S novým albem švédské Katatonie přichází smutek. To by mohl být i reklamní slogan, protože Katatonia hraje už více než třicet let pořádně melancholickou hudbu. Nad novinkou „Nightmares As Extensions Of The Waking State“ se vznášelo několik otázek. Jaké album bude, když z kapely odešel Anders Nyström, který byl spolu s Jonasem Renksem jádrem kapely a zdálo se, že jsou nerozdělitelní. Inu, tvůrčí neshody raději vyřešili takto a skládání hudby na novém albu zůstalo až na výjimky zcela na Jonasovi. Jelikož se jedná o třináctou řadovku kapelu, další otázkou bylo, s čím Katatonia přijde. Dokáže ještě něčím překvapit? Bude znít album podobně svěže jako minulá „Sky Void Of Stars“?
„Nightmares As Extensions Of The Waking State“ obsahuje deset songů a má stopáž lehce nad pětačtyřicet minut. Úvodní „Thrice“ je parádní temná pecka. Tvrdé riffy a především pořádně hutná atmosféra, která se vám dokáže dostat pod kůži. Je to nejprogresivnější i nejlepší kousek na desce. Má chytlavost jakou od kapely známe, a přitom i trochu nevypočítatelnosti. „The Liquid Eye“ je tradiční smutnou písničkou ve stylu Katatonie, včetně klasického Renkseho frázování a melancholického přednesu. Refrén fanouškům připomene, proč mají Katatonii rádi, tohle je přesně melodika, kterou se kapela prezentuje více než třicet let. Sbory Katatonia v minulosti nikdy moc nepoužívala a už vůbec ne tak, jako ve „Wind Of No Change“. Skladba působí tajuplně a má podtón něčeho dramatického či okultního, slovo „satan“ jste ve skladbách skupiny příliš neslýchali, skvělé riffy, které v kontextu tvorby Katatonie působí svěže, povedený klávesový podkres a na světě je favorit celé desky.
„Lilac“ byla první singlem a videoklipem k albu. Takhle zní moderní Katatonia. Jemná, smutná s občasnými problesky hutně znějících metalových riffů, trochu gotiky nebo i progu. Nechybí ani povedené kytarové sólo na místě, kde nebývá obvyklé. V polovině alba se nachází zánvlivě obyčejná „Temporal“, která funguje na jedničku. Melancholický rock / metal s výbornými kytarami. Nic objevného, ale až sem je deska vynikající.
Druhá polovina „Nightmares As Extensions Of The Waking State“ neleze pod kůži. Katatonia často využívá jemných poloh a mnohokrát v kariéře se v některých skladbách zcela vzdálila od metalu. To by bylo v pořádku. Jenže tady se zdá, že je to poněkud přehnané a deska ztrácí nejen energii, ale i zajímavost. Songy nepřichází s ničím pro kapelu novým, ale ani nejsou nějak zvlášť zapamatovatelné. Vyčnívá alespoň chytlavý refrén ve „Warden“ a křehká „Efter Solen“, zajímavá díky využité švédštině. Potěší doomem načichlá závěrečná „In The Event Of“, která se alespoň částečně vrací do metalového stylu a nabídne vypjaté emoce.
Novinka „Nightmares As Extensions Of The Waking State“ nedokázala navázat na peckovou „Sky Void Of Stars“, i proto, že na novince nenajdete žádný pořádný hit (jako třeba „Atrium“ nebo „Birds“ na předchozí desce). První polovina alba je vynikající, nabídne několik neotřelých nápadů, skvělou atmosféru a také spoustu ingrediencí, které má posluchač Katatonie rád. Druhé polovině schází více energie, a i když se stále jedná o nadprůměrný materiál, chybí tomu něco navíc. Výsledkem je velmi dobrá deska, která fanoušky kapely potěší, ale nadšení jako ze starších nahrávek se nedostavuje.
|