ENSLAVED - Utgard

Každá deska norských Enslaved je zárukou kvality. Ano, zní to jako nejotřepanější klišé světa, avšak jejich neuvěřitelná stálost zajišťuje, aby tomu opravdu tak bylo. Od původního blackmetalového hýření si kapela prošla značným vývojem, avšak stále se vášnivě a ráda ohlíží zpět. Sestava zaznamenává jednu výraznou změnu, po bubeníkovi Catovi na stoličku usedl dlouholetý kapelní producent Iver Sandøy. O výraznou změnu se jedná z toho důvodu,..více

[recenze]

[25.10.2020]

[Peťulín]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

S.P.S. - Adios, kamarádi pankáči

Punková scéna Čechách a na Moravě stále žije! Jak jinak si vysvětlit, že pražská legenda a ikona zmíněného stylu v tuzemsku S.P.S. (Snížená pracovní schopnost) vydává po devíti letech novou desku. s výmluvným názvem “Adios, kamarádi pankáči”, který může znamenat cokoliv, včetně loučení se s fanoušky. Důležité je, že tahle kapela, která hned po revoluci formovala celou scénu, stojí znovu na startu. Tuzemská scéna její oldschoolový punk,..více

[recenze]

[24.10.2020]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

KATAKLYSM - Unconquered

Občas to fanoušci s kanadskými deathmetalisty Kataklysm nemají lehké. Vždyť si vzpomeňme na konec devadesátých let, kdy po výstavních kusech smrtícího kovu „Sorcery“ a „Temple Of Knownledge“, přišli s albem „Victims Of This Fallen World“, kde koketovali s tehdy moderním hardcorem, ač šmrncnutým starou deathmetalovou hnilobou. Tehdy z toho byl slušný poprask a kapele šly akcie sakra dolů. Co na tom, že se znovu vrátila k původnímu death metalu, což korunovala výtečným albem „In The Arms Of Devastation“..více

[recenze]

[23.10.2020]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]

HAVUKRUUNU - Uinuos syömein sota

Po výtečném albu „Kelle surut soi“ představuje finská smečka Havukruunu čerstvého nástupce, který to ale nebude mít vůbec snadné, poněvadž předchozí opus nasadil laťku zatraceně vysoko. Od nastolené syrové pohanské atmosféry novinka „Uinuos syömein sota" („Chřadni, ty válko mého srdce“) neustupuje ani o píď, naopak se o ždibec hlouběji noří do černého kovu, a opět se nese v bathoriánském duchu. Co dalšího finský poklad Havukruunu, jenž na scéně působí osm let, přichystal?..více

[recenze]

[23.10.2020]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

PARADISE LOST - Shades Of God

Díky albu „Gothic“ začínalo jméno Paradise Lost vylézat z undergoundu a stoupat mezi metalovou smetánku. Britský i evropský hudební tisk je pasoval na jednu z nových nadějí pro devadesátá léta a jelikož kapela nebyla zatížena minulostí předchozí dekády, za své je přijali jak fanoušci Iron Maiden či Black Sabbath, tak mladí metalisté, kteří apriori odmítali vše, co bylo jen trochu spjato s osmdesátými lety. Přestože v tvorbě kapely nelze hledat žádné slyšitelné spojnice s grungeovým seattleským hnutím, ..více

[recenze]

[22.10.2020]

[Pepsi Stone]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

MANTICORA - The Black Circus Pt.2 - Disclosure

Dva díly „Černého cirkusu“ od sebe odděluje necelých devět měsíců. To je natolik krátká doba, u které si řeknete, že oba díly takhle rozsáhlého příběhu prostě musely vznikat ne-li vyloženě souběžně, tak alespoň v časovém rozpětí, ve kterém se nezmění emoční rozpoložení kapely, její postupy budou totožné, a nejen dějová, ale i hudební kontinuita celého kompletu bude plně zachována. Ale když během tohoto období Manticora dokázala změnit i vydavatele, asi nepřekvapí, že to až tak úplně neplatí. ..více

[recenze]

[22.10.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

HITTMAN - Destroy All Humans

Hittman, to je pojem z metalového dávnověku. Kapela o které se myslelo, že už je dávno pohřbená pod vrstvou prachu. První signály, že by se tato americká parta mohla vrátit, spadají do roku 2017, kdy kapela odehrála několik příležitostných vystoupení. Jednalo se však pouze o nostalgické akce, které měly připomenout její staré desky, ale nesymbolizovaly znovunalezenou novou vnitřní jednotu. A víte, jak to s takovými comebacky chodí… Nedá se jim ani za mák věřit, ..více

[recenze]

[21.10.2020]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MOANING SILENCE - A World Afraid Of Light

Moaning Silence hrají pochmurnou hudbu, ačkoliv pocházejí ze slunného Řecka. Gothic/doom metalové pětice vydala debutovou desku „A World Afraid Of Light” před pěti lety a v roce 2017 představila EP „Fragrances from Yesterdays”. I za poměrně krátkou dobu své existence zažila tahle parta mnohá personální zemětřesení. Zatím poslední velkou změnou byl příchod zpěvačky Eleftherie Aggeloudi, s níž kapela natočila své druhé album „A Waltz Into Darkness“...více

[recenze]

[21.10.2020]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

BLUE ÖYSTER CULT - The Symbol Remains

Už jen fakt, že vyšlo nové album Blue Öyster Cult, je překvapení roku. Tahle americká legenda, která už má půl století činnosti dávno za sebou, mlčela na studiové bázi devatenáct let a vypadalo to, že „Curse Of The Hidden Mirror“ bude jejím posledním dílem. Byla by to škoda. Nejen kvůli tomu, že tahle deska ji nezastihla v nejlepší formě (na rozdíl o předešlé „Heaven Forbid“), ale proto, že tahle kapela má za sebou skutečně velkou minulost, která z ní udělala totálně kultovní kapelu..více

