Po boku větru tančila ona... Stála nehnutě - zkameněla... Někdy je třeba dát si rozhovor z kategorie odlehčujících... Myslím, že se to s Tisíc let od ráje povedlo a navíc jsme si doufám navzájem přiblížili vlastnosti této ambiciózní české skupiny...

Tak vřele zdravím do Brna... Tohle je můj první rozhovor s kapelou takovéhoto zaměření, tak snad to bude alespoň trochu málo záživné, hehe... Začneme takto... Když jste začínali s kapelou, šli jste do toho se záměrem oslovovat především jakou škálu posluchačů? Měli jste vyhraněný styl nebo jste se chtěli nechat překvapit sami sebou? Jak bys nyní definoval hudbu, kterou posluchačům servírujete?

Honza: "U nás byl ten vývoj trochu zvláštní - my totiž zpočátku vůbec nehráli metal, ale nějakou hodně bizarní směs punku, hardcore, vzdáleně snad doomu a kdo ví čeho všeho ještě. Vystupovali jsme výhradně na punk/HC akcích a metloši nás vůbec neznali. Vše se změnilo až v roce 1996, kdy Shindy vydal naše první demo Trees. Z toho nějakým záhadným stylem ve studiu totiž vylezl symfonický black v kombinaci s HC, i když při skládání to znělo jaksi jinak. Postupně jsme tedy začali hrát víc na metalových akcích a dnes můžu říct, že 90 procent našich posluchačů jsou metloši. Ale urcitě v tom nebyl žádný záměr, prostě se to tak postupně vytříbilo. Definovat náš styl je těžké, sám v něm vidím black, doom, HC, death, gothic a v nové tvorbě i spoustu dalších stylů."

Bacil: "My jsme do toho nešli se záměrem oslovit nějakou konkrétní skupinku lidí. Zpočátku jsme se účastnili spíš dění na anarchistické scéně, časem jsme se přiblížili metalovému publiku, ale nebyl v tom nikdy žádný záměr, vyvinulo se to, podobně jako život ve vesmíru, tak nějak samovolně. Hudba, kterou teď hrajem, je výslednice různých vlivů. Každý jsme hudebně trochu jinde, ale na temnější odrůdě metalu se všichni shodnem. Honza je rozený doomař, Pašík přináší leccos z metalové klasiky (včetně hrůzných 80. let), Moňas do toho hraje bigbít, já zas reggae a trochu i ostatními členy nenáviděný funky :-), Helenka se vznáší ve svých vlastních oblacích nepodobná nikomu a ničemu, a naši vřešťani (tj. Křeček a Dáša) do toho vřeští. Když to toho ještě ve studiové podobě přidáš naši společnou oblibu elektroniky, vyleze z toho TLOR."

Ohlédneme se trošičku do historie, v roce 1999 vám vyšlo první dlouhohrající album, nazvané stejnojmenně jako kapela samotná. Jaký nyní, s odstupem času, vidíš největší rozdíl mezi Gaia a právě tímto debutem? Otázka nevím jestli zcela adekvátní, ale proč jste se odklonili na následující desce od rodného jazyka v textech? Samozřejmě mě opravte, pokud mám v něčem mýlky, hehe:)

Honza: "Hlavní rozdíl vidím v tom, že Gaia je o velký kus dál, zvukově i hudebně. První deska vznikala trochu hurá stylem, chtěli jsme za každou cenu už něco nahrát a tak je tam spousta věcí, které bychom dnes třeba udělali jinak. První deska nás prostě zastihla v určitém momentu a myslím, že jsme teď už úplně jinde. Co se týče přechodu na angličtinu, tak hlavní důvod je, že jsme začali aranžovat zpěvy uplně jinak a prostě angličtina je mnohem rytmičtější a dá se říct hudebně libozvučnější jazyk, než poměrně tvrdá čeština. Ale určitě chceme, aby našim textům bylo rozumět, takže třeba na webu máme překlady."

