Musím se přiznat, že na poslech tohoto CD jsem se dost těšil. Precedens s Bárou Basikovou je pro mne dlouholetá a naposlouchaná klasika. Jan Sahara Hedl patří mezi mé další oblíbence (jeho CDs plánuji na další recenzi) a tak jsem s chutí sáhl po CD Precedensu s, tentokrát, Petrem Kolářem. Jejich frontmena myslím není nutné představovat. Petr zpívá s Arakainem, Precedensem, v muzikálech Johanka z Arku a v mnoha dalších… má za sebou jedno sólové album. Jeho muzikální záběr je, myslím, dosti široký.
Tohle CD svou náladou rozhodně nevybočuje z Precedensovské klasiky, tím samozřejmě nemyslím nic špatného, ba naopak. Každá jejich deska má určitý náboj a náladu a dovolím si tvrdit, že žádná se nedá považovat za slabší a žádná za silnější. Skupina Precedens si právě tímto vybojovala svůj post na, bez nadsázky řečeno, českém hudebním nebi. Svou kvalitou a určitým a ojedinělým hudebním výrazem. Ať už zpívá Bára Basiková, nebo Petr Kolář, vždy je se na co těšit.
Deska Drž hudbu začíná úplně nejúžasnějším songem Berlínská zeď. Tímhle mne skupina Precedens totálně dostala. Fakt smekám a dávám podtrženou jedničku. Výborná věc. Chytlavá úvodní melodie, která se celou skladbou prolíná… ani nevím k čemu to přirovnat. Nahrát CD jen s touhle věcí by mi úplně stačilo. Ani jsem si nechtěl pustit další… ba ne, samozřejmě jsem se těšil na další pecky. Anděl, další nádherná píseň. Martin Němec (otextoval všechny songy) se předvedl v nejlepším světle. Nálada v textu přesně koresponduje s náladou hudby. Je vidět, že i Petr Kolář to pochopil.:o). Pak v rychlém sledu pokračuje Komisař sex, Zatmění a další pecky.
Myslím, že rozepisovat se konkrétně o každém songu nemá cenu. Dovolím si tvrdit, že celé CD je „nabito“ perfektními skladbami. Možná jen za, řekněme, slabší považuji písně Španělská moucha a Dny padaj ke dnu. Na mne jsou až příliž „hozené“ do jazzu, který zrovna moc nemusím.
Od doby, kdy jsem poprvé slyšel tohle album jej můj CD player byl nucen přehrát ještě několikrát. Opravdu skvělá práce. Ve školním známkování bych dal za jedna (výtku mám jen ke dvěma již zmíněným skladbám). O zvuku nahrávky se u takto „ostřílené“ kapely, jakým bezesporu Precedens je, se nebudu ani zmiňovat. Prostě kvalita studia Sono. Co dodat? Těším se na další CD skupiny Precedens. |