RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...

RAGE - Afterlifelines
kdysi dávno viděl naživo s Viktorem a Mikem a...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




ARAKAIN - Metalmorfoza

Věru převelice těžký úkol jsem si dal na svá bedra, když jsem se rozhodl zrecenzovat toto album. Hned ze začátku musím přiznat, že mám z této desky stále dost rozporuplné pocity. Na jednu stranu ho považuji opravdu za velice kvalitní, skvělý zvuk, vynikající hráčské výkony, několik parádních hitů... Na druhou stranu mi něco chybí. Není to však jenom zpěv Aleše Brichty. Nevím, možná jsem toho od nové desky ARAKAINu očekával až moc. Petra Koláře jsem nepovažoval za moc šťastnou volbu. Hned první skladba „Ptáci z ráje“ mě ale přesvědčila o mojí mýlce. Petr je totiž vynikající zpěvák se vším všudy. Určitě má daleko větší hlasový rozsah než jeho předchůdce. Když chce, tak dokáže zpívat krásně čistě a vysoko, ale ze svého hrdla občas vydoluje i nějaký pořádný výkřik. Úvodní skladba „Ptáci z ráje“ je sice metalový standart, přesto si myslím, že ARAKAIN měl dříve silnější otvíráky. Následující „Prázdnej kout“ je skvělý hit. Zpěvný refrén a zajímavá melodie je už sice ARAKAINovská klasika, přesto to pořád funguje výtečně. Poté však přichází největší kámen úrazu. „Padej“ sice není špatná skladba, ale zkreslený zpěv a moderně znějící zvuk mi prostě k této metalové legendě nesedí. A takto se to střídá po celé desce. Jednou vás nějaká skladba pořádně nakopne, jenomže pak přijde další, která zapadá v hluboké šedi průměru. Z celého alba pak tedy jen pořádně zaujmou skladby „Slávou opilí“ a „Jsou tady“, které obsahují opravdu výrazně melodické refrény. Druhou jmenovanou považuji vůbec za nejsilnější z celé desky. Nakopnout vás dokážou pořádně našlápnuté pecky „Mládí v hajzlu“ a „Tah jezdcem“, se skvělým kytarovým sólem. Samozřejmě zde najdeme také ploužáky. „Zpátky jít“ je sice klasická metalová vata, přesto má své neodolatelné kouzlo, ostatně stejně jako všechny předešlé cajdáky kapely. „Muzeum zla“ je už trošku jinde, potemnělá atmosféra, tvrdý refrén podpořený dvěma Žežulkovy kopáky nepatří do klasického baladického klišé. Za ty slabší skladby bych jmenoval hlavně závěrečnou vlezlou vyřvávačku „SpiDr. Man“. Nerozumějte mi špatně, ARAKAIN natočil opravdu velice silnou desku, přesto posledními lety krmený „Faraem“, či „Forrestem Gumpem“ jsem opravdu chtěl ještě něco víc...

Venca Votruba             



Vydáno: 20.10.2004
Přečteno: 6556x




počet příspěvků: 8

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Tady se pořád...11. 11. 2019 10:40 V.
Albumkteré mi na CD...11. 11. 2019 1:25 Domy
To by mě...11. 11. 2019 0:39 mr.deadhead
8,5/10Túto dosku...10. 11. 2019 23:14 Demonick
Hodně povedená...10. 11. 2019 17:44 mr.deadhead


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.15001 sekund.