MADDER MORTEM - Marrow

Minule jsme čekali na novou desku dlouhých sedm let, nyní tu máme čerstvou nahrávku již po dvou letech. Má to nějaký vliv na její úroveň? Kdepak! Norští Madder Mortem jsou totiž zárukou kvality. „Marrow“ je sedmým albem této excentrické kapely, jejíž rukopis je jasně rozpoznatelný, jak hudebně, tak pěvecky. Zpěvačka Agnete Kirgevaak totiž vládne hlasem, jaký se rodí jednou za spoustu let. Její hlas pohladí, emotivně zesmutní, ale také se agresivně zakousne a zakřičí tak, že vás zamrazí po celém těle. ..více

[recenze]

[22.10.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 9/10]

POSTCARDS FROM ARKHAM - Spirit

Neobyčejně aktivní. To se dá říci o tuzemských Postcards From Arkham, kteří vydávají čtvrtou nahrávku za posledních sedm let. Do toho však pilně koncertují a to nejen na našem území. Dnes jsou Postcards From Arkham velmi uznávanou veličinou na domácí metalové scéně a především zcela jedinečným hudebním tělesem. „Spirit“ však není klasickou čtvrtou řadovou deskou, nýbrž akustickým albem, na kterém se nacházejí předělávky skladeb vydaných na minulých nahrávkách. Dalo by se tak říci,..více

[recenze]

[20.10.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

KAMELOT, LEAVE´S EYES - 10.10.2018, Palác Akropolis, Praha

Příznivci melodického metalu vyhlíželi 10. říjen jako datum příjezdu americké powermetalové veličiny Kamelot a sešli se v hojném počtu v pražském Paláci Akropolis. Spolu s nimi přijeli symfo-metaloví Leave´s Eyes a naopak nedorazili Vison Of Atlantis, kteří byli poněkud zmatečně ohlášeni a po dvou dnech zase odhlášeni. Palác Akropolis je pěkný klub disponující zajímavou atmosférou, a ačkoliv nepatří k největším, pro potřeby tohoto koncertu postačil. Lidí přišlo hodně, ale vyprodáno nebylo...více

[reporty]

[15.10.2018]

[Supermartonátor]

[]

MAYAN - Dhyana

Symfonický death metal. Metalová opera. All star projekt. Těchto pár slov můžete poslední léta vidět ve velice hojném počtu a holandské Mayan tato označení kompletně platí.Jak se zdá, Marku Jansenovi, kteý Mayan založil, už k seberealizaci nestačí jen Epica, a tak nabízí posluchačům již třetí dávku symfonického metalu té nejvyšší jakosti.

Mayan sice tvoří stálí členové, ale na koncertech můžete kapelu často vidět v pozměněné sestavě..více

[recenze]

[12.10.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

HATESPHERE - Reduced To Flesh

Dánští Hatesphere jistě nejsou pro fanouška thrash/death metalu ničím neznámým. Tahle banda vydává svá alba už od počátku století a zejména v „nultých“ letech patřila mezi nejpopulárnější kapely žánru. Nyní vydává své desáté album „Reduced To Flesh“, kterého se ujali Scarlet records. U této firmy Hatesphere kdysi začínali a vydali své první dvě desky. Jako by se uzavřel kruh. ..více

[recenze]

[02.10.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 8/10]

LEAH - The Quest

Symfonický keltský metal, to je škatulka, kterou se prezentuje kanadská zpěvačka Leah. Ještě bych doplnil pojmy jako pohádkový nebo fantasy, protože po lyrické stránce je (nejen na novince „The Quest“) její hudba přesně taková. Leah má za sebou dvě desky a je přezdívána „metalová Enya“ (já tak říkal Devinu Townsendovi…), kvůli éteričnosti a pohádkové auře, která zdobí její tvorbu. Pozoruhodný je výčet osobností, které se na novém albu podílely ..více

[recenze]

[28.09.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 7/10]

THE ETERNAL - Waiting For The Endless Dawn

Nestává se často, aby člověk dostal do rukou australský doom metal. Tento zachmuřený a melancholický žánr sedí severským bandám, nicméně protinožci The Eternal si v tomto stylu libují už dlouhých patnáct let. Zkušeností však mají ještě více, protože kapela povstala z popela Cryptal Darkness, jenž hrála již od počátku devadesátých let. Máme tu tedy co dočinění s žánrovými veterány, kteří pod jménem The Eternal vydali až do letoška pět řadových alb. ..více

[recenze]

[15.09.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 9/10]

OWL- Nights In Distortion

Doom metal je žánr, který má v sobě velké množství melancholie. Vlastně je na ní prakticky založen. A někdy je k tomu smutku opravdový důvod. Ten měla při nahrávání německá formace Owl, zemřel totiž jejich baskytarista René Marquis, který se na nahrávání nové desky „Nights In Distortion“ ještě podílel, avšak jejího dokončení se nedočkal. Kapela jej tak dotočila pod vlivem této tragické události. ..více

[recenze]

