FREAK OF NATURE - Freak Of Nature

Jsou kapely, u kterých člověka může mrzet, že toho nevydaly víc a rozpadly se velmi předčasně. Mezi ně bezpečně patří Freak Of Nature. Parta, založená na začátku devadesátých let dánským zpěvákem Mikem Trampem přímo ve víru grungeové revoluce. Nebyla jí do vínku dána dlouhověkost ani velký komerční úspěch, přesto vytvořila dvě výtečná a nadčasová alba, kterým se nyní dostává pozornosti, neboť vycházejí (společně s výběrem rarit „Outcasts“) v reprezentativních reedicích. ..více

[recenze]

[05.12.2021]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

FREAK OF NATURE - Gathering Of Freaks

Věci se začaly kazit rychleji, než bylo záhodno… Ne všechny koncerty se vydařily na výbornou, grungeoví fanoušci spojovali Mike Trampa s jeho působením ve White Lion, kteří (stejně jako další kapely glammetalové scény) byli terčem posměchu, turné po boku Helloween bylo zrušeno a v táboře Freak Of Nature začínala panovat nervozita. V této podivné náladě začaly probíhat přípravy na druhou desku „Gathering Of Freaks“. Tramp po letech přiznával, že kapela, i když byla mnohem sehranější než při tvorbě debutu, ..více

[recenze]

[05.12.2021]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

ETERNAL SILENCE - Timegate Anathema

Na to, jací byli po dlouhá léta Eternal Silence držáci, působí jako určitá výstraha fakt, že od poslední desky se v sestavě vyměnili hned dva členové. Podobně by se dala brát i skutečnost, že tak dlouhou pauzu italští žongléři se symfoničností a gotikou dosud nikdy neměli. Podepsala se na ní samozřejmě černá opona, kterou nad hudebním světem zatáhla jistá breberka, ale i přes obligátní tvrzení kapely, že aktuální deska nabízí nejlepší možné písně, se nějak nemůžu zbavit dojmu, že Eternal Silence víc vyhovuje tlak..více

[recenze]

[04.12.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

STEEL RHINO - Steel Rhino

Levá – pravá, boom, boom! Co je jednoduššího při lovu na zájem fanoušků, než nasazení naprosto chytlavých sloganů, kterých si okamžitě všimnete, do hlavy se strašně jednoduše zavrtají, nejde se jich jen tak zbavit a máte chuť si je s kapelou pokaždé spontánně zahalekat? Ne, že by nový projekt bubeníka Mikaela Rosengrena Steel Rhino šel primárně touhle cestou. Kromě několika skladeb na první dobrou má na přitažlivosti debutové eponymní nahrávky lví podíl čím dál lepší křikloun Herbie Langhans, ..více

[recenze]

[03.12.2021]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

L.A. GUNS - Checkered Past

L.A. Guns je kapela snad s nejvíce spletitou historií z celé losangeleské scény. Už začátky kapely, při kterých jeden čas stál za mikrofonem i Axl Rose, nebyly jednoduché a stejně je tomu i dnes. Členové kapely se před nedávnem už poněkolikáté podívali do soudní síně, kde se řešila práva na jejich název. Ten si přisvojovali dvě party. Na jedné straně zpěvák Phil Lewis a kytarista a zakladatel kapely Tracii Guns, na straně druhé dva členové klasické a nejzásadnější sestavy,..více

[recenze]

[03.12.2021]

[Pepsi Stone]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

NIRVANA - Bleach

Dnes to možná vypadá paradoxně, ale byly časy, kdy tahle trojice ze Seattlu byla obecně považována za třetí nejdůležitější kapelu rock n`rollu, po The Beatles a Rolling Stones. Dnes už víme, že jejich obrovský a nevídaný úspěch byl dán kromě nepopiratelného skladatelského talentu také skvělým načasováním a důslednou prací vydavatelského labelu a hudební televize MTV. Díky tomu všemu se z Nirvany stal fenomén, který nekončí ani třicet let po vydání jejich nejslavnější desky..více

[recenze]

[02.12.2021]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MANOWAR - Kings Of Metal

V druhé polovině osmdesátých let zažívali Manowar velmi úspěšné období. Přestože z komerčního hlediska se americké čtveřici poměrně dařilo, atmosféra uvnitř kapely zrovna dvakrát růžová nebyla. Joey DeMaio získával nad chodem ansámblu stále větší moc a pomalu začal ostatní členy odstrkovat na vedlejší kolej, což velmi nelibě nesl Ross The Boss, který na úspěchu Manowar měl bez diskuzí nemalý podíl. Zatímco Joeyho pozice v kapele nezastavitelně sílila,..více

[recenze]

[02.12.2021]

[Moloch]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

Joe BONAMASSA – Time Clocks

O Joe Bonamassovi se říká, že je to bluesman pro mladé. Jeho v dobrém slova smyslu moderní blues-rockové herní i skladatelské pojetí, kořeněné jemnou příměsí tvrdšího střihu, dokáže k obrazovkám, do velkých hal, ale i do obchodů s muzikou přitáhnout nemalé množství hudebních fanoušků později narozených. Jeho nesporné charisma, ale i říznější a zdravější groove přístup, má ojedinělou schopnost nenudit ani po několika minutách pomalého bluesového nadechování se,..více

[recenze]

[01.12.2021]