[recenze]

[20.10.2020]

[Pepsi Stone]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

KRUTON - Šeď strachostánků

Aktuální album „Šeď strachostánků“ pražské kapely Kruton dělí od víc než průměrného debutu „Lament“ osm let. To je dost dlouhá doba na dozrání, a to, že v tomto procesu jsou na dobré cestě, kluci potvrdili o tři roky později s albem „3“. Přesto se přiznám, že zpráva o tom, že se Kruton pustili do mimořádně ambiciózního projektu, totiž do zhudebnění stejnojmenné knižní předlohy Vojtěcha Šaršeho, čerpající z náboženských témat, vzbudila otázku, zda se kluci nezakousli do příliš velikého krajíce. Odpověď není úplně jednoznačná ..více

[recenze]

[20.10.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

FORTRESS UNDER SIEGE - Atlantis

Do progresivního power metalu se dnes řadí kde kdo, tahle škatule zní dobře, aktéři dávají najevo vyšší ambice a schopnost hrát, mnohdy jde ale o zavádějící označení. Kupříkladu kapela Melodius Deite, která v těchto dnech shodou okolností vydává novinku "Elysium", brousí daleko víc progové hrany, zatímco Řekové Fortress Under Siege (opravdu se nenašel lepší název?) na své aktuální fošně "Atlantis" prezentují v podstatě čistokrevný power metal, ve kterém prog hraje zanedbatelnou roli. ..více

[recenze]

[19.10.2020]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

PAIN OF SALVATION - Panther

Říct, že Pain Of Salvation byli nejsilnější ve svých začátcích, by bylo nespravedlivé. Jistě, v případě prvních dvou desek „Entropia“ a „One Hour By The Concrete Lake“ přišli s tím, co jim v buducích letech udělalo jméno, ale rozhodně na těchto počinech nevyložili všechny své karty. Byli svérázní a neotřelí, když do původního progresivního metalu roubovali vlivy alternativního rocku devadesátých let, ale byl to teprve začátek. Vrcholu dosáhli s třetím albem „Remedy Lane“, se kterým potvrdili rčení o důležitosti třetí desky. ..více

[recenze]

[19.10.2020]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

HELION PRIME - Question Everything

Čtyři singly a současně s uvedením alba nový videoklip, takové promo dělala americká kapela Helion Prime novince "Question Everything". Některé skladby zněly velmi nadějně a potvrzovaly, že se autoři definitivně uchýlili k veselému evropskému stylu, který nemá s těžkopádnějším moderním powerem slyšitelným na stejnojmenném debutu už tolik společného. Opět se nicméně měnil zpěvák, lépe řečeno zpěvačka, když po Heather Smith odešel i Sozos Michael, po kterém nastoupila pěnice Mary Zimmer. ..více

[recenze]

[18.10.2020]

[Pagan]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

THE OTHER - Haunted

Jelikož němečtí The Other začínali jako cover band Misfits, asi nepřekvapí, že i v době, kdy se tahle parta pustila do vlastní tvorby, se věnuje horror punku. Příznivcům žánru jistě udělá radost fakt, že The Other tohle své směřování berou natolik vážně, aby ho deklarovali stylovýmu přezdívkami a odpovídající vizáží. A ještě větší potěšení jejich fanouškům přináší fakt, že jim dobře od ruky jde i samotná tvorba. Ne, že byste se u jejich alba klepali strachy, či že by jejich punk byl kdovíjak neurvalý. ..více

[recenze]

[17.10.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

ZAKK SABBATH - Vertigo

Už jen ten název „Zakk Sabbath“ řekne vše. A vlastně pohled na obal desky „Vertigo“ rovněž. Představovat Zakka Wyldea by bylo asi nošením dříví do lesa, tenhle chlápek si vydobyl takové renomé, že jej zná pravděpodobně každý fanoušek rockové a metalové hudby. Když si jej jako zázračného dvacetiletého mladíka vybral sám Ozzy Osbourne, aby dolnil svou kapelu po Jakeovi E. Leem, musel to být pro Wyldea osud. Sám velký fanoušek Ozzyho sólové tvorby i starých Black Sabbath, ..více

[recenze]

[17.10.2020]

[Pepsi Stone]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

WINO - Forever Gone

Říkalo se, že kdyby nebyli Black Sabbath, nehrál by americký zpěvák a kytarista Scott „Wino“ Weinrich muziku, jakou hraje. Tento umělec je nejvíce známý svým působením v kapele Saint Vitus (která toho původním Black Sabbath dlužila hodně) a také jako předák dávné kapely The Obsessed. Ta si také brala velkoui inspiraci z riffů Tonyho Iommiho a z dusné atmosféry, kterou Black Sabbath vytvářeli na začátku své kariéry. Ovšem bylo by krajně nespravedlivé dívat se na Winovu tvorbu ..více

[recenze]

[16.10.2020]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

MAD MAX - Stormchild Rising

Od vydání debutového alba německých hard rockerů Mad Max příští rok uplyne čtyřicet let. I když v jejich životopise víc než patnáct let zabrala obligátní hibernace, kytarista Jürgen Breforth, který byl již u samotných začátků Mad Max, tuhle káru táhne stále dál. Společnost mu dělá jeho věrný souputník zpěvák a kytarista Michael Voss, který se ke kapele přidal dva roky po jejím založení a jen na chvíli na konci osmdesátých let z tohoto vlaku vystoupil, jen o trochu víc áček nasekal bubeník Axel Kruse (partu pak doplňuje Thomas Bauer, ..více

[recenze]

[16.10.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]