Tak takhle jsem tehdy komentoval vaše „live“ vystoupení bez vokalisty: „Hvězdou večera byli bezpochyby „Bed Sores“ z Rokycan. Pro mě dosud velká neznámá! Údajně byli oslabeni absencí vokalisty, ale po dnešním „očuchání“ na bandzone konstatuji, že mi vůbec nechyběl. Kytarista strávil velkou část večera v „backstage“ masírkou krku kytary a na výsledku to bylo jednoznačně slyšet. Dvojice kytara a basa = výtečný výkon a masáž ušního aparátu. Jedinečná jízda napříč žánry, místy skvěle džezující, ale vždy a v prvé řadě metalový náhul špičkové kvality, perfektně pojaté a i přes malý zájem publika výborně odvedené dílo. Smekám!!! Trochu mi tam váznul bicman, který byl sice poměrně přesný, ovšem ne příliš kreativní. Slušelo by mu asi tak 5x vícero činelů a pak jejich maxi využití. To by hudbu „Bed Sores“ jistě ještě nakoplo. I tak, jak jsem již zmínil, jednoznačně hvězda večera!!!“
Teď mě zajímá, jak se situace vyvinula a jakým směrem se nakonec chcete ubírat? Zpěv nakonec ano, nebo ne?
Banjo: Ahoj, zdravim všechny Metal Forever čtoucí. Tož situace se zdaleka nevyvinula a v podstatě se vyvíjí od doby, kdy se sestava z pětasedmdesáti procent obměnila. Směr, kterým se chceme ubírat, je nejistý, ale už je poměrně dost nového materiálu a až bude jasný post hlasový a vše dotáhneme do konce, konečně se zašijeme do studia, abychom to zvěčnili. Kdy to bude si ale nedovolím odhadnout, jen doufám, že už brzy. Jinak momentálně hrajeme i se zpěvem respektive zpěvy (Boris, Albert), někdy bez, v podstatě podle situace. Ale zpěv nakonec spíše ano.
Krátce po zmíněném koncertu jsem sledoval i dění na vaší stránce na bandzone. Neunikl mi tlak fans, kteří se nekompromisně pěvce dožadují. Co tedy nakonec nejvíc ovlivnilo vaše rozhodnutí?
Banjo: Rozhodně si fans vážíme, ale jsou tam i takoví, kteří říkají, že žádného nepotřebujeme, takže do budoucna si to představuju tak, že některé písně (zvláště starší) se zpěvem a některé (zvláště novější) se nechají možná bez. Uvidíme!
Ondra: Ono je to tak, že některé skladby si zatím se zpěvem ani nedokážeme dost dobře představit, protože je už více jak rok hrajeme ve zkušebně pouze instrumentálně a už jsme si na ně tak nějak zvykli. Nikdy do nich zpěv nikdo neudělal.
Když si porovnám, jak na mě působilo vaše cédéerko s tím, co hrajete nyní, nelze přeslechnout posun (pro mě pozitivní) v řádu světelných let. Kdo byl hlavním strůjcem nové podoby skladeb pro koncertní prezentaci?
Banjo: Z tohodle su teda trochu na větvi a světelné roky v tom určitě nevidím. Hlavní rozdíl je v tom, že když hrajem bez zpěvu, tak nikdo neobtěžuje mikrofonní ústrojí (pokud nenaběhne nějaký samozvaný nadšenec, že) a taky to hrajem asi trošku rychleji. Jinak jsou písně zahrané tak, jak byly napsané a jak jsou na CD.
Taky mi je líto (když už se tu srovnává CD s živákem) několika skladeb, které nehrajeme např: „Your Faith“, „Why“, „Blind Lies Victim“, „Why“, „Human Chaos“ jo a taky z Proma 04 „Zero Time“ a taky pár skladeb z Dema 02 které nevím, jestli ještě někdy budem hrát, jelikož je umím jen já a když se nový klucka naučily asi 10 skladeb, tak hurá na prkna, no a sou u ledu, zároveň to i chápu, že je toho poměrně dost. No, nutit je do toho nemůžu. Strůjci skladeb „nikoli nové podoby“ jsme já a bývalí členi Goldoch, Tuleň, Mireček a to přesně v tomto pořadí, dle zásluh. Na zmíněném koncíku jsme hráli dvě nové, na kterých se podíleli i nový členi Lubin a Ondra.