Bacil: "Gaia je celkově propracovanější a pestřejší, ale první CD si občas taky pouštím a vždycky marně vzpomínám, jak jsem hrál to nebo ono :-) Co ale na debutu i po těch hrozných letech oceňuju, je Jánoččin zpěv, má tam úžasný výraz, kterému vůbec neubírá sem tam nějaká intonační nepřesnost (spíš naopak). České texty jsme definitivně nezavrhli. Osobně mám v úmyslu (jestli mě kolegové demokraticky nepřehlasujou):-) se k nim na chystaném CD částečně vrátit. Angličtina je ale samozřejmě vděčná, a to i v podobě ála Gaia, kde je to občas taková „Massa Bob English“ nebo ještě spíš svahilština :-)"

Jakých reakcí se nahrávce v oné době dostalo? Vlily vám novou krev do žil, nebo naopak vyburcovali do ještě většího snažení, aby jste smazali nedostatky? Tahle otázka se možná poněkud kryje s předešlou, ale dá se na ní snad odpovědět trošičku rozsáhleji...:)

Honza: "Reakce byly většinou kladné, ale tak ti asi odpoví každá kapela, jelikož málokdo ti řekne do ksichtu, cos to nahrál za blbost. :-) Neřekl bych teda, že na nás měly nějaký zásadní vliv, pozitivní i negativní stránky první desky si moc dobře uvědomujeme sami a snažili jsme se poučit."

Bacil: "Na obě CD vyšly hromady vcelku pozitivních recenzí, nějakého úplného sepsutí jsme se nedočkali nikde :-) Obě CéDa jen občas narážely na vkus vyhraněných stylových puristů, jako kdyby jsme někdy vyhlásili, že budem hrát jen black v té nejčistší podobě."

Nyní ke Gaia... Dá se říct, že jste si touto nahrávkou získali napevno svůj věrohodný a lehce poznatelný rukopis, souhlasíš?

Honza: "Určitě. Gaia je specifická hlavně aranží skladeb, které jsme se snažili dělat co nejpestřejší - no a pak samozřejmě Dashiným blackovým vokálem, který je myslím minimálně v našich končinách dost ojedinělý."

Bacil: "No, asi je to pravda, ale už bysme zase chtěli mít ten rukopis trochu jiný, ať nevykrádáme sami sebe .-)"

Poslání v textech se neslo na albu v jakém duchu? Řekl bych, že jste se snažili zasáhnout člověka na duši či v něm vyvolat jistý druh emocí... Inspiruje texty nějaká osobní zkušenost, strast, bolest či něco podobného?

Honza: "Jak už napovídá název Gaia (Matka Země), texty jsou hodně inspirované přírodou a emocemi, které v nás vzbuzuje. Samozřejmě na desce je i několik textu inspirovaných různými osobními zážitky a většina z nich nejsou zrovna žádné veselé říkanky, k téhle hudbě prostě patří, že se zbavuješ spíš těch negativních emocí. Všechny skladby jsme na CD navíc spolili s tarotovými kartami, které v sobě nesou ve svém archetypálním významu obrovskou moc."

Bacil: "Momentální trend, nejenom v hudbě, je vyvolat v příjemci jakoukoliv emoci, jediná podmínka je, že musí být co nejsilnější. Základní situací člověka je úzkost a osamělost, ale semtam se naskytne i něco pozitivního, všechny tyhle věci se promítnou do textů. Moc neprožíváme ty tradiční humusácké metalové texty, protože sraček je všude kolem ažaž a aspoň při hraní by člověk mohl mít od nich pokoj. Spolu o textech nikdy moc nemluvíme, protože je to hodně osobní – do smrti smrťoucí nikomu neřeknu, o čem jsou ty moje. Myslím, že ostatní členové to mají podobně."

Tehdy vám CD vyšlo u Indies Rec., co spolupráce do budoucna?

