V polovině roku 2005 se objevila na stránkách plzeňské speedmetalové skupiny REA SILVIA zpráva, že z kapely odešel zpěvák, čímž došlo i k ukončení činnosti skupiny. Ostatní členové nelenili a přesunuli své aktivity do nově vzniklé skupiny Maelström. A o tom, že nehodlají zbytečně ztrácet čas, svědčí demo „Maelström“, které neprodleně vydali a které se na mě právě zubí z přehrávače.
Co se oproti dobám Rea Silvia změnilo? Řečeno slovy samotných muzikantů: „došlo ke změně zpěváka, ale změnil se i název, styl a celkové směřování. Nový styl přináší posluchačům úderné skladby, ostré kytary, silný hlas a v neposlední řadě našlápnuté bicí.“ Jo, je to tak, jak říkají. Mikrofonu se chopil Vasil Koban, který také napsal texty ke všem skladbám na tomhle demu. O názvu jsem se již zmínil, a tak jen na vysvětlenou, Maelström znamená obrovský mořský vír vznikající střetnutím dvou příbojových vln, vnikajících do mořské úžiny ze dvou protilehlých stran. I ta hláška o novém stylu odpovídá realitě v tom smyslu, že ke změně stylu došlo u samotné kapely. Jinak ale nečekejte žádnou revoluci ve vývoji metalu. Maelström se drží zaběhaných pravidel a mě z toho, ať natahuju uši sebevíc, stále leze Arakain. Ne snad, že by kluci bezhlavě opisovali, ale ta nálada, atmosféra, nasazení, zpěv, kytary, bicí i výše zmíněná údernost skladeb, jak říkám, už to tady bylo. Koneckonců, svého času neotřesitelná pozice Arakainu dostává díky personálním kolotočům poslední dobou tu menší, tu větší trhlinky a je logické, že dřív nebo později se najde dravec, který je odstaví na druhou kolej. Otázka, která se nabízí, vychází z toho, že i inspirace může vycházet nejen z těch nejsilnějších, ale i z těch slabších momentů. Tak tedy, mohou tím dravcem být Maelström?
Úvodní skladba „Nečekej“ na mě zrovna zvláštní dojem neudělala. Valivá, hutná, monotónní nálada, marně v tom hledám nějaký nápad. Vyřvávaný refrén, v kotli by se na něj dalo aspoň zahrozit, ale doma v obýváku vcelku nuda. U druhé skladby se mi nálada přece jen trochu zvedá. Variaci na oblíbené téma „Ikaros“ zpracovali Maelström docela netradičně, z textu mě (příjemně?) mrazí v zádech („raz si loktem cestu k slávě, dva maj sílu, jeden slábne, tří se domlouvají hůř na rovnej díl, nestřílej - fakt jsem se tě jenom ptal ... – to je vážně mazec!). Hudebně je to zajímavější než v první skladbě. Ta bezmyšlenkovitost z úvodu je pryč, chytlavá kytara mi nohama začíná pocukávat. Možná právě proto, že z téhle skladby na mě duch Arakainu (především z období Metalmorfózy) dýchá zatraceně zblízka. To nejlepší ale přichází nakonec. Pojmenovat tuhle skladbu „Správnej směr“ zavání trochu vizionářstvím, a pokud jde o mě, právě díky téhle skladbě to v konečném hodnocení bude palec směrem vzhůru. To je atmosféra jako sviňa. Tajemný motiv vystřídá melodicky vykřičený refrén a zase zpátky. Přímočará skladba, kterou Maelström věřím do poslední noty. A když se v závěru na moment přidá ještě druhý hlas, tak je to definitivně kopanec do vyšších sfér.
Takže suma sumárum, jednou nuda, jednou normál, jednou extáze. Že bych snad touhou po debutovém albu měl problémy s usínáním, to tedy nehrozí. Ale vzhledem k tomu, že ta extáze byla intenzivnější než nuda, určitě si název Maelström nechávám v hledáčku a rád se nechám překvapit.
|
Když se v polovině loňského roku roznesla zpráva, že z kapely REA SILVIA odchází zpěvák a současně s touhle změnou se chystá změna názvu skupiny a odklon od čistě speedového vyznění někam do progresivnějších vod, nevěděl jsem, co od toho mám čekat. Netrvalo dlouho a v srpnu se objevilo první třípísňové demo nesoucí stejný název jako nově utvořená formace, tedy MAELSTRÖM. 
