Kdo byl Charles Manson, ví asi každý. Ale i tak se přenesme do druhé poloviny šedesátých let, kdy v Americe kulminovala vlna hippies. Mládež chodila po ulicích bosá, s květinami ve vlasech, v pestrobarevných otrhaných hadrech a sjetá, až bůh brání. Z každého rohu vyhrával pokoutný hudebník, jemuž k úspěchu stačilo, aby pokládal filozofické otázky o vlastním bytí a nebytí a žehral na probíhající válku ve Vietnamu. Všude vládl volný sex. Bylo to přesně, jak říkal Jim Morrison (samozřejmě, taky pěkný výlupek): „Dionýsos přijel do města a začaly bakchanálie“.
Přesně tohle byla atmosféra let 1965, 1966, 1967. A zejména tehdy uvolněné mravy v Kalifornii hnutí hippies prostě nahrávaly. Do té atmosféry přichází protřelý kriminálníček, syn mladistvé prostitutky Charles Manson, který svůj život od začátku padesátých let prožívá střídavě v páchání trestné činnosti (krádeže aut, krádeže v obchodech, kuplířství, ozbrojené přepadení, sexuální delikty…) a pobyty za mřížemi. Díky svým známostem z lochu se brzy dostává k dealerům drog, kteří v té době byli považováni skoro až za bohy. Sám se proto situuje do role Ježíše Krista a pomocí drog, které získává velmi snadnou cestou, začíná ovládat skupinku mladých lidí. Zejména dívky na něj civí jak na svatý obrázek. Manson jim hraje na kytaru, na kterou se naučil právě v kriminálu, a pomocí jednoduchých skladeb si je obmotává kolem prstu čím dál tím více. Celý ten spolek začal Manson nazývat Rodina.
Mezi Mansonovy nejlepší přátele v té době (samozřejmě kromě jeho „oveček“) patřili Carl a Brian Wilsonovi, tedy ústřední dvojice tehdy velmi slavných Beach Boys. Právě ti zajistili Mansonovi nahrávání jeho debutového alba. To se natáčelo v červnu a červenci 1967 v Gold Star Studios v losangeleském Van Nuys a také v domácí studiu Briana Wilsona. Všechno je hotovo 11. září 1967. Jenže už od začátku Manson se svou deskou naráží na odpor vydavatelů. Jeden z nich, Terry Melcher, dokonce Mansona se skladbou „Look At Your Game Girl“ odkáže vemi nekompromisně do patřičných míst a hudebník opouští jeho dům na Cielo Drive a mumlá kletby. Pak se vydává se svou „Rodinou“ na turné napříč Spojenými státy, ale naráží pouze na neúspěch a jeho předsevzetí „být větší než The Beatles“ bere rychle za své.
Věci pak začnou dostávat rychlý spád, spirála se roztáčí a neochvějně směřuje k 8. srpnu 1969. My se ale přece jen na chvilku zastavme u desky, vlastně jediné řadové, kterou Manson kdy natočil (pozdější nahrávky byly buď pořízené v kriminále, nebo útržkovité fragmenty ze šedesátých let). Kolekce, která dostala název „Lie: The Love And Terror Cult“ přesně odráží psychedelii šedesátých let. Není samozřejmě žádným mistrovským dílem. Je to kolekce v podstatě folkových nebo folkrockových skladeb, které mají určitě své charisma a vypovídají své o době. Zvrácené, zfetované, ale asi poslední opravdu svobodné.
Stěžejním songem této Mansonovy kolekce je samozřejmě úvodní skladba „Look At Your Game Girl“. Přesně ta, kterou si v roce 1993 vybral Axl Rose jako utajený bonus na album coververzí „The Spaghetti Incident?“. „Look At Your Game Girl“ má výraznou melodickou linku a když odhlédneme od zpraseného zvuku (i na poměry šedesátých let), jednalo by se o skutečně slušný hit. Zbytek už tak slavný není, protože Manson nebyl nijak zvlášť talentovaný hudebník. Ovšem i z ostatních skladeb sálá jeho démonické charisma a pachuť tehdejšího „Rodinného“ klima.
