MERCYFUL FATE - Mellisa

Pokud budeme pátrat po kořenech svébytné a bezesporu jedinečné dánské party Mercyful Fate, musíme se vrátit až do dob metalového pravěku, na konec sedmdesátých let. V Dánsku v té době neexistovala žádná oficiální rocková scéna, média tehdy ovládala vlna diska a vlastně ani nebylo na co navazovat, protože žádná pořádná hardrocková parta, která by náležela ke zlatému období tohoto stylu, tedy k začátku sedmdesátých let, tam nepůsobila. Ovšem v undergroundu to vřelo...více

[recenze]

[28.05.2020]

[Pepsi Stone]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

MOONSPELL - Wolfheart

Portugalsko nikdy nebylo zemí zaslíbenou metalu. Tedy rozhodně ne na konci osmdesátých let. To ale neznamená, že v zemi na samotném západním břehu Evropy by nebyli metaloví fanoušci a nadšenci a nevznikaly tu kapely. Tak třeba v roce 1989 započala nedlouhá, ale důležitá existence sebranky s názvem Morbid God, kterou tvořila pětice mladíků s pseudonymy Tetragrammaton, Baalberith, Malah Fenrir, Mantus a Langsuyar, odhodlaná hrát divoký black metal. ..více

[recenze]

[28.05.2020]

[Supermartonátor]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

MALOKARPATAN - Krupinské ohne

Pokud bychom chtěli bratislavské Malokarpatan velmi zjednodušeně popsat, můžeme o nich mluvit jako o slovenské odpovědi na Master`s Hammer z dávných dob. Parta Františka Štorma se léty vyprofilovala v trochu jinou kapelu, než byla v dobách „Rituálu“ nebo „Jilemnického okultisty“ a proto pro staromilce mohou být Malokarpatan v současnosti jednoznačnou volbou. Jisté je, že nikdy se jim nemůže povést stát se tak kultovní kapelou jako Master`s Hammer ze začátku devadesátých let, ..více

[recenze]

[27.05.2020]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

ALOGIA - Semendria

V Srbech Alogia vždy dřímal nemalý potenciál, háček byl v tom, že jejich produkce doposud probíhala - s jednou výjimkou - pouze v rodném jazyce. To se opět změnilo letos, kdy kapela zveřejnila dílo "Semendria", které je nejen anglicky nazpívané, ale zároveň na něm uslyšíme slovutné hlasy mistrů jako je Mark Boals, Tim "Ripper" Owens nebo Fabio Lione. Jistě, zrovna tato trojice patří mezi námezdními vokalisty mezi ty nejprotežovanější a nejde tedy už dávno o nic výjimečného, ..více

[recenze]

[27.05.2020]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SOLILOQUIUM - Things We Leave Behind

Původně „jen“ death/doom metalový projekt s kostrbatým názvem Soliloquium rozběhl Stefan Nordström vznikl už v roce 2011 a od té doby přivedl do metalového světa dvě EP a tři dlouhohrající alba. To třetí vyšlo letos v březnu a jmenuje se „Things We Leave Behind“. Soliloquium zde už figurují jako tříčlenná kapela a připravili si pro posluchače další porci zajímavého melancholického metalu...více

[recenze]

[26.05.2020]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

SCARLET AURA - Stormbreaker

Kdyby člověk začal sledovat příběh rumunské party Scarlet Aura od prostředka, asi by mohl s uznáním kvitovat, kterak se tahle čtveřice pomalu posunuje a zlepšuje. Jenže život téhle kapely začal dřív, než s mizerným albem coververzí „Memories“. Tomu předcházelo výborné album „Falling Sky“, které ukázalo, že potenciál Scarlet Aura by mohl být velmi silný. Pak však kapela zavzpomínala na svoje idoly tak nešikovně a diletantsky, že níž už se propadnout snad ani nemohla. A od té doby se snaží zas vyškrábat nahoru...více

[recenze]

[26.05.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

ONE DESIRE - Midnight Empire

Už je to trochu klišé začínat recenze upozorněním, že za vydáním toho kterého alba stojí firma Frontiers Records. Tím se jenom podnítí a rozvíří všemožné předsudky (ne že bych je sám neměl), což mnohdy zbytečně odstřelí samotnou hudbu, která přitom nemusí být vůbec špatná. Kupříkladu finský spolek One Desire se před třemi lety úspěšně uvedl stejnojmenným debutem, takže je jenom dobře, že jsme se letos dočkali pokračování, které dostalo do vínku honosný titul "Midnight Empire"...více

[recenze]

[25.05.2020]

[Pagan]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

PARADISE LOST - Obsidian

Nekorunovaní králové světového doom metalu a gotiky se v posledních letech dostali do slepé uličky. Kapela, kterou jste museli v dobách jejich největší slávy obdivovat za odvahu, chuť experimentovat a přitom neztratit nic ze svého skladatelského umu, což z ní udělalo formaci celosvětové úrovně, se na posledních albech až příliš vracela ke kořenům a hrála na jistotu. Skalním fanouškům opusů „Gothic“, „Shades Of God“ nebo debutu „Lost Paradise“ to sice bylo po chuti, ale Paradise Lost tím ztráceli hodně ze svého espritu výjimečnosti ..více

[recenze]

[25.05.2020]

[Pepsi Stone]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

VOODOO SIX - Simulation Game

Kdo by o Voodoo Six věděl, kdyby jejich kytarista a zakládající člen Richie Faulkner nenastoupil před deseti lety k Judas Priest a kdyby je Iron Maiden nevytáhli před pár lety jako předkapelu na své turné? Jenže Faulkner byl členem jen několik prvních pár let a stihl s kapelou nahrát dvě alba a předkapela Iron Maiden? Víte, jak to s nimi chodí… Železná panna si už léta vybírá spíše málo známé soubory koketující s hranicí průměrnosti, kterým chce sice v dobré víře pomoci, ale jejich fanoušci většinou právě zmíněné předkapely odzívají ..více

