THE ETERNAL - Waiting For The Endless Dawn

Nestává se často, aby člověk dostal do rukou australský doom metal. Tento zachmuřený a melancholický žánr sedí severským bandám, nicméně protinožci The Eternal si v tomto stylu libují už dlouhých patnáct let. Zkušeností však mají ještě více, protože kapela povstala z popela Cryptal Darkness, jenž hrála již od počátku devadesátých let. Máme tu tedy co dočinění s žánrovými veterány, kteří pod jménem The Eternal vydali až do letoška pět řadových alb. ..více

[recenze]

[15.09.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 9/10]

OWL- Nights In Distortion

Doom metal je žánr, který má v sobě velké množství melancholie. Vlastně je na ní prakticky založen. A někdy je k tomu smutku opravdový důvod. Ten měla při nahrávání německá formace Owl, zemřel totiž jejich baskytarista René Marquis, který se na nahrávání nové desky „Nights In Distortion“ ještě podílel, avšak jejího dokončení se nedočkal. Kapela jej tak dotočila pod vlivem této tragické události. ..více

[recenze]

[10.09.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 9/10]

NONE DARE CALL IT CONSPIRACY - Pawns And Kings

Jedna z prvních recenzí, kterou jsem pro tento webzine psal, byla na debutovou desku finských None Dare Call It Conspiracy, ktereá se pro mě stala velice příjemným překvapením. „Tales Of Lost“ obsahovala skvělý alternativní metal, kde kapela skvěle vybalancovala podíl tvrdosti (thrashové skladby) a melodií (písně s mohutnou atmosféru a chytlavostí). Po pěti letech jsou None Dare Call It Conspiracy zpět s albem „Pawns And Kings“. ..více

[recenze]

[04.09.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 6/10]

FOREDOOMED - Ordeal

Finská melodeathová kapela Foredoomed se svému žánru věnuje už od roku 2009, s debutovým albem „Ordeal“ se však představili až vloni v létě. Úvodní dvouminutová „Origin“ může vzbudit dojem, že vás čeká poslech nějaké prog rockové kapely. Ty dvě minutky jsou nádherné. Sólová kytara, orchestrace, housle a dětský zpěv jsou dojemné a mají až filmový nádech. ..více

[recenze]

[03.09.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 8/10]

LORD OF THE LOST - Thornstar

Němečtí gothici Lord Of The Lost ještě před jedenácti fungovali pod jménem Lord jako projekt frontmana Chrise Harmse, ale i v téhle době již byli typickými představiteli německého pojetí gothic rocku. Se všemi jeho ujetostmi, bizarnostmi a pohybováním se na hraně vkusu (zkuste se podívat na klip ke skladbě „La Bomba“). Byli schopní udělat opravdu pěknou skladbu, ale také pořádný „trash“. ..více

[recenze]

[28.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 9/10]

ATROCITY - Okkult II

Půl roku uteklo jak nic a němečtí drtiči Atrocity jsou zpátky. V zimě vydali čtyřskladbové EP „Masters Of Darkness“, nyní předkládají fanouškům death metalu album „Okkult II“. Kdo slyšel „Masters Of Darkness“, nebude překvapen. Všechny čtyři pecky z něj jsou (byť s drobnou úpravou) i na desce. To docela znehodnocuje význam krátkometrážní nahrávky, ale co se dá dělat. Všechny tyhle pecky jsou natolik vynikající, že je asi kapela nechtěla nechat jen na „épéčku“. ..více

[recenze]

[26.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

FRAYLE - The White Witch

Frayle sice vznikli teprve minulý rok, ale už nyní předkládají své debutové EP „The White Witch“, jehož obal v souladu s tímto názvem zdobí bílá čarodějka, zpěvačka Gwyn Strang, která tvoří cllu jednu polovinu kapely. Druhým do party je už pouze Sean Bilovecky, který se postaral o veškeré instrumenty. Samotná kapela svou hudbu popisuje slovy „heavy, low and witchy“ a tvrdí, že vytváří hudbu pro noční oblohu. Zní to poměrně neurčitě a neuchopitelně,..více

[recenze]

[25.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 5,5/10]

BETWEEN THE BURIED AND ME - Automata II

Druhé díly uměleckých děl často zůstávají ve stínu těch prvních. Dokončení sci-fi příběhu o manipulaci se sny amerických progresivců Between The Buried And Me s názvem „Automata II“, které vyšlo jen čtvrt roku po „jedničce“ však není ten případ.

