Oldřich Veselý – rockový zpěvák, skladatel a hráč na klávesové nástroje. Jeho jméno je spojeno se skupinami Synkopy 61, Blue Effect, Synkopy a €-band. S muzikou, kterou tvořil, jsem se seznámil prostřednictvím desky „Formule 1“ v roce 1975. Skupiny Synkopy a Blue Effect zásadně ovlivnily můj hudební vkus a otevřely mi pomyslné dveře k poznání, jak krásná (podobně, jako víno) může hudba být. Olda si, jako žijící legenda kvalitního (domácího) rocku, zaslouží patřičnou pozornost i úctu, a proto jsem si nemohl nechat ujít příležitost, projít s ním aspoň v útržcích doby minulé i současnost.
Podotýkám, že „povídat“ s ním je opravdu radost a já jsem mu nesmírně vděčný za trpělivost a čas, který mi věnoval. Samozřejmě mu za to patří můj veliký dík.
Co Tě (nebo kdo) přivedlo k muzice?
Bezesporu rodiče. Jednak jsme měli doma desky jak vážné hudby, tak jazzové. A pak mne přinutili alespoň na čas chodit do klavíru.
Moc by mě zajímaly rockové kapely, ke kterým jsi, jako k prvním, našel cestu.
Úplně první snad Little Richards, Shadows, teprve později Beatles. Ale ti pohnuli celým světem!
Které elpíčko sis pořídil jako první ze scény domácí a které z té zahraniční (tenkrát kapitalistické)?
Myslím, že právě „Love Me Do“ s Beatles, pak Cream "Disraeli Gears" a "Goodbay Cream", dál už si nepamatuji. Moc desek tu nebylo. Všechno jsme si přehrávali na pásky. České desky
jsem si nekupoval. Až do „Kuřete v hodinkách“ myslím mne nic nezaujalo.
(pozn. redakce: FLAMENGO – Kuře v hodinkách)
Měl jsi na domácí resp. zahraniční scéně vzory, kterým jsi se chtěl v budoucnu podobat, přiblížit se jim nebo jim dokonce dát „na frak“?
V úplných počátcích, kdy člověkem zmítala puberta, tak jsme samozřejmě všichni chtěli být jako Beatles. Později se mi začaly strašně líbit kapely jako Keef Hartley Band, John Mayall,
Yardbirds, Cream, Vanilla Fudge atd. Mluvím stále o přelomu 60.tých a 70.tých let. V pozdějších dobách přibyla mezi mé oblíbence raná tvorba Uriah Heep, Deep Purple, Yes, Genesis, Pink Floyd, Peter Gabriel, U.K….
Jistě jsi v raném období prošel řadou řekněme regionálních kapel. Mě by ale zajímalo, kdy to nabralo tzv. na vážnosti, a jak dlouhá doba uběhla do vydání prvního nosiče? Možná bys mohl i zmínit, co vše tomu předcházelo.
Během studií jsem měl „školní big bít“, kterých bylo na každé střední i několik, a tam jsme se neshodli ani na jménu skupiny. Současně jsem psal písničky pro Synkopy 61. Po maturitě jsem založil skupinu Great Music Faktory a s tou to dotáhl k profesionálním přehrávkám. Nahráli jsme tři skladby, ale ty nikdy nevyšly. Naopak ale občas vyšla některá moje skladba na SP nebo EP Synkop. (První byla „Válka je vůl“ v ´68 roce). V roce 1971 jsem přijal nabídku na angažmá do západní Evropy a na víc než dva roky jsem odcestoval. Byla to jediná možnost, jak si koupit kvalitní nástroj a vybavení. Po návratu jsem nastoupil k Synkopám 61, pak jsem šel na cca 5 let k Blue Effectu, a pak se zase vrátil k Synkopám.
V osmdesátých letech min. století vás bylo vidět poměrně často i na televizní obrazovce. Mě by zajímalo, jaké hudební vzory jsi měl právě v téhle době a jak těžké bylo prosadit ve vlastní tvorbě, tedy potažmo na TV obrazovce, vlivy, které vás jako kapelu logicky musely hudebně formovat?
Příliš možností k ovlivňování nebylo. Jednak proto, že technické možnosti Čs. televize byly velmi skromné a i když by řada režisérů ráda přistoupila na experimentování, všichni se museli vždy vejít do tzv. formátu pořadu, který byl dán jednak rozpočtem a jednak časovým rozvrhem.