[Michal]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

DEVOID - Lonely Eye Movement

Když před deseti lety rozpustil Carsten „Lizard“ Schulz kapelu Evidence One, hudební svět sice neopustil, ale dal přednost před fungující kapelou nárazovým projektům. K těm nejvýraznějším patřila spolupráce s americkým kytaristou Eddiem Lavallem v Lavalle a s polským strunobijcem Boguslawem Balcerakem v Crylord. Každý rok se v Carstenově portfoliu objeví nová alba, která zpravidla žánrově oscilují poblíž hard rockového území, ale není výjimkou, když se Carsten od tohoto kořene zatoulá o kousek dál. ..více

[recenze]

[01.12.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

LIMP BIZKIT - Still Sucks

Limp Bizkit předvedli jedno z největších překvapení. Nejen letošního roku, ale možná celé rockové historie. Do světa vypustili po deseti letech nové album „Still Sucks“, bez toho, aby předtím jeho vydání oznámili, či jej propagovali. U kapely, která je fanoušky považována za obrovskou legendu a která svého času prodávala alba v několikamilionových nákladech, je to jednání přinejmenším zarážející. Museli si být sakra vědomi kvality, kterou nabízí nebo prostě a jednoduše kašlou na zákonitosti showbyznysu..více

[recenze]

[30.11.2021]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]

THOLA - Somewhere

Zabrousíte-li na stránky power-thrashové bandy Thola, nelze přehlédnout, že se švýcarská pětice ráda ohání pojmem metalový cirkus. Tuhle charakteristiku rozvíjí konstatováním, že přináší nekompromisní, rychlý, těžký a někdy velmi hravý metal. Dokážete-li v této definici najít třeba Metal Church, mohli byste věnovat pozornost i třetímu albu Švýcarů „Somewhere“

Tento název nese i úvodní titulní skladba, v níž brzy po krátkém a tichém úvodu nastane řežba. ..více

[recenze]

[30.11.2021]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

FOREIGNER - Inside Information

Foreigner si užívali výsadního postavení na scéně, které jim zajistila jak deska „4“, tak i megaúspěch balady „I Want To Know What Love Is“ z alba „Agent Provocateur“, ale těžko se dalo mluvit o vnitřní pohodě uvnitř souboru. Existovalo tehdy vůbec ještě něco takového? Fakt, že spoluhráři Micka Jonese byli odstaveni od důležitých rozhodnutí, které Foreigner činili, hodně nelibě nesl zpěvák Lou Gramm, který nahlas uvažoval o tom, že Foreigner opustí. Tomu nahrávalo oznámení o vydání jeho sólového debutu „Ready Or Not“ ..více

[recenze]

[29.11.2021]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

MY HAVEN - Until

Na to, jak dlouho se finská kapela My Haven rodila a klubala na svět, vystřelila své debutové album „Until“ do světa v podstatě hodně rychle. V roce 2016 se bubeník Jan Hirvonen a kytarista Kimmo Pitkänen pustili do společného muzicírování a ani neměli potřebu se omezovat nějakým názvem. Během následujících tří let ve snaze pospojovat prvky moderního melodického metalu s tradičnějším hard and heavy vyprodukovali dvanáct skladeb. Až potom se poohlédli po někom, kdo by jejich vize ztvárnil i pěvecky..více

[recenze]

[29.11.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

CRAZY LIXX - Street Lethal

Při vydání každého alba švédských Crazy Lixx je otázka stále stejná. Podaří se této kapele udržet svůj status? Jejich desky (zejména v posledních letech) jsou považovány za velmi kvalitní díla melodického hard rocku a oni sami jsou bráni jako lídři skandinávské scény. Po vydání bezejmenného alba z roku 2015 se spekulovalo, že Crazy Lixx dosáhli svých možností a s ničím lepším už přijít nedokáží. ..více

[recenze]

[28.11.2021]

[Pepsi Stone]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

THE ORDER - Out Of Order

Švýcarští hard rockeři v loňském roce vydali vydařené album „Supreme Hypocrisy“, které se stalo nejúspěšnějším v historii kapely. Chuť vyrazit s ním na cesty byla patrně veliká, stopka v podobě kovidových opatření neúprosná. A tak když už čtveřice z Bernu musela zůstat doma, zrealizovala plán, o kterém se v kapele dlouho mluvilo – akustické album. Kluci se drželi trochu při zdi a výsledkem je pětiskladbový kraťas, který v podstatě odráží důvod svého vzniku. Je to svým způsobem příjemná z nouze ctnost, ..více

[recenze]

[27.11.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MASSACRE - Resurgence

Nášivku s motivem debutového alba Massacre „From Beyond“ nosil na džísce začátkem devadesátých let nejeden metalista. Kapela, tvořená bývalými členy slovutných Death se tímto albem vyšvihla mezi největší senzace deathmetalové scény své doby a vypadalo to, že ji čeká velká budoucnost. Ti, co byli na vážkách z příliš progresivního směřování Death, najednou měli Massacre jako novou modlu. Jenže všechno trvalo krátce...více

[recenze]

[26.11.2021]

[Pepsi Stone]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

Powermetalové novinky roku 2021 - část IV. - kapely DRACONICON, MENTALIST a RAVENOUS

Italové Draconicon chtějí navázat na bohatou tradici, kterou v jejich zemi vykutalo mnoho žánrových souputníků. Že by to v případě jimi tvořeného symfonického poweru mohlo vyjít, dokazoval singl "Monsters Breakaway", ve kterém jsme svědky líbivých, a přitom neprvoplánově seskupených vokálních linek. Také instrumentace není jalová a dohromady song vzbuzuje příjemné naděje. Rozjezd debutu "Dark Side Of Magic" takové rozpoložení potvrdí ..více

[recenze]

[26.11.2021]

[Pagan]

[2 komentáře ]

[hodnocení: /10]