Základem alba je samozřejmě Mansonův hlas a jeho akustická kytara. Ovšem objevují se zde i orientální nástroje jako například indický sitár (už se asi nedozvíme, kdo na něj hraje…), slyšíme i ženské vokály a zfetované hýkání dámského osazenstva Rodiny, což plně dokresluje atmosféru šedesátých let. Všechno je sice amatérské až hanba, ale má to sílu výpovědi doby a když zavřete oči, přenesete se duchem přesně do doby druhé poloviny šedesátých let. Možná i na ranč Saphn, ležící zhruba třicet kilometrů od Los Angeles. Tam tehdy takřka v polních podmínkách celá Rodina žila. Z drog, sexu a Mansonova kázání. Ten už začal sestavovat svůj seznam nepohodlných osob, které nazýval „prasaty“ a které bylo třeba sprovodit z tohoto světa.
Šílenství začínalo kulminovat. Samozřejmě na tom měly velký podíl zvyšující se (už tak koňské) dávky drog, ale i Mansonovo utahování šroubu. Manson dál ale tvořil hudbu, která pak vyjde na zmíněné desce a znovu se vydává za Melcherem na Cielo Drive. Ten nakonec souhlasí, že navštíví Mansonovu farmu, aby si nahrávky poslechl. Tam dorazí 18. května 1969, ale výsledek schůzky dopadl katastrofálně. Manson je celý bez sebe a rozhodnutý svůj „Helter Skelter“ (tak nazval odstraňování „prasat“ ze světa) spustit co nejdříve. Dojde k tomu 8. srpna 1969, kdy Manson posílá své věrné, Charlese „Texe“ Watsona, Susan Atkins, Lindu Kasabiana a Patricii Krenwinkel do domu Terryho Melchera, nevěda však, že Melcher svůj dům před nedávnem prodal a v současné domě v něm bydlí režisér Roman Polanski se svou ženou Sharon Tate. Polanski v té době přebývá v zahraničí, ovšem jeho žena, v pokročilém stádiu těhotenství, doma je. Spolu s ní ještě její kadeřník (a do nedávna také milenec) Jay Sebring, Polanského přítel Wojciech Frykowski a dědička kávového a tabákového magnáta Abigail Folger. Zanedlouho do domu vtrhne vraždící komando a všichni leží v tratolišti krve.
Poslední naživu zůstala Sharon Tate, která své vrahy prosila o život kvůli nenarozenému dítěti. Mansonovy vyslance to ale nezastavilo. Watson a Susan Atkins ji nakonec ubodali a její krví pak na zeď napsali slovo „PIG“, prase…
Kolik lidských životů má Rodina na svědomí, se nikdy zcela neprokázalo. Ovšem smyčka kolem Mansona, který sám údajně provedl vraždu filmového režiséra rituálním stětím hlavy, se začala utahovat. Těsněji a pevně. Do konce roku byla celá Rodina pochytána. Ještě ovšem než začal soud (první den stání byl 15. června 1970), vyšla 6. března 1970 deska „Lie: The Love And Terror Cult“, která byla vlastně nepřímou příčinou divošského vraždění. Nestala se bestsellerem, neprodalo se jí víc než desek The Beatles, jak si Manson přál, ovšem pozornosti se jí dostalo vrchovatě. Kdyby měla takovou publicitu o tři roky dříve, možná by Sharon Tate, Abigail Folger a další mohli žít. Ovšem otázkou je, zda by se jí stejné míry pozornosti dostalo v roce 1970, kdyby se Rodina jen oddávala drogovým a sexuálním radovánkám. Sotva…
Konec už je známý. Manson a jeho vraždící komando bylo lehce usvědčeno a uznáno vinnými ve všech bodech obžaloby. Začaly padat tresty smrti. Ten byl samozřejmě určen především Mansonovi, ovšem než mohlo dojít k výkonu, liberální Amerika trest smrti zrušila a Manson tak vyfasoval druhý nejvyšší možný. Doživotí. Podobně dopadli i jeho nohsledi. Manson postupem let otočil svou rétoriku a místo role Ježiše Krista se pasoval do role Satana. Naslouchačů má stále dost a to je mu letos už jedenaosmdesát…
|