Pojďme ale k současnosti. Jak vnímáš naši domácí scénu? Narazil jsi na nějaké nadějné kapely, které hrají opravdovou muziku?
Přiznám se, že se o to příliš nezajímám, ale čas od času hrajeme někde v klubu s mou současnou skupinou €-band a leckteré kapely jsou výborné. Z toho pohledu mne mrzí, že při dnešní komercionalizaci nemají moc šancí prorazit.
A co zahraniční?
Občas jdu na nějaký koncert, který mne zajímá. V létě třeba Linkin Park. Takový ty starý a slavný už jsem všechny viděl, některé i víckrát a z těch nových si vybírám to, co se mi líbí z desek. Třeba N.I.N.
Rozhodně mě zajímá i Tvůj postoj k metalové hudbě obecně. Já sám mám poměrně široký záběr, a protože si nejsme věkově až tak zásadně vzdáleni, zajímá mě, do jaké míry jsi, k řekněme extrémnější muzice, tolerantní? Nebo snad máš i nějaké favorizované kapely v téhle škatulce?
Vím,že v západních Čechách měl metal vždy pevné zázemí, ale já se musím přiznat, že já to moc neprožívám, protože si myslím, že ze všech rockových směrů právě metal je nejvíc zatížen hudebními klišé. Mám rád i tvrdou muziku, ale třeba Korn se asi k metalu neřadí?
KORN jistě k metalu patří. Nějak zvlášť Tě oslovila jejich tvorba?
Absolutně mne nadchla energie, která z nich čiší. Na rozdíl od evropských kapel tohoto typu, které znám, netřepou vlasatejma hlavama (ne, že bych měl něco proti máničkám) a nestaví svou muziku na drcení šestnáctinek či dvaatřicetinek. Hned mne to chytlo. Kdybych byl mladší a uměl to, tak bych to dělal taky tak !!!!
Proč si myslíš, že neprojevují větší nebo dokonce velké světové hudební společnosti zájem o naše hudebníky (skupiny)? V oblasti extrémního metalu jsou příkladně naši polští sousedé na míle daleko před námi.
V tomhle se příliš neorientuji. Myslím, že hudební průmysl má tolik zákonitostí spíše ekonomických, se kterými souvisí otázky vizáže kapely, schopnost prezentace před médii apod., že to prostě našim muzikantům není vlastní. Nevím. Je to jen doměnka.
Dnes je doba všemožných reunionů a nevyhýbá se to ani legendám. Osobně Tě považuji minimálně za legendu první třídy na domácí scéně a proto mě zajímá, zda je příkladně reunion skupiny Synkopy zcela vyloučen?
Synkopy 61 čas od času hrají, ale soustřeďují se na písničkový repertoár ze staršího období. Všichni jsou vytíženi svými mimohudebními povinnostmi, ale nedovedu si představit, kolik práce a času by vzal např. pokus nacvičit „Sluneční hodiny“. Já si rád zahraji koncert s €-bandem, kde hrajeme moje zaktualizované věci nebo úplně nové skladby.
Nebo co například nabídka od Radima Hladíka, který myslím velmi úspěšně brázdí naše pódia. Ten Ti žádnou nabídku k návratu neučinil? Jen přeci byl Tvůj hlas zásadní osvěhou hudby Blue Effect(u).
S Blue Effect jsem absolvoval i s Leškem Semelkou v březnu a dubnu „křtící“ čtrnáctidenní šňůru po celém Česku v souvislosti s vydáním DVD s koncertem v Lucerně. Myslím, že jsme tím tuto kapitolu už uzavřeli.
Jak se zpět díváš, respektive, jak hodnotíš alba skupin Synkopy 61, Synkopy a Blue Effect? Určitě bych rád znal Tvého osobně-absolutního favorita.
Domnívám se, že v případě Blue Effect byl vrcholem „Svět hledačů“. Ovšem ve verzi LP. CD varianta je zaplácaná spoustou bonusů, které jsou stylově úplně jinde. Synkopy měly svůj nejzdařilejší projekt (dle mého soudu) ve „Slunečních hodinách“ a to i v koncertním provedení s projekcemi.
Jak vzpomínáš na slovenskou FERMÁTU a její Huascaran nebo na COLLEGIUM MUSICUM? A jak případně hodnotíš tvorbu těchto kapel?
Fermáta je samozřejmě vynikající kapela. Huascaran jsem slyšel kdysi dávno, ale už si to nepamatuju. Mám pocit, že to bylo hodně lízlý jazzrockem. Collegium bylo samozřejmě výrazné zjevení. V jistém období se obě kapely dokonce (v začátku devadesátých let) propojovaly přes Fedora Freša a Fero Grigláka, kteří hráli v obou. Současný vývoj ale neznám.