Honza: "Spolupráce s Indies byla bezproblemová, navíc nám hodně pomohlo, že Gaia se výborně prodávala. Nicméně Indies je firma, která se orientuje spíš na jiné hudební žánry, než je metal, takže teď bychom rádi spíš někoho, kdo se zabývá tímhle stylem. Momentálně dojednáváme, u koho naše nová nahrávka vyjde, ale zatím je předčasné to nějak pouštět ven."

Bacil: "Čert ví...a ten nám to asi neprozradí."

Podíleli jste se na hudbě k filmu Noční hra, mohl by jsi neznalým trochu objasnit co to obnášelo, odkud přišel nápad a jaké to na tebe celkově udělalo dojem?

Honza: "Noční hru produkovala jedna nezávislá filmová společnost. Už do jejich předchozího filmu jsme přispěli skladbou Corpse for you z prvního CD. Byla to zajímavá práce, jelikož vůbec poprvé jsme skládali hudbu tak říkajíc na objednávku. Měli jsme text a základní linii, jak by skladba měla vypadat + jsme samozřejmě věděli o čem je film (upírský horor). No a tak jsme to celé zaranžovali a nahráli dle našich představ."

Bacil: "S tím jsem neměl mnoho společného, basovou linku nahrál Tudy na klávesy a tak jsem si tam jen trochu zahulákal."

U budoucnosti samozřejmě zůstaneme, vždyť ta nás přeci zajímá nejvíce... Mohli byste v následujících řádcích trochu poodhalit vaše studiové plány do blízkých dnů, měsíců, let...?

Honza: "Naše plány jsou asi takové, že bychom rádi v dohledné době natočili třetí desku. Momentálně je to ve fázi, kdy dáváme dokupy nový materiál, což je pěkná piplačka, jelikož ho chceme mít opravdu co nejkvalitnější. Také řešíme vydání desky, z jednou zatím nejmenovanou firmou ladíme detalily a nějaký časový harmonogram. Takže snad brzy budeme napíšeme víc."

Bacil: "Čekáme, až se objeví kouzelný dědek s plnou síťovkou pětikorun a řekne: Tak chlapci a děvčata, to máte na studio. Má to zatím dva problémy: jednak je celorepublikově v posledních letech značný deficit kouzelných dědků, dvojak v Sharku neberou pětikoruny. A to ani nemluvím o tom, jak špatně se nosí pětikoruny v síťovce."

Co se dá očekávat v podané hudbě? Nějaká stylová odchylka? Snad více romantiky skloubené s brutalitou? :) V tomhle mi připomínáte, to si prostě nemůžu pomoct, zvadlou skupinu Mythopoeia... Samozřejmě, když si odmyslím ženské zpěvy... Snad se vás tímhle srovnáním příliš nedotknu... :)

Honza: Vůbec, mě se Mythopoeia hodně líbila. Hmmm, co od nás očekávat... určitě krok kupředu, doufáme že zásadní, to co bylo na Gaii jen naznačené, tak bychom rádi dotáhli do konce. Deska bude určitě ještě pestřejší, s různými stylovými odchylkami, ovšem některé skladby a pasáže se zatím jeví mnohem tvrdší, než předchozí tvorba. Ale mluvit o celku je zatím předčasné, desku ovlivňuje spousta faktorů, hosté, zvuk, aranže apod."

Bacil: "Hodně nás lidi srovnávají se vším možným, ale většinou neprávem. Zatím ovšem nikdy nepsali, že TLOR je silně inspirován discofunkem, což je v mém případě 100%ní pravda :-)"

Když jsem narazil na srovnání s někým, tak mi to nedá se nezeptat na vaše oblíbené skupiny... Z mládí, ze současnosti, skupiny, které nejvíce ovlivňují vaše hudební cítění a kterých hudebních osobností si nejvíce ceníte?

