Možná je to trochu udivující, ale Zvlášňý škola, tahle šaráda ze západočeské Kdyně, existuje už skoro třicet let. S podivem proto, že tahle kapela už od roku 1992 pravidelně objíždí všemožné tancovačkové parkety (hlavně tedy v domovských západních Čechách), kde v přestávkách mezi jednotlivými sety postává u baru se svými fanoušky a konce koncertů už se v příčetném stavu dožívá třeba jen půlka kapely. Ale hrálo se, pivo teklo proudem, panáky lítaly vzduchem, holky byly povolnější a nad ránem se to motalo domů... Zvlášňý škola ke každé letní sezóně už prostě patří, ale my si je představíme uprostřed zimy, protože jejich hudba se k silvestrovskému veselí hodí možná ještě lépe než k vyhřátým mezím a zlátnoucím polím. Zvlášňý škola je svým způsobem fenomén, i když jejich hudba si na žádné umění nehraje. Vlastně, ono to žádné umění není, ale jak praví klasik, sranda musí bejt, i kdyby fotra věšeli a matka utekla s komediantama... Pojďme se tedy projít po diskografii téhle svérázné party. Její hodnocení se opět může vztahovat na porovnání jen mezi alby samotnými, protože všechny možné stupnice kvality a uměleckých hodnot obrací tahle parta úplně naruby.
Na české záchytce 1 (1993)
Pro Zvlášňý školu bezesporu nejdůležitější deska, kterou kapela natočila jen rok po svém založení. Z dnešních členů na ní hraje základní trojice, tedy zpěvák Tomáš Linkeš, kytarista Miroslav Hranáč a basista Jiří Mezník. Právě tihle tři jsou tahouny existence Zvlášňý školy už od prvních dnů. Jejich debut obsahuje klasiky, které dodnes kdyňská parta hraje na svých vystoupeních a které sklízí stále zasloužený úspěch. Je tu velice silný začátek v podobě trojice "Zaslíbenej kraj", "Vlaťka" a "Hayzlbába" (největší hit kapely), které doplňují další léty vyzkoušené věci "Zdražyly nám pyvo", "Zámeček" nebo "Foddbal". Ty dnes patří k jasné páteři všech koncertů kapely. Poprvé a naposled skupina v názvech svých skladeb používá do očí bijící pravopisné chyby. (9)
Na eskymáckým pohřbu 3 (1995)
Mix Tří sester, Kabátu a Alkeholu, tak charakterizovala tehdejší kritika tvorbu Zvlášňý školy. Nic se na tom nezměnilo ani na druhé desce "Na eskymáckým pohřbu 3", která měla za úkol potvrdit pověst kapely, jež si během dvou let udělala velice slušné koncertní renomé, protože v první polovině devadesátých let byl po podobném hospodském rocku hlad. Zvlášňý škola se tehdy trefila do obecného vkusu publika, které každý víkend zamíří k letnímu parketu nebo kulturnímu domu. "Na eskymáckým pohřbu" jde taky najít několik zásadních věcí, které přežily dodnes, ať se jedná o nevkusnou "Je tu chlast", což je coververze tehdy populárního hitu "Is It Love?" od Twenty 4 Seven předělaná do punkové podoby, "Karkulka" nebo "Tancujem". Ovšem nejlepší skladbou této kolekce je "Balada pro všechny hovada", která už přece jen ukazuje, že Zvlášňý škola nebude jen o zábavě a chlastu. Jinak je dvojka o maličko slabší než první deska. (8)
Z kola ven (1997)
Po prvních dvou deskách, které byly plné hitů, jenž zafungovaly naživo a v devadesátých letech utvářely kolorit české venkovské zábavy, přichází menší zvolnění. V sestavě, kterou posílil bubeník Ota Královec a harmonikář Rudolf Hálek se objevuje i nový kytarista Milan Černaj a pomalu se začíná utvářet klasická sestava kapely. "Z kola ven", i přestože obsahuje titulní hitovku, která se dočkala i obrazového ztvárnění, nabízí ze skutečně výrazných věcí už jen skladbu "Anča (Válka je vůl)". Jenže příznivci, které si prvními alby Zvlášňý škola získala, byli spokojeni a "Z kola ven" vzali za svou, i když zlé jazyky mluvili o tom, že kapele dochází dech. Opak byl pravdou, což ukázalo v příštím roce. (6)