Co polští SBB, kterým osobně přikládám veliký význam v oblasti daného žánru, jak se díváš na jejich tvorbu? Slyšel jsi jejich "comebackové" CD "The Rock"? V případě, že ano, jaký je Tvůj názor na toto album?
SBB bylo v konci sedmdesátých let v naprosto neuvěřitelné formě. Navíc díky tomu, že poláci mohli volně cestovat, zaznamenali i silný ohlas v západní Evropě. Nové CD neznám, ale slyšel jsem, že udělali i několik výpadů do Česka. Když jsem mluvil s fanoušky rockové muziky na ostravsku, a pak i s několika lidmi, kteří na nich byli v Brně (což mi uniklo) shodli se, že koncerty nebyly moc připravené a že to hodně zavánělo improvizací. Každopádně v kapele už není Piotrovsky (bicí), a že to bylo znát.
Nemáš pocit, že za minulého režimu (aniž bych jej chtěl jakkoliv glorifikovat nebo hůře přivolávat zpět … fuj!!!), byla v rámci určitých konkrétních pořadů, ať v rádiu, tak i v TV, prezentována rocková hudba daleko vyšší umělecké hodnoty než nyní?
To je samozřejmě bohužel pravda. Je to dáno tím, že bohové komerce ještě nestáli tak pevně na svých postech a bolševik se musel občas pokusit „udělat něco pro mladý“ a v důsledku toho občas něco nechal běžet. Dnes se to řídí úplně jinými zákony. Rocková hudba byla už dávno vytlačena balastem.
Řada našich hudebních legend byla již uvedena do tzv. „Síně slávy“(V. Mišík, M. Pavlíček, R. Hladík). Tobě se podobný „obřad“ spojený s vydáním tributního CD event. DVD zatím vyhnul. Proč tomu tak je?
Do síně slávy jsem byl uveden spolu s Blue Effect už před asi pěti lety. Moje profilové CD „The best off“ vyšlo vloni, ale pravda, bez závislosti na nějaké ceremonii.
Když jsem viděl krátký televizní medailon (profil) s Tebou, působil jsi velmi vyrovnaně a skromně, ale co hlavně, velice introvertně. Jsi v osobním životě skutečně takovým člověkem?
Myslím, že jsem! Mimochodem ten medailon zas až tak krátký nebyl. Trval hodinu. (pozn. redakce: Mám za to, že u legendy české rockové scény je to žalostně málo, o četnosti vysílání podobně zaměřených pořadů ani nemluvě).
Mám od Tebe informaci, že budeš psát autobiografickou knihu. Zajímalo by mě, kdo Tě v té věci oslovil a na kdy plánujete její vydání? Myslím, že řadu fanoušků (pamětníků) tahle informace řádně nažhaví.
Oslovilo mne nakladatelství Vakát a brněnský spisovatel, novinář a chodící kronika bigbítu Petr Gratis. Získali na to dokonce nějaký grant, ale musím podklady odevzdat do vánoc, jinak ten grant propadne. Takže mám co dělat!
A nehodilo by se právě při této příležitosti obohatit onu knihu o bonusové DVD s archivními a raritními záznamy z doby, kdy jste byli v televizi poměrně frekventovanými interprety? To by řada z nás jistě uvítala.
Pokud se podaří sehnat sponzory, bude tam i CD.
Samozřejmě, že nemohu vynechat otázku, čím se zabýváš nyní?
Právě teď psaním té knihy. Jinak píšu muziku pro divadla, filmy (většinou dokumenty), minulý týden jsem odevzdal hudbu k vánočnímu ohňostroji (v Brně), dodělávám pár nových písniček pro sebe a tak ….
Kde je Tě možné vidět „live“?
Hrajeme tak dvakrát měsíčně s €-bandem, nejčastěji v klubech. Neděláme šňůry, protože to bereme jako hobby.
Závěrem snad jen nějaký vzkaz našim čtenářům……
Ať se nenechají lodivody hudebního průmyslu, ani samozvanými odborníky na hudbu zblbnout a hledají sami dobrou muziku!!!!!
Díky moc za Tvůj čas a trpělivost a dovolím si popřát Ti závěrem jen to nej, nej a hlavně, ač je to možná také dnes už jen klišé, pevné zdraví.
|
