STRYPER - Even The Devil Believes

Lze se od Stryper někdy dočkat změny nebo pokroku? Nějaké pokusy v minulosti byly. Když poprvé zkusili trochu polidštit svůj patetický styl osmdesátých let na albu „Against The Law“ to skončilo komerčním propadákem, byť album samotné bylo stejně kvalitní jako nejprotežovanější díla „Soldiers Under Command“ a „To Hell With The Devil“. Podruhé se na předposledním albu „God Damn Evil“ rozhodli přitvrdit a v úvodní skladbě „Take It To The Cross“ svůj murmur připojil i Matt Bachand z deathmetalových Shadows Fall. ..více

[recenze]

[27.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

Michael SWEET (STRYPER) - Mnoho rodičů souhlasilo se Stryper a neschvalovali Mötley Crüe

Američtí hardrockeři Stryper vydávají třináctou desku „Even The Devil Believes“. Dnes už se nepovažují za glammetalovou kapelu, přestože vzešli z jedné líhně jako Mötley Crüe, Ratt či Poison. Odlišní byli od samých začátků, když se rozhodli svůj život zasvětit Bohu a nikoliv mejdanům plných sexu a drog a tato filozofie jim vydržela dodnes. Před nedávnem prodělali změnu v sestavě, neboť naplno propukly dlouhodobé problémy s basistou Timem Gainesem, kterého Stryper nahradili bývalým členem popmetalových Firehouse..více

[rozhovory]

[27.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

DANZIG - Danzig Sings Elvis

Že je Glenn Danzig velkým obdivovatelem Elvise Presleyho je stará věc. Skoro stejně jako to, že mu v posledních letech sakra dochází nápady. Mezi jednotlivými alby dělá čím dál větší pauzy, které vyplňuje sbírkami coververzí a různými podivnými recykláty minulých let. Doby, kdy bouřil na MTV s klipem „Mother“ a vydával nezapomenutelné desky typu „Lucifuge“ a „How The Gods Kill“, jsou už pravděpodobně nenávratně pryč a přestože jeho poslední alba (zejména „Deth Red Sabaoth“)..více

[recenze]

[26.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 5/10]

THE ATOMIC BITCHWAX - Scorpio

Kdyby v pátek 13. února 1970 nevydali Black Sabbath svůj slavný debut, hudební svět by dnes vypadal zcela jistě jinak. Z jejich odkazu totiž léta čerpá nepřeberné množství kapel a nebýt podladěného zvuku kytary Tonyho Iommiho, kterého docílil poté, co si na pile uřízl konečky prstů a musel podladit struny, aby se mu na ně lépe hrálo, pravděpodobně by celý stonerrockový či stonermetalový žánr ani neexistoval. Z Black Sabbath čerpali heavymetaloví, doommetaloví i blackmetaloví umělci, ..více

[recenze]

[25.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

KING DIAMOND - The Puppet Master

Rozčarování v řadách fanoušků Kinga Diamonda bylo po vydání „Abigail II: The Revenge“ skoro hmatatelné. Diamond sice v dobových rozhovorech „povinně“ tvrdil, jak je nová deska skvělá a jak dobře se povedlo navázat na odkaz starého majstrštyku, ovšem rozpaky tím zakrýt nedokázal. Šlo zejména o to, že album každý srovnával s o patnáct let mladším dílem, a v porovnání s ním novinka propadala na celé čáře. Ovšem v táboře kapely panoval klid. King už dávno neřešil prodejní čísla ..více

[recenze]

[24.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

BLUES PILLS - Holy Moly!

Že by doba, kdy byli švédští Blues Pills považováni za novodobé hvězdy hard rocku a možná dokonce i za spasietele stylu, už pominula? Jejich debut z roku 2014 naznačil jisté ambice, dle kterých by se Blues Pills nemuseli zařadit do nekonečného zástupu šedivých retro kapel, a když pak o dva roky explodovala bomba „Lady In Gold“, vypadalo to na hvězdnou dráhu. Druhé album totiž bylo zářivým příkladem retro rocku, který míchal staré blues, psychedelii hnutí hippies a dravost Deep Purple..více

[recenze]

[23.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

POWERMAN 5000 - The Noble Rot

Doba na přelomu milénia, kdy byli Powerman 5000 žhavou kapelou, o které se věřilo, že ji čeká velká budoucnost, je pryč. Nepomohl úspěch desek „Tonight The Stars Revolt!“ a „Transform“, ani brarský svazek mezi frontmanem kapely Spiderem One a Robem Zombiem, a všechno šlo trochu ke dnu. Komerční úspěch se Powerman 5000 už nikdy nepodařilo zopakovat a navíc kvalita alb nabírala diskutabilní úroveň. Kapele rovněž neprospělo, že měnila členy jako na běžícím pásu a nejednou byů Spider takřka osamocen...více

[recenze]

[22.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 5/10]

John PETRUCCI - Terminal Velocity

John Petrucci je už dávno na rock/metalové scéně pojem. Na začátku devadesátých let, kdy všemožným žebříčkům o nejlepšího kytaristu vévodil Slash z Guns N`Roses, dokázal na sebe svou profesorskou hrou, spojenou se značnou skladatelskou invencí, strhnout pozornost. To bylo v době, kdy se svými domovskými Dream Theater vydal přelomové album „Images And Words“ a ukázal, že progresivní rock či metal nemusí být jen stylem pro hrstku vyvolených intelektuálů,..více

[recenze]