Honza: "Já byl odkojen na hardcore, ze kterého jsem postupně přešel na metal + zajímavé kapely ze všech možných jiných žánrů. Třeba moje asi vůbec nejoblíbenější kapela se jmenuje Delerium a hrají takový spíš ambient s vším možným. Z metalu poslouchám hlavně symfonické věci typu Tristania, Dimmu Borgir atd."

Bacil: "Jé, tak to bude nadlouho :-) Brněnská alternativa, Bob Marley a reggae vůbec, elektronika typu Jazzanova, Kyoto Jazz Masive a spol., ale i stará domácí klasika jako Jasná páka, DG307 a tak vůbec. Z oblasti metalu mám sympatie k nekonečným uspávacím doomovkám, v poslední době mě taky – na Honzošův popud – dostali Mortal Love a Arch Enemy."

Hellča: "Já osobně nalézám své favority téměř v každém žánru. Dokonce i v popu (Tatu, T.G.U., Nely Furtado, Michael Jackson ;-), Panjabi aj.) V Metalu jsou to zejména Finntrol, Children of bodom, Dusk, Death, Enslaved a zmíněným podobné. Dále bych mohla jmenovat řadu mých oblíbených hardcoreových či punkových kapel jako například Neurosis, Lumen, Remains of the day, Oi polloi, Sin dios apod. Nesmím zapomenout také na grindcoreovou sestavu Gride a Systral, ska-grindovou hopsandu Le Scrawl a samozřejmě na klidnější a pohodové styly jako etno, reggae, jazz a jazzrock. A to jsem určitě ještě na něco zapomněla. Všichni jmenovaní interpreti jsou mi inspirací ;-)

Zabrousíme trochu do vaší živé prezentace... Co pro vás znamená živé vystupování? Dáváte do něj vždy celého sebe sama, nebo koncerty berete jen jako podporu desky? Možná blbá otázka, ale mluvím ze zkušeností od pár kapel, heh...

Honza: "Koncerty jsou pro nás v první řadě zábava a výborný způsob odreagování. Neumím si představit, že bychom měli hrát naživo a nebavilo nás to... Samozřejmě živé hraní má význam i jako propagace desky (a kapely vůbec), ale v první řadě to musí být zábava."

Bacil: "Pro mě je těžiště spíš ve skládání a nahrávání, ale živý hraní má taky leccos do sebe. Někdy se koncert vydaří, takže tomu říkáme „koncert“, a někdy se nevydaří, to mu pak říkáme „výlet“. Vždycky si člověk aspoň může prohlídnout vesničku, když už tam jednou přijel :-)"

Díky krásné slečně nevypadá vaše živá prezentace nijak nudně, dvojice zpěváků do ní přenáší hodně pocitů a skoro až sexuálních motivů, hehe, účel nebo samozřejmost vyplývající z hudby?

Bacil: "No tak z funkčního hlediska je člověk trávící trubice, opatřená nohama, které ji donesou k jídlu, a pár dalšími funkcemi, které slouží k rozmnožování. Vzhledem k tomu, že trávení ani chození neposkytuje nějakou extra látku k hudební tvorbě, nezbývá než sáhnout po tom zbývajícím tématu."

Neodpustím si ješitnou poznámku na slečnu (možná obě), nemyslíte si, že se na vás chodí lidé dívat více kvůli vzhledu než kvůli muzice? Hehe:)) Jinak Dasho, potrpíš si na kabelky? (pekelný smích). A máš nějaký vyhrazený styl oblékání?

Bacil: "Tak to se mě naštěstí netýká :-) "

Honza: "Je to záhada, ale holkám se na tohle nějak nechce odpovídat. :-))) (Že by stud či nepopsatelná pýcha?:) pozn.Fastred)

Jak to vypadá s létem a s festivaly? Také vstupujete za pár dní(v době odpovědí možná už „vystoupili jste“) s vašimi „kolegy“ brněnskými Heiden, setkal se někdo z vás s jejich tvorbou? Názor?

