

[2 komentáře ]

POISON - Další dávka jedu

Tak a jsme na konci našeho seriálu Poison. Poté, co jsme projeli všechny studiová (a podotýkám, že autorská) alba, je také na čase podívat se na projekty, které vyšly buď pod hlavičkou kapely nebo obou hlavních protagonistů Breta Michaelse a C.C. DeVilla. Rád bych sice na tomto místě psal recenzi na novinku Poison, ale ta se zdá být v nedohlednu, i když od „Hollyweird“ uplynulo už skoro deset let. Uvidíme, zda se jí ještě dočkáme, nebo kapela bude chrlit jeden výběr za druhým bez hlubšího smyslu...více

[profily]

[23.06.2011]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

JUDAS PRIEST - Jak se kalila ocel

Sepsat profil Judas Priest má hned tři velké důvody. Za prvé se letos kapela dožívá čtyřicítky, za druhé ohlásila světové Epitaph Tour, které má být posledním velkým podnikem v jejich kariéře a hlavně za třetí, 28. června se tahle legenda všech legend představí ve společnosti dalších ostřílených kozáků Whitesnake v pražské O2 Aréně. A podle pořádající agentury Live Nation se bude rozhodně jednat o neobyčejný zážitek. Už jen proto, že britská pětice hodlá předvést největší milníky své bohaté kariéry. ..více

[profily]

[23.06.2011]

[Pepsi Stone]

[3 komentáře ]

Trio miniprofilů na téma power metalové naděje z Bandzone: kapely RAVENCLAW, TRISTANA a Dobroslav Denk

Košická kapela RAVENCLAW představuje jednu z potenciálních nadějí slovenské melodické scény. Ovšem naději, která k tomu, aby se přetavila do výraznějšího úspěchu, potřebuje ujít ještě podstatný kus cesty. Kladem debutové desky "Welcome To The Ravenland" jsou příjemně klenuté melodické linky, které svojí subtilností posouvají avizované power metalové ražení této kapely až někam k žánru AOR či nenáročnému prog/rocku. Nejsilněji Slováci čerpají z odkazu brazilské ANGRY, ..více

[profily]

[06.06.2011]

[Pagan]

[0 komentářů ]

JOHNNY THUNDERS - Král všech ztracenců

Johnny Thunders, narozený jako John Anthony Genzale junior, byl americký punkový kytarista, zpěvák a skladatel. Tak přesně takhle osobu Johnnyho Thunderse charakterizuje internetová encyklopedie Wikipedia. To jsou holá fakta. Jenže, Johnny Thunders byl mnohem víc než jen zpěvák, kytarista a skladatel. Johnny Thunders je dodnes symbolem jedné generace. Generace rockových fracků, ztracenců a těch, kteří žijí ze dne na den. To žil i Thunders. Bohužel velmi krátce...více

[profily]

[10.02.2011]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

KLAMYDIA - Víc než jen pohlavní nemoc

Že jste o téhle kapele ještě neslyšeli? Nic si z toho nedělejte, takových nás bylo donedávna víc. Ač jsem se nikdy nebránil punkrocku ve stylu The Ramones a z finské scény taky hezkých pár jmen (Hanoi Rocks samozřejmě na prvním místě...) registruji, Klamydia až donedávna unikala mojí pozornost. Jednou ale do naší oblíbené plzeňské hospody U Řezníka přišel kamarád, dosahující už věku punkového důchodce, tedy čtyřicítky, a říká: „Týýý vole, poslechni si to. To jsou celý Rejmons ale, ty vole, voni zpívají finsky...více

[profily]

[06.10.2010]

[Pepsi Stone]

[6 komentářů ]

STIV BATORS - Dvacet let po smrti...

Je to k nevíře, ale je to už dvacet let, co svět přišel o jednu z nejzásadnějších ikon punkové scény sedmdesátých, respektive post-punk-gotické scény let osmdesátých. O Stiva Batorse. Ten za dosud pořádně nevysvětlených událostí zahynul v pařížských ulicích, kdy skočil pod kola jednomu z taxikářů. Bators zemřel krátce poté, co si prohlédl hrob jednoho ze svých největších idolů – Jima Morrisona. S ním toho měl společného mnohé. Ať už nezřízený způsob života, kdy se rozhodně nezříkal alkoholu či drog, tak způsob vyjadřování, ..více

[profily]

[17.08.2010]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

HANOI ROCKS - Trnitá cesta za Svatým grálem rock n´rollu 4/4

Od té doby, co se Hanoi Rocks před rokem podruhé rozpadli, zatím žádný z pozůstalých členů toho moc neukázal. Jiné to ale bylo v době po roce 1985, kdy se jejich první rozchod zdál být definitivním. V dalších letech spolu někteří členové spolupracovali pod hlavičkou různých projektů, ovšem nikdy se nesetkali kroky dvou hlavních představitelů – Michaela Monroea a Andyho McCoye. My se teď ve stručnosti podíváme na deset projektů, které mají Hanoi Rocks jako hlavního společného jmenovatele. Ne náhodou..více

[profily]

[01.07.2010]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

HANOI ROCKS - Trnitá cesta za Svatým grálem rock n´rollu 3/4

Šestnáct let nebylo po Hanoi Rocks ani vidu ani slechu. Nejvíce byl na veřejnosti vidět samozřejmě Michael Monroe, ať už prostřednictvím svých sólových alb, různých projektů či jako host slavných Guns n´Roses. Ale přišel únor 2001, kdy se poprvé po letech sešli na pódiu ve finském Turku Monroe s Andym McCoyem. Společně vystřihli „Malibu Beach Nightmare“, „Tragedy“ a „Up Around The Bend“ a náhle zjistili, že společná chemie, která z Hanoi Rocks udělala kultovní kapelu, je zpátky...více

[profily]

[24.06.2010]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

HANOI ROCKS - Trnitá cesta za Svatým grálem rock n´rollu 2/4

Rok 1982 byl pro Hanoi Rocks zásadní z více důvodů. Už jen proto, že vyšly dvě desky - „Oriental Beat“ a „Self Destruction Blues“, které pětici zajistili velký úspěch v Japonsku a na britských ostrovech, ale také proto, že u kapely skončil bubeník Gyp Casino. Hanoi Rocks v té době nevedli určitě příkladný život, kdy by se striktně vyhýbali alkoholu a drogám, ovšem Casino se stále více a více propadal do drogové závislosti. „Trpěl depresemi a měl sebevražedné sklony,“ vysvětlil později novinářům Monroe. ..více

[profily]

[17.06.2010]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]