 QUEEN, pojem na rockové scéně nepřehlédnutelný a věčný... No řekněte sami, je to již čtrnáct let, co nás Freddie Mercury opustil a stále má kapela tak silnou posluchačskou základnu, že ostatní kapely můžou jen tiše závidět. Ano, QUEEN se vždycky mohli chlubit svými fanoušky, protože přetrpěli všechna období kapely, všechny výstřelky a experimenty, a vždycky stáli pevně v jejich řadách. Pravda, ne každý postupné hudební přesměrování k popovější vlně vydržel, ale většina ano. Vraťme se teď ale do hlubokých sedmdesátých let a začněme pouť po diskografii souboru, který dokázal překopat rockové dějiny a rozšířil pokladnici o nespočet nádherných skvostů...
Debut, který dostal do titulu název kapely, vyšel v roce 1973. Dá se říct, že trošku zameškal, protože v té době již hard rock dávno frčel a moc se nečekalo, že by nějaká nová kapela přišla s něčím novým. QUEEN s tím přišli. Pravda, deska ještě postrádá většinu typických prvků, byl cítit vliv tehdy vrcholových kapel jako BLACK SABBATH, LED ZEPPELIN nebo FREE, ale přesto musel každý cítit, že pod pokličkou se schovává něco, co celou scénu pěkně nakope. Díky tomu můžeme brát debut jako předvoj. V žádném případě se ale nedá říct, že by deska byla špatná a před následujícími titány by se měla schovávat. Vůbec ne. Celé to otevírá Brianova kytara skladbou „Keep Yourself Alive“. Již tenkrát měla nezaměnitelný zvuk. Skladba jako taková je tvrdá a hitová, QUEEN do ní asi vkládali dost nadějí, protože se se singlem snažili zaútočit na hitparády. Nutno podotknout, že se jim to prozatím moc nevydařilo. Těžko říct, proč si kapela vybrala právě tuhle věc, když deska ukrývá daleko vzácnější chvíle. Jedna z nich přichází hned v následující „Doing All Right“. V ní začala kapela pomalu poodkrývat svoje fígle. Krásná, melodická věc s nečekanými zvraty. Mercuryho zpěv se snáší v reprobednách a zcela vás pohltí. Když se skladba rozjede do hard rockové bouře, tak opět zjemní takovým způsobem, který dokázali snad jen QUEEN. Za zmínku stojí vrstvené vokály, které se postupně stanou pro skupinu jejím synonymem.. Výborná je i následující „Great King Rat“, kde vytasuje drápky Brian svými zvukovými experimenty. Velmi zvláštní je i rytmus samotné věci, který má do dusivého hard rocku celkem daleko. Ale i tak je to jedna z nejtvrdších záležitostí debutu. Pod číslem čtyři se rozjíždí známější kousek „My Fairy King“. Tady představuje Freddie svůj prozatímní vrchol. Došlo k vzrušivému spojení piana s kytarou a hlavně harmonické vrstvení hlasů. Bylo zcela jasné, že to kapela dovede jednou do extrému. Stačilo pár let a jedna noc v opeře... „Liar“ je nejdelší záležitost desky. Jelikož se občas objevila v koncertním repertoáru i v osmdesátých letech, tak patří k těm známějším. Výborně graduje v závěru tvrdou kytarou hradbou a hodně zkreslenou basou, která se snaží prorvat na vrchol a po chvíli se zase vrátí do povzdálí. Brian nám krásně osvěžil poslech začátkem „The Night Comes Down“. Celá skladba je však pěkná a potěší i takřka psychedelický závěr. Na demonstraci toho, že QUEEN jsou hard rocková kapela se vším všudy jim tehdy stačily necelé dvě minuty. „Modern Times Rock´n´Roll“ je pravá palba a dokonce je čas i na výborné sólo. Zajímavostí je, že hlavní vokál má bubeník Roger Taylor, který většinou zpíval podobné zběsilosti. BLACK SABBATH se o slovo hlásí v „Son And Daughter“. Mohutné a pomalé riffy. Na QUEEN vcelku netypické, ale jako pokus dobré. Akorát mi trošku vadí zvuk vokálu, který jako by se chvíli snažil podobat Ozzymu právě z BLACK SABBATH: Možná to tak cítím ale jenom já a je to vlastně i nepodstatné. Snad nejzvláštnější věc je předposlední „Jesus“, ve kterém jsou opět slyšet psychedelické náznaky. Druhá polovina skladby není příliš stravitelná... Jako výstřelek ale celkem zajímavé.. Celý komplet uzavírá bezesporu nejznámější věc „Seven Seas Of Rhye“. Tady ovšem ve velmi zkrácené a instrumentální podobě. Známá verze se objevila až na následující černobílé desce.
Debut QUEEN není ještě plně vyzrálý, obsahuje i nějaké ty nedostatky, ale musí se nechat, že jako komplet je to snad nejucelenější deska kapely. Pravé věci se ještě ale teprve budou dít..
|