Honza: "Bohužel na moc fesťácích se o prázdninách neukážeme, jelikož holky se chystají do ciziny - Dasha jako tradičně míří do Finska a Hellču čeká výlet do Skotska. Koncík s Heiden proběhl teď v pátek a byla to velice vydařená akce. Sešla se spousta lidí (možná až moc, jelikož už jsme pak nemohli pouštět další, protože bylo plno, tak dost lidí muselo odejít s nepořízenou). Heiden jsem ale bohužel slyšel jen matně, jelikož jsme měli docela frmol se zařizováním různých věcí. Je to kapela, která s námi již delší dobu hraje ve zkušebně a určitě nějakou společnou akci ještě uděláme, snad stejně povedenou jak byla tahle páteční."

Nuže, nasadíme trošičku lidského tématu a obyčejných otázek... Celý svět ohrožuje „Ptačochřípa“, co vy, bojíte se? Nezdá se vám, že to je především velmi výnosný marketingový tah?

Bacil: Naši ptáci zatím nekašlou, díky za optání :-))) Nevím asi všechno, co bych vědět měl, ale myslím si, že jediné riziko ptačí chřipky spočívá v tom, že dementi nakažení televizí budou škodit domácímu i venkovnímu ptákovstvu.

Honza: "Ptákochřipka je podle mě úplně krystalická ukázka mediální manipulace. Vůbec to šílenství nechápu, jedná se o klasickou poplašnou zprávu typu co by se stalo kdyby... na celém světě umřelo tuším 90 lidí, což je nepatrný zlomek toho, co každý den zemře na silnicích, nemluvě už o jiných nemocech. Opravdu tohle mediální šílenství nechápu a u lidí, co mu podlehnou, vážně uvažuju o jejich zdravém rozumu."

Hellča: "Moc se to nafukuje. Tahle nemoc byla ve světě identifikována skoro před 50 lety a to nechci vědět, jak dlouho existovala ještě předtím. O marketingový tah jde zcela určitě, bohužel ne o zrovna moc ekologický. Mám na mysli brutální způsoby řešení tohoto „problému“, jako je masové vybíjení zdravého ptactva..."

Určitě si pamatujete na výtržnosti, které panovali ve Francii a které se dějí čím dál častěji všude po světě... Nebojíš se, že si jednoho dne pojedeš Brnem, naskočí ti na auto nějaký holomek a „přivlastní si tvoji kapotu“ a možná i život někoho z lidí vám blízkých?

Bacil: "Tak to by byl holomek sám proti sobě, protože já s ním držím basu :-)" Hellča: "To mně se stát nemůže, protože žádné auto nevlastním a ani nejspíš vlastnit nebudu. Ledaže by mi ten holomek vyskočil na řídítka od kola ;o)"

Honza: "Podle mě je tenhle problém mnohem složitější, než že by ve Francii prostě jen tak řádila několikatisícová tlupa výtržníků, kteří by bezdůvodně terorizovali spořádané občany. Že to většina médií podává zkratkovitě a v černobílých barvách mě nepřekvapuje. Ten problém má hluboké kořeny, které násilnostmi jen vyplouvají napovrch. Je to vidět i na protestech, které se dějí ve Francii nyní."

Jak úzce hudba ovlivňuje vaše životy? Vrací se vám čas, který do ní „investujete“, nebo by jste bez ní prostě nedokázali žít?

Bacil: "Parafrázuju čísi výrok o spisovatelích: důvod, proč člověk hraje, je v tom, že jinak ani nemůže... ještě bych k tomu dodal, že pro lidi po třicítce je to jediné možné vysvětlení :-)"

Honza: "Hudba je pro mě úžasným prostředkem, jak moci něco vytvářet, předat část své osobnosti dál. Všechno, co jsem do ní investoval se mi už tisíckrát vrátilo. Jsem moc rád, že až budu jako starej dědek sedět v houpacím křesle, budu mít díky koncertům, nahrávání, turné spoustu příhod na vykládání vnoučkům."

