NOFX - Single Album

Co chce ještě sdělit punková kapela, když vydává čtrnácté album? Vždyť i ikony stylu The Clash se zcela vyčerpali po šesti deskách a Sex Pistols k tomu, co chtěli říct, stačilo album jediné… Losangeleští NOFX jsou dlouholetou trvalkou, která si vždycky udržovala svou úroveň, přestože staré punkové ideály jim byly vždycky trochu ukradené. Bylo by nespravedlivé hodit je do jednoho pytle s neopunkovými zázraky poloviny devadesátých let Green Day, Blink-182 či The Offspring..více

[recenze]

[16.06.2021]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

THE VICIOUS HEAD SOCIETY - Extinction Level Event

Debut The Vicious Had Society „Abject Tommorow“ byla velice solidní prog metalová nahrávka, která jvšak byla až příliš lehce zaměnitelná s jinými obdobnými interprety a hodně čerpala ze svých vzorů. Bylo otázkou, zda irský multiinstrumentalista Graham Kane, který za projektem stojí, přijde s něčím osobitějším.

Druhá řadová deska se zničenou Sochou Svobody na obalu nabídne devět skladeb a hodinu muziky. ..více

[recenze]

[16.06.2021]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

EDU FALASCHI - Vera Cruz

Přestože matador brazilské melodické scény Edu Falaschi vydal pod svým jménem už zápis "Moonlight", vše se rozjíždí teprve nyní. Tehdejší album bylo složeno z nemetalových úprav skladeb Angry, se kterou si Edu udělal jméno. Jenže když vám v mysli vedle jména Falaschi automaticky naskakují rychlomelodické motivy songů jako "Nova Era" nebo "Temple Of Shadows", moc vás sentimentální aranže těchto písní nezahřejí. To album "Vera Cruz" už je jiný příběh,..více

[recenze]

[15.06.2021]

[Pagan]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

CANVAS SOLARIS - Chromosphere

Canvas Solaris mají již leccos za sebou. Jejich počátky směřují až někam do roku 1999, kdy se představili třemi demo snímky, na kterých prezentovali specifickou směsku náročněji pojatého death prog thrash metalu, podobném raným Voivod nebo Disharmonic Orchestra. Zde byl ještě součástí souboru zpěvák, který svým growlingem doplňoval jejich sound.

Toto období dodnes pamatují zakládající členové, kytarista Nathan Sapp a bubeník Hunter Ginn. ..více

[recenze]

[15.06.2021]

[jirka7200]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

URIAH HEEP - Fallen Angel

S Uriah Heep to na konci sedmdesátých let vypadalo bledě. Ve Velké Británii zůstaly jen trosky ze scény, ke které před necelými deseti lety patřili, a byla to právě parta kolem Micka Boxe a Kena Hensleyho, která byla od fanoušků rockové hudby bita skoro nejvíce. Ti noví (poznamenaní punkovou vlnou, která po hektické dvouletce 1976 a 1977 už končila) kapelu nepochopili a příběhy o „Démonech a čarodějích“ pro ně zněly stejně přitažlivě jako vyprávění rodičů o tom,..více

[recenze]

[14.06.2021]

[Pepsi Stone]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]

VAN CANTO - To The Power Of Eight

Výhodou zpěváčků Van Canto je fakt, že ve svém ranku jsou svým způsobem nenapodobitelní, nevýhodou je, že hrají na striktně ohraničeném pískovišti, ze kterého v podstatě není kam vykročit, takže přijít s něčím jiným, než s očekávatelnou deskou, se jeví velmi obtížné. Což potvrdil zatím nejslabší počin v jejich diskografii, tři roky staré album, „Trust In Rust“ na kterém se Van Canto nejen točili na dost průměrném setrvačníku, ale na němž se i poprvé představili bez jednoho ze svých tradičních sólových hlasů. ..více

[recenze]

[14.06.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Robin McAULEY - Standing On The Edge

O Robinovi McAuleym se kdysi v osmdesátých letech psalo, že má naprosto ideální hlas pro melodický hard rock. Ne náhodou proto spolupracoval s bývalým kytaristou Scorpions a UFO, slovutným Michaelem Schenkerem, který dokonce svou kapelu přejmenoval na McAuley Schenker Group, čímž jasně dokázal svou oblibu v hlasu tohoto Ira. McAuley a Schenker pak spolu zažili velmi úspěšné období na přelomu osmdesátých a devadesátých let, které však skončilo s příchodem grunge, ..více

[recenze]

[13.06.2021]

[Pepsi Stone]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

Gary MOORE - How Blue Can You Get

O tom, jak skvělým, inspirativním a jedinečným kytaristou byl Gary Moore už byly popsány stohy papíru. Jeho vliv jak na hardrockovou, tak i bluesovou scénu je neoddiskutovatelný. Moore se řadí mezi multižánrové umělce, tedy mezi muzikanty, kteří cokoliv dělali, to udělali dobře. O tom smutnější byla zpráva, která přišla před deseti lety na začátku února 2011, mluvící o tom, že tento vlivný kytarista podlehl při dovolené ve Španělsku masivnímu infarktu. Jeho životní styl nebyl příkladný. Pil, kouřil, hodně cestoval, ..více

[recenze]

[12.06.2021]

[Pepsi Stone]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

OMEGA - Nebra

Řekne-li se Omega, myslím, že většinu lidí napadne slavná maďarská kapela. Jenže nyní míříme do Itálie a pokud by maďarští rockeři slyšeli tvorbu této Omegy, asi by si rvali vlasy zděšením. Čtveřice muzikantů z Itálie je totiž jak čtvero jezdců temnoty a jejich muzika je nesmírně těžká. Kapela vznikla v roce 2012 a novinka je jejich druhým albem. Název „Nebra“ odkazuje na tajemný artefakt „disk z Nebry“, který vznikl možná už v době bronzové a zobrazuje slunce, měsíc a hvězdy. ..více