„Automata II“ obsahuje pouhé čtyři skladby, přesto je stejně dlouhá (lehce nad půl hodiny)..více

[recenze]

[20.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

INNER CORE - Soultaker

Hudba německých Inner Core se dá charakterizovat jako mix melodický rock/metal se zpěvačkou v čele. V jejich tvorbě najdete prvky gothic metalu, symfoniky, ale také klasického rocku či toho progresivního. Vypadá to jako pestrá hudební nabídka, ale Inner Core až tak složití nejsou. Jenom se pohybují na hranici žánrů. Na metal jsou příliš jemní, na rock zase tvrdí. ..více

[recenze]

[10.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

AMORPHIS - Queen Of Time

Třináctka je zajímavé číslo. Někdo se jí bojí, protože nosí smůlu, jiný ji naopak bere jako symbol štěstí. Každopádně třináct už je i řadových alb kapely se jménem Amorphis, to aktuální dostalo jméno „Queen Of Time“ a dle rozhovorů, videí a dalších promo materiálů by mělo jít o nejvelkolepější dílo této skupiny. Takové řeči mnohdy znamenají opačnou realitu, ale tady to opravdu sedí. ..více

[recenze]

[07.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

OSTURA - The Room

Poměrně sebevědomý název má tahle kapela z Libanonu – Ostura totiž v arabštině znamená „legenda“. Kromě ambiciózního jména má tahle pětice, která hraje od roku 2009 a před šesti lety natočila svůj debut „Ashes Of The Reborn“, také neméně ambiciózní desku "The Room", se kterou se vrací na scénu v plné parádě. ..více

[recenze]

[03.08.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 9/10]

FORGOTTEN SILENCE - Kras

S Forgotten Silence je to těžké. Nikdy nevydali dvě žánrově stejné desky po sobě. A nejinak je tomu v případě novinky „Kras“, která vychází dlouhých šest let po „La Grande Bouffe“. Tahle dnes už česká metalová legenda je ukázkou opravdového hudebního dobrodružství, neutuchající touhy zkoušet nové věci a hudebně experimentovat. ..více

[recenze]

[24.07.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

INNERSPHERE - Amnesia

Už téměř před dvěma lety se plzeňští Innersphere jevili jako velmi talentovaní muzikanti. Jejich melodický death metal zněl na eponymním EP dravě a přitom promyšleně. Nyní přicházejí s debutovou deskou „Amnesia“, která nabídne příběh o sebeobětování a bolestivém očistci ve jménu jedné opravdové lásky. Atributy, jenž sluší romantismu, uměleckému hnutí, jehož zástupcem byl u nás například Karel Hynek Mácha..více

[recenze]

[20.07.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THERION - Les Fleurs du Mal

Během zimy 2011/2012 Therion pracovali na novém albu. Chris nechtěl udělat "něco nudného" jako „pouhou“ kompilaci toho nejlepšího k pětadvacátému výročí založení kapely. Místo toho se rozhodl stvořit album starých francouzských písní. Věděl, že tradičnímu fanouškovi Therion se taková hudba nejspíš nebude líbit, ale i tak chtěl ukázat, že tyto písně mohou být velmi silné i pro takového posluchače. Album bylo nazváno "Les Fleurs du Mal" (Květy zla), ..více

[recenze]

[19.07.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

APRIL WEEPS - Comma

Od vydání výborného debutu „Outer Calm, Pain Within“ uteklo už víc než pět let a konečně slovenští April Weeps představují album druhé. To dostalo název „Comma“ a velmi výtvarně povedený obal. Kapela v mezičase dostala šanci přispět na tributové desky My Dying Bride a Paradise Lost. Ne, že by April Weeps zněli vyloženě jako tyto dvě metalové legendy, ale určité styčné body s nimi mají společné. Například důraz na atmosféru. To je slovo, které April Weeps bude charakterizovat nejvíce. ..více

[recenze]

[17.07.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 9/10]

THERION - Sitra Ahra

Therion nikdy neměli ve zvyku prokrastinovat, jejich koncertní turné trvale střídala nahrávání desek a k tomu ještě stíhali vydat například živé album „Live Gothic“ či DVD „The Miskolc Experience“, na kterém kapela spojila síly s rumunským národním orchestrem, v jehož první části obě tělesa prezentovala klasická díla Antonína Dvořáka, Richarda Wagnera i Wolfganga Amadea Mozarta, v druhé části pak už došlo na skladby Therion. ..více

[recenze]

[12.07.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

THERION - Gothic Kabbalah

V lednu 2007 vydali Therion dvojalbum Gothic Kabbalah“, které nebylo jen obyčejným řadovým albem, zároveň se jednalo i o oslavu dvaceti let kapely. Proto nepřekvapí, že deska opět sází na velklepost a účinkuje na něm mnoho zpěváků, muzikantů i nástrojů. Námět vychází ze života a díla Johannese Burea, mystika ze 17.století, nahrávka je proto plná magické atmosféry a okultismu. Bureu se věnoval magický runám a stvořil vlastní runový systém, který se jmenoval „Adalruna“...více

[recenze]

[05.07.2018]

[Supermartonátor]

[]

[hodnocení: 9/10]