Staroslovanský pohanský kněz, plnící svou funkci zprostředkovatele mezi lidmi a nadpřirozenými silami, vykonal jednu ze svých povinností a přinesl pohanským bohům oběť…, takhle to zní strašně, co říkáte? Určitě bude rozumnější držet se folklóru či starých jazyků a radostně zvěstovat, že Žrec představuje svojí Žertvu. Tedy kapela Žrec představuje své debutové album Žertva. Z odkazu na pohany a Slovany se dá snadno vydedukovat, že se Žrec věnuje stále oblíbenějšímu folk metalu. No dobrá, chcete-li slovíčkařit, klidně můžeme užít i výraz pagan, ale vzhledem k tomu, že Žrec nemají problém s přechodem do čistých lidovek a jsou v nich setsakra jistí, raději bych zůstal u širších rozměrů zbytečného mantinelu.

Před dvěma lety Žrec vydali své první demo „Nový věk pohanský“. Tahle nahrávka mě minula, takže těžko posoudit, zda od té doby (či spíše kam až) udělali Žrec kvalitativní posun. Pro pamětníky nebude tak obtížné porovnávat, neb všechny tři skladby, obsažené na demu, se nachází i na „Žertvě“. K nim kapela přihodila intro, tři novinky a cover od Nocturnal Mortum. A stvořila barevné a komplexní album, na jedné straně patřičně zemité a drsné, na straně druhé poetické a laskavé. Jednoduše řečeno, prosté, lidové a působivé.

Mám-li si vybrat, která ze dvou tváří Žrec je mi bližší, bez zaváhání říkám, že ta „mírnější“. Obecně vzato, jsou to skladby, ve kterých se pěvecky projevuje svým čistým vokálem Ingvarr. V první řadě fantastická, téměř devítiminutová „Raráš Rakáša“. Spontánní výpravná píseň, která svým naturelem a dějovostí funguje jako stoprocentní odkaz našich pradědků a prabáb. Klobouk až k samotné hlíně smekám před autory, ani v nejmenším by mě nepřekvapilo, kdyby místo kapely Žrec bylo v kolonce hudba uvedeno „lidová“. Tak, jak je uvedeno u další tutovky, písně „Lystoczku czervenyj“. Vida, jaké vlohy k metalu (i když v tomhle případě je ve spojení „folk-metal“ podtržená první půlka slova) měli v sobě staří Slované :-), anebo také, jak dokonalé v sobě mají kluci ze Žrec aranžérské schopnosti.

Drsnější tvář kapely je spjata především s hrdelním vokálem Soulburnera. Výhoda? Parádní a funkční kontrast k Ingvarrovi. Nevýhoda? Stejně jako jsem svého času žehral u Panychidy nad potenciální monotónností bývalého pěvce G.H.M., tak podobně mi jednotvárný Soulburnerův hlas přijde jako největší nabízející se slabina Žrec (ale berte tohle konstatování v kontextu celého, velice povedeného alba, tedy nikoliv jako nedostatek zásadní, ten jsem skutečně nenašel). Z toho lze snadno vydedukovat, že za nejfunkčnější článek téhle kapitoly beru písně, ve kterých se k Soulburnerovi přidá některý z jeho kolegů, ať už jde o bojovně laděnou „Krev předků“, převzatou přetextovanou skladbu „Nebeské stříbro Perunovo“ či pomalejší „Nový věk pohanský“ s příjemně rafinovaným odkazem na zemi našich kdysi východních sousedů.

Poměrně dlouhou délku skladeb dokáží kluci skvěle využít, díky pestrým změnám tempa i kombinacím hrubých riffů s folkovými motivy je stále co poslouchat. Bohaté využití lidových nástrojů (housle, flétna, fujara, brumle) je smyslné a svěží. A zásadní námitky nemám ani ke zvukové stránce nahrávky, sedí k obsahu, který „Žertva“ nabízí.

Je pochopitelné, že v době, kdy folk-metalové grupy slaví stále větší úspěch, bude podobně zaměřených spolků (a mezi nimi pochopitelně i plagiátorů) přibývat. A tak díky všem pohanským bohům za uvěřitelný, přesvědčivý a přirozeně podmanivý Žrec.

zrec.xf.cz

Seznam skladeb:
1. Vítej, nový dne
2. Žertva
3. Kamenný kult
4. Lystoczku czervenyj
5. Krev předků
6. Nový věk pohanský
7. Nebeské stříbro Perunovo
8. Raráš Rakáša

Sestava:
Soulburner – zpěv, baskytara
Torham - kytara
Ingvar – zpěv, klávesy, flétna, fujara
Sarapis - bicí
Petra Sélešová – housle (host)

Rok vydání: 2008
Čas: 42:59
Label: Murderous production
Země: Česká republika