[recenze]

[12.06.2021]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

CACTUS - Tightrope

Americkým Cactus se nikdy nepodařilo dosáhnout obrovského úspěchu, přestože předpoklady pro to měli velké. Kapela, která vznikla na troskách slovutných Vanilla Fudge, doplněná o zpěváka Rustyho Daye z kapely Amboy Dukes Teda Nugenta, ale nakonec zažila jen několik plodných a pouze průměrně slavných let, aby se už na začátku sedmdesátých let odebrala k odpočinku. Že ne na věčnost, o tom svědčí fakt, že v prvních letech nového milénia oslavila comeback, ..více

[recenze]

[11.06.2021]

[Pepsi Stone]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

POVERTY`S NO CRIME - A Secret To Hide

Kovidové restrikce sice pokazily německým progresivistům Poverty`s No Crime oslavy jejich třicátého výročí, ale jak kapela sama přiznává, přispěly i k tomu, že tentokrát příznivci nemuseli na novou desku čekat dlouhých devět let, jako tomu bylo v případě předchozí nahrávky „Spiral Of Fear“. Novince „Secret To Hide“ to zabralo pouhých pět let, ale o tom, že by tenhle „spěch“ mohl mít sebemenší negativní vliv na propracovanost a košatost hudby Poverty`s No Crime nemůže být řeči...více

[recenze]

[11.06.2021]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

František Ringo ČECH - Jiří SCHELINGER - František Ringo Čech - Jiří Schelinger

„Vztahy v kapele byly velice kamarádské,“ svěřuje se František Ringo Čech, „ke mně měli odstup, ale Jirka byl lidovka. Už proto, že s nimi hodně chlastal. Já jsem nikdy moc nepil a lidi spojuje nejvíc chlast. Muzikanti říkali Jirkovi Peri Hovado, já jsem chodil spát a oni se spolu ožírali. Ráno jsem pak poslouchal, jak Peri Hovado se Stárkem rozmlátili v hotelu všechna rádia… Jediné oč se hádali, byly holky. Tam platilo heslo: Všichni proti Kubešovi. Největší zábavou bylo pokazit Kubešovi slibně se rozvíjející vztah ..více

[recenze]

[10.06.2021]

[Pepsi Stone]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

DARK TRANQUILLITY - Projector

Dark Tranquillity připravovali na rok 1999 nové album. To ještě nahráli ve stejné sestavě, jako „The Mind´s I“, ale aby ho mohli podpořit živým hraním, nastala netypická personální rošáda. Kytarista Fredrik Johansson chtěl být více doma, věnovat se otci a udržet si práci. V kapele tak skončil. Jeho místo obsadil dosavadní basák Martin Henriksson a u čtyř strun jej nahradil Michael Nicklasson. Další změna sestavy souvisela s hudebním vývojem skupiny. Dark Tranquillity angažovali klávesáka Martina Brändströma...více

[recenze]

[10.06.2021]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

AEONBLACK - The Time Will Come

I feel so free
And my heart starts to burn
I know very well, this time never returns…

…a tak se němečtí Aeonblack na nic neohlížejí a řežou do toho jak za mlada. Toto tvrzení reflektuje jednak skutečnost, že kapela letos slaví své již osmnácté narozeniny, jednak to, že si vyloženě lebedí v klasickém přímočarém a melodickém heavy metalu,..více

[recenze]

[09.06.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

EVANESCENCE - The Bitter Truth

Také patříte k těm, kteří si myslí, že američtí Evanescence už nikdy nepřekonají svůj debut „Fallen“ s jejich nesmrtelným hitem „My Immortal“? Nebo vám spíše vadili stylové veletoče, kterými tato kapela kolem pohledné zpěvačky Amy Lee během dvaceti let své existence prošla? Pokud si na obě otázky odpovíte, že ano, tak pro vás novinka „The Bitter Truth“ bude pravděpodobně ztráta času. Na ní se Evanescence nevrací k formě z dob debutové desky, místo toho nabízejí další ze svých tváří...více

[recenze]

[09.06.2021]

[Pepsi Stone]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

OUT OF THIS WORLD - Out Of This World

Vloni v létě uvedl kytarista Kee Marcello, že právě dává dohromady kapelu, která nese název po klasické desce Europe, na níž hrál – Out Of This World. Neuplynul ani rok a Marcello s Out Of This World má na kontě debutovou desku. Kromě něho je u toho zpěvák Tommy Heart, bývalý frontman německých hardrockerů Fair Warning a Marcellův spoluhráč z formace Kee Of Hearts (která je dnes minulostí). Místo ní jsou zde právě Out Of This World, kteří se však od předchozího projektu nijak zvlášť neodlišují...více

[recenze]

[08.06.2021]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

SUNRISE - Equilibria

Ukrajinci Sunrise bývají někdy přirovnáváni k rané tvorbě Sonaty Arcticy. Je pravda, že když přijde na power-speed, dají se styčné body najít, jak v hudbě, tak v hlasovém projevu zpěváka Konstanina Naumenka. Při poslechu nového alba "Equilibria" ovšem naskakuje ještě jedna rezonance. V roce 2006 začala být Sonatě kolonka power-speedu těsná. A zdá se, že Ukrajinci tohoto bodu docílili v roce 2021...více

[recenze]

[08.06.2021]

[Pagan]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]