Správná pětka (2000)
Rok 1998 byl pro Zvlášňý školu zlomovým, když natočila pro prvoligové plzeňské hokejisty hymnu "Modrobílá", kterou Škodováci používají do dnešních dnů. Ta se okamžitě stala velkým hitem a Zvlášňý škola působila jako politá živou vodou. I album "Správná pětka", kde kapelu posílil klávesista Michal Foist, znělo svěžejším dojmem než "Z kola ven" a tentokrát vtípek v podobě titulní skladby, což je svérázná předělávka anglické lidovky "Friggin` In The Riggin`" zafungoval a skladba se zařadila po bok stálic koncertního programu. Album obsahuje samozřejmě i "Modrobílou" a z dalších silnějších věcí je tu úvodní "Bezdomovec" nebo "Pohlavní turistika". Přestože Zvlášňý škola používá opět stejný model, nepatří "Správná pětka" mezi její slabší alba. (7)
Desítka (2002)
Na "Desítce" si Zvlášňý škola vybírala slabší chvilku, jedná se o jejich nejméně podařené dílo (možná s posledním albem "Šesté slunce"). O tom, že je kapela s nápady na štíru svědčí i zařazení starších věcí jako "Tancujem" nebo "Foddbal", což byl sice tah logický, ale nasvědčoval tomu, že Zvlášňý škola začíná žít z minulosti. K tomu, aby měla plné parkety, jí to stačilo. Právě začátek nového tisíciletí byl dobou (asi i díky úspěchu "Modrobílé"), kdy byla Zvlášňý škola nejvíce v laufu, o čemž svědčily stovky fanoušků, které ji čekaly v různých koutech republiky. (5)
Do roka a do dna (2004)
Dochází ke změně na bubenickém postu, Otu Královce střídá Jiří Bastyán, jenž hrál předtím ve stylově spřízněném Aušusu. S jeho příchodem se hudba kapely trochu přiostřuje a díky Bastyánově hře dostává patřičný drajv. I když deska "Do roka a do dna" nepřináší obvyklou snůšku hitů, působí po "Desítce" osvěžujícím dojmem. Nejvíce se vsadilo na dramatičtější věc "Nechci chcípnout v pasti", která ukázala, že Zvlášňý škola má už i jiné ambice než přehrávat dokola "Hayzlbábu" nebo "Karkulku". Deska obsahuje obvyklou porci humoru čtvrté cenové, ovšem na poměry kapely je hodně muzikantsky založená. (8)
Šesté slunce (2013)
Devět let trvalo kapele než vydala další album. Během té doby se toho změnilo mnoho. I na Zvlášňý školu, druhdy tak populární tancovačkovou jistotu, dolehla krize v návštěvnosti různých akcí (která trvá dodnes), ze sestavy zmizel jak klávesista Foist, tak bubeník Bastyán, aby se do ní vrátila zpět tahací harmonika. Tragicky zemřel i manažer Josef Cibulka a na svá bedra celou stránku věci vzal Jiří Mezník. "Šesté slunce", kam kapela opět zařadila starou známou "Baladu pro všechny hovada", je však albem, které se těžko vyrovná klasickým dílům kapely a ukazuje, že Zvlášňý škola asi už řekla, co chtěla, (5)
Ať už si o tvorbě téhle party myslíte, co chcete, jedno se kapele musí nechat. Bez ní by rockový kolorit české tancovačky nebyl úplný. Při jejích skladbách se vypilo tolik piv a kořalek, že podobné akce zahanbí nejednu silvestrovskou oslavu. Zvlášňý škola nikdy nedosáhla úrovně ani věhlasu svých vzorů (zejména Tří sester), ale i tak jde v Čechách o jeden z určitých fenoménů.
|