Helenko, jak se dlouho věnuješ hraní na klávesy? Máš odmala vztah k tomuto nástroji? Podporuje tě rodina v tom co děláš?

Hellča: "Jó, to už je dávno, kdy jsem poprvé stiskla svoji první klávesku. Bylo to ve 2. třídě. Celkem 8 let na ZUŠce trvalo mé snažení dostat se na úroveň virtuozky. Sice se nepoštěstilo, ale jsem se sebou docela spokojená. V každém roce jsem absolvovala nějaký ten koncert před rodiči a vždycky jsem si v tu chvíli připadala trochu jako cvičená opička ;). Ale hraní mě hodně baví. Velmi mám ráda klavírní tvorbu klasiků jako Rachmaninov, Debussy, Chopin, Beethoven, Grieg, aj. Velkou slabost mám pro „jazzové klavírní umění“ ;). V metalu jde o zajímavý doplněk. Bohužel el. klávesy se s klavírem nedají absolutně srovnat. Zvláště Casia jsou celkem slabou náhražkou ;-). A jestli mě v hraní podporuje rodina? Na moje figurování v Tisícovkách se dívá pozitivně a dokonce se ji naše tvorba iii líbí. :o)"

Otázka pro všechny... Co si takhle zavzpomínat svoje první „kroky“ na podiu? Tréma? Chyby? Povídejte o svém prvním koncertě...

Bacil: "Můj první koncert se odehrál na Kociánce, což je brněnský ústav pro postižený, pracovala tam totiž čísi máma a domluvila koncert v takovým velkým sále, co tam měli, to bylo v roce 1992. První koncert s Tisícovkama jsem měl, myslím, v brněnským Bumerangu, ale TLOR už koncertovali nějakou dobu předtím. V obou případech jsem byl tak nervózní, že jsem nemohl najít na kytaře struny :-)

Hellča: "Co se mne týče, tréma je někdy mé druhé já ;-)"

Honza: "Můj první koncert a vůbec první koncert Tisícovek byl na jednom HC festivalu v Brně, před více než deseti lety. Tréma byla naprosto příšerná a podle toho to i vypadalo, docela by mě zajímalo, jestli jsem se během něj trefil na kytaře alespoň jednou na ty správné pražce. Naštěstí publikum v té doby bylo opravdu hodně nenáročné, v podstatě stačilo dělat kravál a všichni byli spokojení. Postupem času tréma úplně odpadla a teď už je to v pohodě. Že jsem byl zvyklý vystupovat před lidmi mi pomohlo hodně i v thai boxu, zápasníci, kteří to neznají, tak jsou někdy ve fightech trémou tak zdřeněnělí, nemůžou se pořádně pohnout."

Máte úzký vztah k přírodě? Je nějaké místo, které vám utkvělo v mysli a kam se rádi vždy budete vracet?

Bacil: "Pro mě je to Moravský kras."

Honza: "Možná to bude znít jako takové metalové klišé, ale mě nejvíc v mysli uvízla Transylvánie. Byl jsem tam před několika lety, spali jsme venku v lesích a mezi skalami, které vypadají opravdu jak z hororů o Drákulovi a atmosféře tam se nic nevyrovná. Hlavně v té době to byla ještě země úplně nedotčená turistickým ruchem, žádné silnice, jen takové ušlapané cesty, kde jezdí starousedlíci na valnících. Opravdu nádherná země."

Tak a jsme na konci, to je oddych co?:) Děkuji za čas, který budete věnovat mým(snad ne moc drzým) odpovědím... Přeji celé kapele mnoho zdarů v budoucí práci, Honzovi co nejméně ran a slečnám co nejméně akné a angíny! :) A u zlatavého moku, při oslavě našich předků třeba někdy nashledanou! Fastred

Honza: "Taky díky a přejeme Metal Foreveru hodně štěstí!"

odpovídali: Honza, Bacil a Hellča.
www.tlor.zde.cz
foto: archív kapely