[10.09.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 9/10]

NONE DARE CALL IT CONSPIRACY - Pawns And Kings

Jedna z prvních recenzí, kterou jsem pro tento webzine psal, byla na debutovou desku finských None Dare Call It Conspiracy, ktereá se pro mě stala velice příjemným překvapením. „Tales Of Lost“ obsahovala skvělý alternativní metal, kde kapela skvěle vybalancovala podíl tvrdosti (thrashové skladby) a melodií (písně s mohutnou atmosféru a chytlavostí). Po pěti letech jsou None Dare Call It Conspiracy zpět s albem „Pawns And Kings“. ..více

[recenze]

[04.09.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 6/10]

FOREDOOMED - Ordeal

Finská melodeathová kapela Foredoomed se svému žánru věnuje už od roku 2009, s debutovým albem „Ordeal“ se však představili až vloni v létě. Úvodní dvouminutová „Origin“ může vzbudit dojem, že vás čeká poslech nějaké prog rockové kapely. Ty dvě minutky jsou nádherné. Sólová kytara, orchestrace, housle a dětský zpěv jsou dojemné a mají až filmový nádech. ..více

[recenze]

[03.09.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 8/10]

LORD OF THE LOST - Thornstar

Němečtí gothici Lord Of The Lost ještě před jedenácti fungovali pod jménem Lord jako projekt frontmana Chrise Harmse, ale i v téhle době již byli typickými představiteli německého pojetí gothic rocku. Se všemi jeho ujetostmi, bizarnostmi a pohybováním se na hraně vkusu (zkuste se podívat na klip ke skladbě „La Bomba“). Byli schopní udělat opravdu pěknou skladbu, ale také pořádný „trash“. ..více

[recenze]

[28.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 9/10]

ATROCITY - Okkult II

Půl roku uteklo jak nic a němečtí drtiči Atrocity jsou zpátky. V zimě vydali čtyřskladbové EP „Masters Of Darkness“, nyní předkládají fanouškům death metalu album „Okkult II“. Kdo slyšel „Masters Of Darkness“, nebude překvapen. Všechny čtyři pecky z něj jsou (byť s drobnou úpravou) i na desce. To docela znehodnocuje význam krátkometrážní nahrávky, ale co se dá dělat. Všechny tyhle pecky jsou natolik vynikající, že je asi kapela nechtěla nechat jen na „épéčku“. ..více

[recenze]

[26.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

FRAYLE - The White Witch

Frayle sice vznikli teprve minulý rok, ale už nyní předkládají své debutové EP „The White Witch“, jehož obal v souladu s tímto názvem zdobí bílá čarodějka, zpěvačka Gwyn Strang, která tvoří cllu jednu polovinu kapely. Druhým do party je už pouze Sean Bilovecky, který se postaral o veškeré instrumenty. Samotná kapela svou hudbu popisuje slovy „heavy, low and witchy“ a tvrdí, že vytváří hudbu pro noční oblohu. Zní to poměrně neurčitě a neuchopitelně,..více

[recenze]

[25.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 5,5/10]

BETWEEN THE BURIED AND ME - Automata II

Druhé díly uměleckých děl často zůstávají ve stínu těch prvních. Dokončení sci-fi příběhu o manipulaci se sny amerických progresivců Between The Buried And Me s názvem „Automata II“, které vyšlo jen čtvrt roku po „jedničce“ však není ten případ.

„Automata II“ obsahuje pouhé čtyři skladby, přesto je stejně dlouhá (lehce nad půl hodiny)..více

[recenze]

[20.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

INNER CORE - Soultaker

Hudba německých Inner Core se dá charakterizovat jako mix melodický rock/metal se zpěvačkou v čele. V jejich tvorbě najdete prvky gothic metalu, symfoniky, ale také klasického rocku či toho progresivního. Vypadá to jako pestrá hudební nabídka, ale Inner Core až tak složití nejsou. Jenom se pohybují na hranici žánrů. Na metal jsou příliš jemní, na rock zase tvrdí. ..více

[recenze]

[10.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

AMORPHIS - Queen Of Time

Třináctka je zajímavé číslo. Někdo se jí bojí, protože nosí smůlu, jiný ji naopak bere jako symbol štěstí. Každopádně třináct už je i řadových alb kapely se jménem Amorphis, to aktuální dostalo jméno „Queen Of Time“ a dle rozhovorů, videí a dalších promo materiálů by mělo jít o nejvelkolepější dílo této skupiny. Takové řeči mnohdy znamenají opačnou realitu, ale tady to opravdu sedí. ..více

[recenze]

[07.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

OSTURA - The Room

Poměrně sebevědomý název má tahle kapela z Libanonu – Ostura totiž v arabštině znamená „legenda“. Kromě ambiciózního jména má tahle pětice, která hraje od roku 2009 a před šesti lety natočila svůj debut „Ashes Of The Reborn“, také neméně ambiciózní desku "The Room", se kterou se vrací na scénu v plné parádě. ..více

[recenze]

[03.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 9/10]