Ray WILSON - The Weight Of Man

Ray Wilson v poslední době spíše mlčel. Jestliže před několika lety vydával desky ve větší frekvenci, na novinku „The Weight Of Man“ se čekalo pět let. Wilson však nikam nespěchá. O vrtkavosti osudu a pomíjivosti slávy ví své a dnes se za ničím nežene. Je spokojený s rolí komorního umělce, na něhož nejsou vyvíjeny tlaky ze strany nahrávacích společností a to je stav, který jeho tvorbě vyhovuje nejlépe. Nikomu nemusí dělat žádné ústupky, minulost se za ním netáhne jako nechtěný přízrak, ačkoliv by na lecčems mohl stavět. ..více

[recenze]

[18.01.2022]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

TERAMAZE - And The Beauty They Perceive

Vydat během dvanácti měsíců tři alba? Inu, když máte dost času (z tohoto pohledu nastalo pro řadu hudebníků bohužel příhodné období) a navíc odněkud shůry naděleno, šance na to, že nebudete svým příznivcům předhazovat jen vymlácenou slámu, zjevně není malá. A to dokonce i v případě, že se pohybujete na progresivním poli, u kterého se tak nějak předpokládá, že omezovat se na délce a šetřit s nápady a barevností není na místě. Po odchodu zpěváka Nathana Peacheyho,..více

[recenze]

[18.01.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

THE BEATLES - A Hard Day`s Night

Přestože alba „Please Please Me“ a „With The Beatles“ patří spíše ke slabší polovině diskografie, The Beatles stačila k tomu, aby z nich udělala hvězdu světového formátu. To co nejprve zasáhlo Velkou Británii a přelilo se do kontinentální Evropy, nyní zažívala i Amerika. Říkalo se tomu Beatlemánie, protože kam se John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr hnuli, tam je pronásledovaly ječící fanoušci, kteří se chtěli osobně seznámit s těmi, kdo píše tak skvělé, jednoduché, ale přesto geniální skladby. ..více

[recenze]

[17.01.2022]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

ÜLTRA RAPTÖR - Tyrants

Málokdo by při poslechu debutového alba heavy/power metalových Ültra Raptör tipoval, že tato parta pochází z Kanady. Jejich hudba zní evropsky a dominují v ní vlivy tradiční německé speed metalové školy. Pětice muzikantů uvádí jako své vzory Running Wild, Rage a Judas Priest, přičemž zejména vliv pirátské smečky Rolfa Kasparka je na albu "Tyrants" zcela nepřeslechnutelný...více

[recenze]

[17.01.2022]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

NEEDLESS - The Cosmic Cauldron

Histrie thrash/deathových drsňáků Needles z Maďarska je překvapivě dlouhá, datuje se od roku 2004. Tomu však zdaleka nenasvědčuje pohled na diskografii, která obsahuje pouhá dvě alba a jedno EP. Letos však už stihli vydat novinku „The Cosmic Cauldron“, která má naprosto parádně šílený obal s kaktusy, barvičkami a pohledem na hvězdné nebe, o který se postaral Mark Cooper jehož portfolio zahrnuje třeba Rings Of Saturn, Master, či Dawn Of Disease...více

[recenze]

[16.01.2022]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

BEATALLICA - The Devolver Album

Když vyšlo před čtrnácti lety album „Sgt. Hetfield Motorbreath Pub Band“ od pošahané čtveřice Beatallica, byla to docela sranda. Originální nápad spojit do jednolitého celku fragmenty skladeb od The Beatles a Metallicy splnil svůj účel a pobavil. Sice se nejednalo o žádné velké umění, ale bylo to něco, co se na scéně nevyskytovalo a solidní hráčské výkony, které uchopily obě legendy vcelku obstojným a citlivým způsobem,..více

[recenze]

[15.01.2022]

[Pepsi Stone]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 1/10]

Aleš BRICHTA- Ztráty a nálezy

Aleš Brichta je ikonou české rockové a metalové hudby. Ať už si o něm myslíte cokoli, nelze zpochybnit, že byl a je jednou z nejvýraznějších osobností naší scény a skladby „Amadeus“, „Proč“, „Barák na vodstřel“, „Apage Satanas“ nebo (v tomto případě titulní) „Ztráty a nálezy“ se navždy zapsaly do zlaté kroniky českého metalu. Přestože je poslední roky okolo Brichtových projektů (především ze zdravotních důvodů) ticho po pěšině, před Vánoci loňského roku nakladatelství Daranus uvedlo na trh autobiografii ..více

[recenze]

[15.01.2022]

[František Šafr]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

BLACK LABEL SOCIETY - Doom Crew Inc.

Někdejší „zázračné Ozzyho dítě“, kytarový střelec Zakk Wylde, už taky stárne. Od doby, co vysekl úvodní riff skladby „Miracle Man“ z Osbourneova alba „No Rest For The Wicked“, uplynulo více než třicet let. Za tu dobu se Zakk zbavil silné závislosti na alkoholu, stejně jako péče „mámy Sharon“ a jeho život je mnohem spořádanější než v dobách, kdy si na bicí praktikábl položil metr piv a během koncertu je všechny zdolal. To se musí někde promítnout a kromě toho, ..více

[recenze]

[14.01.2022]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

ATHLANTIS - Last But Not Least

„Divů světa je sedm, divů Athlantis bude taky sedm“, hlásá hlavní postava italské kapely Athlantis, basák a klávesista Steve Vawamas. V kontextu s názvem alba „Last But Not Least je“ není těžké odhadnout, že Steve se rozhodl dát po osmnáctileté činnosti přednost jiným projektům a Athlantis se touto deskou ukládají (uvidíme na jak dlouho) k plánovanému odpočinku. Rozlučkový večírek se rozhodli pojmout ve zcela klasickém duchu a tak, pokud tvorbu Athlantis nějakou dobu sledujete,..více

