 Láďa Křížek je v dnešních očích mnoha metalových fanoušků zcela zatracen. Popová odchylka DAMIENS znamenala sebevraždu. Vraťme se ale nyní do dob, kdy hvězda jménem Láďa Křížek byla zcela na vrcholu a davy fanoušků jí takřka klečely u nohou.
Vše odstartoval legendární VITACIT, kde Láďa vytvořil s Milošem Doležalem takové spojení, že dodnes kdejakému pamětníku běhá ještě mráz po zádech. Není se ani čemu divit, největší hlas a největší kytara ve smrtelné kombinaci. Láďa měl však ještě větší ambice a pohled do zahraničí s kapelou CITRON nemohl odmítnout. Zahraničí sice nevyšlo, ale vznikl jeden z největších klenotů českého metalu – „Radegast“. Ani to však nestačilo, tak si Láďa sbalil kufry a s kolegou Jardou Bartoňem dal dohromady novou superskupinu KREYSON. Debut „Anděl na útěku“ se stal hned hitem a dodnes patří k nesmrtelné klasice. Tvůrčí přetlak byl tehdy opravdu silný a Láďa toho využil svojí první sólovkou „Zlatej chlapec“. Je diskutabilní, jestli to tehdy nemělo vyjít pod hlavičkou mateřské kapely (ve studiu se sešli stejní muzikanti), ale myslím, že je lepší tak, jak to je. Deska sice obsahuje několik metalových pecek, které by se neztratily ani na debutu, ale Láďa uvařil i několik odlišných věcí. Za vše mluví např. titulní komerční věcička nebo rocková vypalovačka „Playboy“, které jsou sice nejznámější, ale podle mě se jedná o nejslabší články… Zbytek jsou však opravdu skvosty, které patří k tomu nejlepšímu, co kdy Láďa vytvořil. Velmi známý je duet s Annou K. „Kam jen jdou lásky mé“, který má i po letech velmi silné kouzlo. Stejně tak hymnická „Oběti slávy“, která by patřila k tomu nejlepšímu na kterékoliv placce KREYSONu. Refrén této věci je vážně dechberoucí a věřím, že nejsem jediný, kdo doma při poslechu skotačí jak pominutý… Velký prostor samozřejmě dostaly i pomalé kompozice. Právě na ty měl tehdy náš slavík největší čuch. Za vše mluví klasický KREYSON ploužák „Poslední den jsi má“.
Až na pár výjimek je „Zlatej chlapec kompilací opravdu skvostných věcí. Jako komplet není tak silný jako „Anděl na útěku“ nebo „Radegast“, ale své místo v klenotnici českých nahrávek má a vždy mít bude.
|