[recenze]

[24.05.2020]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

JOHN DOLMAYAN AND THESE GREY MEN - These Grey Men

Je to už patnáct let, co hvězdní System Of A Down vydali poslední album a čekání na další desku se začíná podobat utopii i grotesce zároveň. Zpěvák Serj Tankian a kytarista Daron Malakian jako kdyby nedokázali najít společnou řeč a jejich aktivity v rámci kapely se soustřeďují na trochu zbytečná (ovšem řádně výdělečná) turné, která snad nikdy neskončí. Proto se bubeník John Dolmayan postavil na vlastní nohy. Po prvním rozpadu System Of A Down hrál hru na obě strany,..více

[recenze]

[23.05.2020]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

CONCEPTION - State Of Deception

Norští Conception nikdy nebyli metalové hvězdy první velikosti, ale rozhodně patří mezi pionýry evropského power metalu, a to zejména jeho progresivnějšího střihu. Mezi znalci žánru mají poměrně kultovní status, vydali čtyři velmi dobře hodnocená alba, ale pak se v roce 1998 odmlčeli na dlouhých dvacet let. Důvod? Jejich zpěvák Roy Khan odešel k americkým Kamelot, se kterými udělal velice pěknou kariéru. Kamelot se šplhali čím dál výše, ..více

[recenze]

[22.05.2020]

[Supermartonátor]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

AXEL RUDI PELL - Sign Of The Times

Jestli chce někdo vědět, co by se stalo, kdyby německý kytarista porušil pravidelnou dvouletou periodu ve vydávání nových alb, mohu odpovědět s jistotou, že vůbec nic. Rudi Pell (nebo firma Steamhammer) si to ale nemyslí, takže dostáváme k poslechu další fošnu. Krom tohoto divokého spěchu ale žádnou jinou rychlost nečekejme. Axel je pán v letech a už dávno nemá potřebu někam kvaltovat. Udělejme si proto kafe, sedněme do pohodlného křesla a v klidu se oddejme tónům alba "Sign Of The Times"...více

[recenze]

[22.05.2020]

[Pagan]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

LAHAR - Umění strachu

Po debutu "Oběti doby" vydali jihočeští Lahar dvě splitka, na nichž je největší zajímavostí spolupráce s kreslířem Andreiem Bouzikovem. Tento Bělorus tvořil pro Municipal Waste nebo Skeletonwitch, a posléze třeba Harlott nebo Traitor. Mezi těmito veličinami může někomu připadat jméno českých Lahar jako málo významné, nic by však nebylo dál od pravdy. V roce 2011 totiž vybuchla časovaná nálož ve formě alba "Umění strachu", které je neuvěřitelně třaskavou a koncetrovanou porcí dokonalého thrashe...více

[recenze]

[21.05.2020]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

ROYAL HUNT - Paper Blood

Při pročítání bookletu alba „Paper Blood“ vám možná padne do oka speciální poděkování s přáním všeho nejlepšího, věnované bývalým členům Steenu Mogenenovi a Jacobu Kjaerovi, kteří se po vydání alba „Eyewitness“ s hudebními aristokraty Royal Hunt po dlouhých letech rozloučili. Nebýt této poznámky, podezříval bych Andrého Andersena z toho, že si na novinkovém albu vybíjel frustraci z odchodu této dvojice a dočasného rozkladu kapely. Takhle agresivně, naštvaně a natlakovaně Royal Hunt nikdy v minulosti nezněli! ..více

[recenze]

[21.05.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

NINE INCH NAILS - Ghosts V: Together/Ghosts VI: Locusts

Jestli bude nějaké dílo spojené s koronavirovou krizí letošního jara, tak to bude rozhodně dvojalbum Nine Inch Nails „Ghosts V: Together/Ghosts VI: Locusts“. „Vskutku podivné časy. Zprávy jsou každou hodinu pochmurnější a my divoce kolísáme mezi pocity naděje a naprostého zoufalství,“ napsal na internet předák Nine Inch Nails Trent Reznor ve chvíli, kdy mezi fanoušky vypustil více než dvě a půl hodiny nové hudby. Obrovskou dávku se rozhodl umístit na oficiální stránky kapely zdarma ke stažení. ..více

[recenze]

[20.05.2020]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

DR. HEKTO - Nová zem

„Dám si jedno pivo“, „Banda kreténů“, „Na co sáhnu to mi jde“. Výčtem názvů necelé poloviny skladeb ze čtvrtého alba novojičínské party Dr. Hekto se snažím naznačit jednu věc, kterou celkem jednoznačně vyjadřuje i samotný název kapely. Samotní Dr. Hekto se ve své historii přiznávají k tomu, že když v první polovině devadesátých let začali muzicírovat, věnovali se pivnímu rocku. I když kapelou občas zavál vítr personálních změn (v tomto případě spíš kolotoč, protože u téhle party zřejmě platí, že „dobří holubi se vracejí“..více

[recenze]

[20.05.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

PAGANLAND - Galizier

Deska „Galizier“ z dílny ukrajinských Paganland dostala na přebal velmi provokativní obrázek, jenž může mnoho lidí odradit. Kapela však v průvodním e-mailu zdůrazňuje, že se „Galizier“ s NS scénou neztotožňuje a dále sděluje, že ústředním tématem tohoto alba jsou vojensko-politické události na Ukrajině za druhé světové války. Nechme však spát historický kontext událostí, na které lze nahlížet z různých úhlů pohledu a věnujme se samotné hudbě. ..více

[recenze]

[19.05.2020]

[Peťulín]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]