WEDNESDAY 13 - Necrophaze

Přestože minulé album "Condolences" bylo ambiciózním dílem, na němž Wednesday 13 úplně neopustil svůj horrorpunkový styl, ale importoval do své tvorby větší hitové ambice, které byly skoro až na hranici s klasickým metalem, fanoušci tuhle desku moc nevzali. Otázka je proč... "Condolences" byla rozhodně jeho nejvyspělejším dílem a slavila i slušné hitparádové úspěchy, ovšem skalní příznivci ji skoro až štítivě odstrčili. Joseph Poole, jak se tento svérázný umělec ve skutečnosti jmenuje, se z toho poučil. ..více

[recenze]

[12.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

ROB HALFORD WITH FAMILY & FRIENDS - Celestial

Nestačilo deset let staré bídné album "Winter Songs", kde se Metalový bůh Rob Halford pustil do zpěvu vánočních písní? Čekalo se to tenkrát od kdekoho, ale právě od Halforda? Deska dopadla podle očekávání a pokud ji vůbec jeho fanoušci mají doma, leží někde zaprášená na dně šuplíku. Reputaci pak Halford trochu vylepšil následujícím sólovým počinem "Made Of Metal", aby pak znovu a poněkolikáté uhranul metalový svět skvělým dílem "Firepower" se svými Judas Priest. ..více

[recenze]

[09.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

THE DEFIANTS - Zokusho

Když před třemi lety vyšla debutová deska projektu The Defiants, nejednalo se o žádnou velkou neznámou. Kapelu totiž tvořili dva členové Danger Danger, basista a skladatel Bruno Ravel a kytarista Rob Marcello, které doplňoval jejich bývalý kolega z téže formace, zpěvák Paul Laine. Bezejmenný debut byl nakonec docela bomba a v rámci melodického hard rocku, zkříženého se špetkou AOR, šlo o desku, která v té době čněla vysoko nad konkurencí. Zároveň však otevřela otázku, co je vlastně s Danger Danger, ..více

[recenze]

[08.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

BLACK STAR RIDERS - Another State Of Grace

Dosud hvězda téhle kapely rostla. Od prvního alba "All Hell Breaks Loose", kde Black Star Riders působili jako až moc velká pocta Thin Lizzy, ze kterých vlastně díky přítomnosti kytaristy Scotta Gorhama vzešli, přes velmi slušné album "The Killer Instinct" až po předloňskou, nejvyspělejší "Heavy Fire", ukázali, že začínají být svébytnou formací, která sice ctí rukopis Phila Lynotta, ovšem má vlastní tvář. Jenže v posledních dvou letech prodělali zásadní změnu sestavy, když nejprve zmizel bubeník Jimmy DeGrasso..více

[recenze]

[06.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9,5/10]

HELLYEAH - Welcome Home

Vloni se kariéra Hellyeah otřásla v základech a ve vzduchu visela otázka, zda bude tahle groovemetalová parta z Texasu pokračovat. 22. června si totiž zubatá přišla pro bubeníka Vinnieho Paula, aby mu dala jasně na srozuměnou, že je čas zařadit se opět ke svému bratrovi Dimebagovi Darrellovi. Paul sice nebyl pro Hellyeah (stejně jako tomu bylo předtím u Pantery nebo Damageplan) tím nejzásadnějším skladatelem, ale byl to on, kdo byl výkladní skříní Hellyeah a díky svému dlouholetému členství ve slavné Panteře..více

[recenze]

[05.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

STEVE GRIMMETT`S GRIM REAPER - At The Gates

U Grim Reaper zpěváka Stevea Grimmetta nebylo v poslední době zrovna veselo. Pokud pomineme drobnou korekci v sestavě, kdy bubeníka Paula Whitea nahradil Mark Pullin, tak pro Stevea Grimmetta není od ledna roku 2017 už nic jako dřív. Ten měsíc musel být totiž hospitalizován s infekcí, které vynesla nemilosrdný ortel a Grimmettovi byla amputována noha. Všechny kapelní aktivity se najednou přibrzdily a zpěvák se po čase přece jen objevil na pódiu, ovšem už upoután na invalidní vozík. ..více

[recenze]

[04.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

Phil CAMPBELL - Old Lions Still Roar

Čas ukázal, jak silní muzikanti působili v poslední, více než dvacet let stabilní sestavě Motörhead. Že se uchytí bubeník Mikkey Dee bylo celkem jasné a to, že hned po Lemmyho smrti vystřídal u Scorpions problémového Jamese Kottaka, bylo nadmíru logické. Ovšem Phil Campbell? Ten před Motörhead působil jen v obskurní kapele Persian Risk, která se řadila do třetí ligy Nové vlny britského heavy metalu a nikdy nejevil žádné jiné ambice, než na pódiu krýt Lemmymu záda. ..více

[recenze]

[02.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

PUDDLE OF MUDD - Welcome To Galvania

Co dnes zbylo z dřívější slávy pohrobků grungeového hnutí Puddle Of Mudd, kteří si v novém tisíciletí mysleli, že nejvíce in je styl Kurta Cobaina a sound Nirvany z dob "Nevermind"? Pravděpodobně jen singl "She Hates Me", o kterém si nezasvěcení mohou myslet, že se jedná o utajenou skladbu Nirvany a pestrobarevný trestní rejstřík zpěváka Wese Scantlina, který si myslí, že eskapády od násilností až po drogové delikty jsou stále v kurzu. Nejsou a zpěvák na to několikrát dojel a skoro s ním skončila i kdysi nadějná kariéra Puddle Of Mudd. ..více

[recenze]

[01.11.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 7/10]

Všichni šílí... Ozzy pravděpodobně vydá novou desku

..více

[bulvární koutek]

[31.10.2019]