[recenze]

[14.01.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

DIO - The Last In Line

Hvězda Ronnieho Jamese Dia letěla strmě vzhůru. Už nebyl pro rockovou obec jen bývalým zpěvákem Rainbow a Black Sabbath, ale člověkem, který stvořil album „Holy Diver“. To zapadlo do kontextu doby a v Americe se ho prodalo více než milion kusů Obdivuhodný úspěch deska slavila i na britských ostrovech, kde měl Dio díky účinkování ve zmíněných legendách statut poloboha. V době, kdy „Holy Diver“ visela zakousnutá v hitparádách, si Dio koupil dům v Anglii, kde nalezl nový domov. ..více

[recenze]

[13.01.2022]

[Pepsi Stone]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

VICTORY - Don`t Get Mad...Get Even

Během prvních šesti let svojí existence plnili Victory normu co rok, to album, byť jedno z nich nebyla klasická studiovka, ale záznam z koncertu. Nicméně toto strojové tempo jasně naznačuje, že život u Victory byl v prvním období existence rychlý, intenzivní a hektický. A byť hudební vývoj se odehrával jen zlehka a v mezích zákona, rozdíl mezi prvotinou a druhou deskou „Don`t Get Mad...Get Even“ je hmatatelný. Zásluhu na tom mohlo mít posílení sestavy ..více

[recenze]

[13.01.2022]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

JOHN 5 - Sinner

Přestože americký kytarista John 5 hraje s Robem Zombiem a v dobách největší slávy stál po boku Marilyna Mansona, stejný šílenec jako kapelníci nikdy nebyl. Přestože jeho image je velice extravagantní, na prvním místě pro něho byla vždy hudba. A to ať už stál po boku slavnějších kolegů (kromě Zombieho i Mansona zanechal otisk na albech Davida Lee Rotha (Van Halen), Roba Halforda (Judas Priest), Paula Stanleyho (Kiss), Sebastiana Bacha (ex-Skid Row) či Steva Perryho (ex-Journey)). ..více

[recenze]

[12.01.2022]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

VEONITY - Elements Of Power

Bylo by hezké napsat, že švédští Veonity znamenají v powermetalovém světě jistotu kvality. Z určitého pohledu je to pravda, čtveřice seveřanů dokáže stvořit velmi chytlavé skladby, které na stylovém náhrdelníku svítí jako stowattová ledka. Největší přírůstek do této historické pokladnice zajistilo třetí album „Legend Of The Starborn“ z roku 2018, nejmenší naopak minulá fošna „Sorrows“, kde došlo ke styku s vážnější hudební polohou, což Švédům nesvědčilo tolik, jako přímý a pokud možno rychlý power metal. ..více

[recenze]

[12.01.2022]

[Pagan]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

KING BUFFALO - Acheron

O kapele King Buffalo z New Yorku jsme se zmiňovali celkem nedávno v recenzi na jejich třetí album. V článku padla zmínka o tom, že kapela v současné korona krizi, kdy je koncertování velmi obtížné, složila materiál na tři alba. První díl trilogie „The Burden of Restlessness“ byl vydán v červnu minulého roku, netrvalo dlouho a kapela se vrhla na natáčení dalšího materiálu. Jelikož jsou členové souboru velmi kreativní, chtěli změnit výsledný sound novinky tak, aby se odlišovala od svého předchůdce. ..více

[recenze]

[11.01.2022]

[jirka7200]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

CUSTARD - Imperium Rapax

Prakticky u jakéhokoliv alba německých power metalových Custard se dřív nebo později bezděky podíváte do kalendáře, který že rok se vlastně píše, A pokud by běh času řídila německá pětice, svět by se navždy zastavil na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Bez ohledu na to, jestli se Custard klaní před středověkým králem nebo mají přes ramena přehozené sagum římského legionáře, jejich muzika vždy zcela jednoznačně míří do doby, kdy si hudební svět podmanil zvuk sedmi cinkajících klíčů. ..více

[recenze]

[11.01.2022]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

THE BEATLES - With The Beatles

The Beatles zažívali na začátku šedesátých let turbulentní, ač stále ještě naivně nevinnou dobu. Debut „Please Please Me“ se rychle stal ve Velké Británii trhákem, přestože kapela sama tvrdila, že se jedná jen o bezstarostné album začínající kapely, která si teprve na slávu začínala zvykat. Ale Evropou se pozvolna začínala šířit šeptanda o čtveřici nenápadných kluků z Liverpoolu, kteří se pomalu začínají dostávat do povědomí veřejnost. Kapele se začínal otvírat znovu německý trh,..více

[recenze]

[10.01.2022]

[Pepsi Stone]

[20 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

MAX PIE - Passengers

Nová sestava je silnější než kdy jindy…, hlásá životopis na stránkách power-progresivců Max Pie jako důsledek změny, při které před téměř šesti lety nahradil Thibaut Basely na postu kytaristy a klávesáka Damiena DiFresca. Mohlo by to tak být, i navzdory tomu, že s předchozími dvěma alby si Max Pie nasadili laťku hodně vysoko. Jen by nesměla belgická čtveřice v průběhu novinkového alba „Passengers“ občas zbytečně ztrácet energii a nořit se do technických instrumentálních pasáží..více

[recenze]

[10.01.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]