[21.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

METALLICA - S&M 2

Metallica si dnes může dovolit úplně cokoliv. Prošla jí nesmyslná kooperace s Lou Reedem v podobě otřesné desky „Lulu“, prošel jí zprasený zvuk „Death Magnetic“ i umístění „Nothing Else Matters“ do nové disneyovky, projde jí bezesporu i druhý díl spolupráce se sanfranciským symfonickým orchestrem „S&M 2“ a prošlo by jí i album, na kterém by byl jen Ulrichův prd s přibaleným smradem. Ale podívejme se na „S&M 2“, která se v době, kdy Metallica nemůže být koncertně činná, dostává na pulty krámů. ..více

[recenze]

[19.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 3/10]

Bill LEVERTY - Divided We Fall

Jak se zdá, Firehouse jsou dnes už vyhořelá kapela. I když v současné době stále koncertují po domovských Spojených státech, je jasné, že už žijí jen z minulosti. Jejich diskografie se uzavřela de facto v roce 2003, kdy krátce po sebevraždě basisty Bruce Waibela přišli se vcelku průměrným albem „Prime Time“, což byl jejich poslední pokus navázat na úspěšnou minulost, ve které první dvě alba pokrylo zlaté i platinové ocenění. V roce 2011 vyšla ještě deska „Full Circle“,..více

[recenze]

[18.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

KING DIAMOND - Abigail II: The Revenge

Když King Diamond v květnu 2001 oznamoval, že nastupuje znovu do studia, byla řada věcí zahalena rouškou tajemství. Obecně se vědělo, že členem jeho kapely už není kytarista Glen Drover, basista Paul David Harbour ani bubeník John Luke Hebert. Ze sestavy, která vytvořila minulé album „House Of God“, tak zbyl opět už jen on a letitý spoluhráč a kytarista Andy LaRocque. Spekulovalo se o tom, kdo odpadlíky nahradí a rovněž o tom, co bude nová nahrávka zač, protože King sliboval kolosální příběh. Když oznamoval novou sestavu, ..více

[recenze]

[17.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

James Dean BRADFIELD - Even In Exile

Manic Street Preachers v současnosti odpočívají. Mají na to nárok, třicet let jejich kariéry bylo skutečně hektických. Od divokých glampunkových začátků, kdy o sobě dokonce tvrdili, že jsou noví Rolling Stones, přes temné a depresivní období, spojené se ztrátou kytaristy Richeyho Jamese Edwardse, následný celosvětový úspěch, až po vyrovnanost a jisté zklidnění v poslední dekádě. Manic Street Preachers už jsou dávno legendou, přestože jejich poslední alba jsou spíše neškodná,..více

[recenze]

[16.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

Starý vlk na královskou cestu znovu nevyběhne

..více

[bulvární koutek]

[16.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

JEFFERSON STARSHIP - Mother Of The Sun

Když se řekne Jefferson Airplane, většině lidí to symoblizuje rockový pravěk. Dobu, kdy ještě ani nebylo možné mluvit o klasickém hard rocku, natož o různých odnožích metalu či punku. Když Jefferson Airplane slavili největší úspěchy, nic z toho ještě neexistovalo. Kapela vznikla dvacet let po druhé světové válce a hned se stala tou, která v domovském San Franciscu podnítila vznik hnutí hippies, jehož se záhy stala symbolem. Její psychedelický rock, smíchaný s omamným odérem všudypřítomných drog a chlastu, ..více

[recenze]

[15.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

BIFFY CLYRO - A Celebration Of Endings

Přestože mají skotští alternativci Biffy Clyro u řady posluchačů v tuzemsku skoro až kultovní postavení, řada lidí si je dodnes spojuje hlavně s vlažným vystoupením v předprogramu Guns N`Roses na pražských Letňanech, při kterém Biffy Clyro však neměli vůbec jednoduchou pozici, protože jejich hudba toho s tvorbou Axla, Slashe a spol. nemá mnoho společného, a navíc alternativní rock podobného ražení se hodí vždy spíše do klubů než na velké stadiony. ..více

[recenze]

[14.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

LIONHEART - The Reality Of Miracles

Kdo zná tvorbu kytaristy Dennise Strattona i z doby, kdy se na začátku osmdesátých let po bezejmenném debutu rozloučil s Iron Maiden, ví, že od něho může čekat všechno jiné než klasický heavy metal. Přestože se v dalších letech ještě účastnil vzpomínkového projektu na své někdejší působiště spolu se svým dávným spoluhráčem zpěvákem Paulem Di`Annem, v současné době je důležitější fakt, že po svém odchodu z Iron Maiden založil kapelu Lionheart. ..více

[recenze]

[13.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

Dennis STRATTON (LIONHEART, IRON MAIDEN) - Rod Smallwood nechtěl abych poslouchal George Bensona

Bývalý kytarista Iron Maiden, to je nálepka, které se Dennis Stratton už nezbaví. I když už dávno není členem této britské legendy, skladby, na kterých se s Železnou pannou podílel, jako „Running Free“, „Iron Maiden“, „Remember Tomorrow“ nebo „Phantom Of The Opera“ jsou stále živé a patří ke zlaté pokladnici metalové historie. Před pár lety dal Stratton dohromady svou dávnou kapelu Lionheart, se kterou momentálně vydal třetí album „The Reality Of Miracles“. Už nereprezentuje heavymetalový tábor, ..více

[rozhovory]

[13.09.2020]

[Pepsi Stone]

[]