[Pepsi Stone]

[]

ANGEL - Risen

Comeback kultovní party sedmdesátých let Angel je velkým překvapením. I když se kapela v minulé desetiletce o návrat pokoušela, nebyl u toho kytarista a zásadní člen Punky Meadows a nepodařilo se natočit žádnou desku. Od loňska je ale situace úplně jiná. Meadows se po sedmatřiceti letech do kapely vrátil, aby doplnil dalšího původního člena, zpěváka Franka DiMina a takřka okamžitě se začalo mluvit o novém materiálu. To je krok velmi odvážný, když si vezmeme, že poslední nahrávku "Sinful" Angel vydali v roce 1979..více

[recenze]

[30.10.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 9/10]

Andy McCOY - 21st Century Rocks

Hanoi Rocks by se bezpochyby nestali celosvětovým kultem a neovlivnili by takovou měrou americkou scénu osmdesátých let, kdyby ve svém středu neměli kytaristu Andyho McCoye. Zpěvák Michael Monroe byl sice vždycky výkladní skříní kapely a díky své přešlechtěné image tím nejvíce viditelným členem, ovšem duší Hanoi Rocks byl vždycky právě McCoy. Když po smrti bubeníka Razzleho (ta historka, jak zemřel při autonehodě, kterou zavinil zpěvák Mötley Crüe, je dobře známá) Hanoi Rocks skončili, ..více

[recenze]

[29.10.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 10/10]

STEEL PANTHER - Heavy Metal Rules

Je až s podivem, jak jsou Steel Panther protežovanou kapelou. Jak jsou vnímáni jako zachránci žánrů, přitom jsou jejich alba veskrze průměrná a přestože je kapela nabitá výbornými muzikanty (za všechny můžeme jmenovat kytaristu Satchela), tito jako skladatelé zas tak zdatní nejsou. Zapomeňte proto na to, že tahle čtveřice může někdy být nástupcem Mötley Crüe, Poison nebo Guns N`Roses. K tomu je totiž zapotřebí více než směšné paruky, oplzlé texty a klipy, nad kterými puritán lomí rukama. ..více

[recenze]

[28.10.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 5/10]

ANGEL WITCH - Angel Of Light

Pohrobci Nové vlny britského heavy metalu Angel Witch žijí. Tedy alespoň jejich letitý frontman Kevin Heybourne, který je zároveň jediným původním členem kapely, jež kdysi svým bezejmenným debutem z roku 1980 uhranula Larse Ulricha. Tehdy bylo u Angel Witch všechno v nejlepším pořádku. Byli mladí, měli na kontě výbušný debutový materiál a tudíž i stejnou startovní pozici jako Iron Maiden, Def Leppard nebo Saxon. Měli smůlu na vydavatelskou firmu, která jejich druhý materiál "Screamin`n`Bleedin`" pozdržela několik let..více

[recenze]

[27.10.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]

BORKNAGAR - True North

Zapomeňte na Borknagar jako na blackmetalovou kapelu, která před více než dvaceti lety strašila svým bezejmenným debutem. Od čistého blacku (pokud jej tedy kdy hrála) sice uhnula docela brzy a do své hudby implantovala řadu různých vlivů od progresivního rocku až po folk, ale přece jen ten základ v pekelném metalu byl v jejich tvorbě slyšitelný. Že má tahle kapela obrovský potenciál, který vysoce převyšuje teritorium, kde se pohybují například Mayhem nebo Darkthrone, bylo jasné už od skvělého díla "Epic", ..více

[recenze]

[23.10.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

BLINK-182 - Nine

Jestliže se počítalo s tím, že se po odchodu frontmana Toma DeLongeho Blink-182 položí, opak se stal pravdou. Album "California" z roku 2016 se totiž docela povedlo a i ten největší škarohlíd muysel uznat, že s ním kapela po bezpohlavní comebackové nahrávce "The Neighborhoods" z roku 2011 chytla druhý dech. Nový předák Matt Skiba, někdejší člen stylově spřízněných Alkaline Trio, byl přijat do rodiny a i když jeho hlas není tak charismatický jako ten DeLongeho, povedl se mu s Blink-182 dost dobrý restart. Tenkrát, v roce 2016.....více

[recenze]

[22.10.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 5/10]

Liam GALLAGHER - Why Me? Why Not.

Pravděpodobnost, že dojde k usmíření bratří Gallagherů se rovná absolutní nule. Volání fanoušků po návratu (byť jen koncertním jejich nejslavnější štace Oasis zůstane asi už navždy nevyslyšeno, přestože alba této legendy ostrovního rocku (nebo britpopu, chcete-li) se stále prodávají a promotéři oběma znesvářeným kohoutům nabízejí tučené sumy za to, že by někde společně vystoupili. Nic naplat, alba "Definitely Maybe" a především "(What`s The Story) Morning Glory?" jednou pro vždy přepsala pravidla v rockové hudbě a ukázala světu,..více

[recenze]

[21.10.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 8/10]

KOBRA AND THE LOTUS - Evolution

Tahle kanadská formace měla vždycky vysoký kredit, což ale nebylo až tak kvůli hudbě, kterou produkuje, ale kvůli tomu, že si ve svém středu hýčká zpěvačku Kobru Paige, která patří mezi ty nejatraktivnější vokalistky na scéně. Samotná hudba této čtveřice je totiž docela obyčejný moderní prefabrikát, v němž se těží z klasického hard rocku a heavy metalu, na který se nabalují tuny moderního balastu. Nese tak parametry, které kousne americká metalová mládež, netušící, že Kobra And The Lotus jsou možná nenajvýš příjemní na poslech..více

[recenze]

[20.10.2019]

[Pepsi Stone]

[]

[hodnocení: 6/10]