Ondra: Když jde o současnou a minulou tvář skladeb, musím přiznat, že já si tedy nějaké věci v basových linkách přizpůsobil. Někde něco přidal, jinde ubral a mám pocit, že Lubin to má u bicí soupravy také tak. Pravdou ale je, že Banjo nás za to stále mrská bičem a chce, aby vše bylo co nejpodobnější studiové tvorbě. Co se za tu dobu změnilo zcela jistě, je zvuk kapely. Banjo žene kytaru přes dva zesilovače a tři bedny. Stále nás děsí tím, že si pořídí i čtvrtou a my při odjezdu na každý koncert zákonitě zemřeme už při stěhování aparatury ze zkušebny. Co se mého nástroje týče, je také pár změn v tom jak se skladby hrají. Tuleň, předchozí baskytarista, který nahrál všechen dosud zaznamenaný materiál upřednostňoval trsátko a chrastivě kovový zvuk basy. Já mám raději prsty a ve zvuku volím nabasovanější frekvence a medovější barvu tónu. A také rád na basu mňoukám.
Vlivy, řekněme moderního džezu a integraci progresivních prvků jeden neslyší v hudbě, kterou válíte, každý den. Znamená to, že v soukromí ujíždíte na zcela odlišných hudebních žánrech, než který hrajete?
Banjo: Tak na čem všem ujíždíme to by bylo asi na dlouho a moc moc dlouhej seznam, každopádně je to krom odnoží metalu…. jazz, techno, jungle, punk, vážná hudba, hip-hop i třeba nějaký to ska.
Ondra: Myslím, že progresivní prvky budou teprve v tom, co teprve zraje ve zkušebně. Ačkoliv některé z těch skladeb zkoušíme již dlouho, stále si nemůžeme dovolit je hrát živě, protože správně je z nás zahraje jen jeden (pozn: významně se dívá na Banja). A to se týká i toho jazzu, toho bude v budoucnu také o hrstičku více. Pokud bych mohl dát v pléno jen pár kapel, na kterých ujíždím, tak jen namátkou to jsou EPHEL DUATH z období „The Painter's Palette“, HELLA z doby, kdy měla ještě pouze dva členy a pak samozřejmě PSYOPUS, BENEATH THE MASSACRE, ANIMOSITY, BEHOLD... THE ARCTOPUS, COPROFAGO ale třeba i TOOL a ANATHEMA. Z nemetalových starší MURDER BY DEATH, novější OSI, EDITH PIAF, RADÚZA, MARCUS MILLER a spousta jazzíku. Rád si ale zajdu třeba i na ambientní nebo noise-industriální akci.
Osobně bych si kapelu, jakou jste vy, uměl představit pod křídly nějakého zkušeného producenta, který by váš, víc než zřejmý tvůrčí potenciál zúročil. Nenapadlo vás někoho oslovit?
Banjo: Oslovit nějakého producenta v plánu nějak asi moc nemáme, zvláště, když jsme stále v poněkud nehotovém stavu a po personálních změnách se jede jakoby od začátku. Jsme si sami sobě producenty a tak se nám to taky líbí, a jestli nějaký někdy bude? Kdo ví?
Ondra: Ona je tu i další věc. Znáš u nás nějakého opravdu kvalitního producenta v žánru, který hrajeme? Obávám se, že na nějakou zámořskou producentskou hvězdu si asi jen tak nenašetříme, ale spolupracovat s lidmi jakými jsou třeba Steve Evetts, Doug White nebo Colin Marston by se mi samozřejmě líbilo. Kvalitní a v sound engineeringu a produkci vzdělaní lidé u nás - třeba Tomáš Šlápota, mají přece jen trochu jiné cítění hudby než my. Ale pokud znáš někoho, kdo by naší hudbě seděl, rádi se necháme inspirovat…
I když teď mě třeba napadá jedno velké jméno. Ondra Ježek. Ten u nás dělá naprosto geniální věci, ale nevím, zdali by on měl zájem o nás.
V té souvislosti mě napadá, jak často vystupujete? Jestli je vůbec šance, aby si vás někdo zkušený všiml (???)
Banjo: Hrajem celkem často, skoro každej tejden, což je zásluha našeho basákomanagera Ondry. A jestli si nás někdo všimne, jak jsem řek… Kdo ví?
Výběr kapel pro společné koncerty je náhodný nebo podléhá nějaké „spešl“ selekci?
Ondra: Hrajeme nejraději s těmi, které máme rádi lidsky a pak s těmi, jejichž hudba se nám líbí. Úplně nejlepší jsou kapely, které jsou průnikem obou množin.
Vaše závěrečné slovo...
Banjo: Díky za zájem a spešl dík našim fans!!!
Ondra: Zdravím čtenáře Metal Forever, kteří dočetli až sem a Tobě přeji mnoho pisálkovské invence a mnoho zajímavých hudebních objevů.
I já vám dík za čas, který jste mi věnovali a přeju vám jako kapele, aby všechny vaše koncíky měly takové koule, jak ten, co jsem viděl (slyšel). Rozhodně, a to v prvé řadě vám ale přeju, aby si vás všiml někdo, kdo tahá za ty správné šňůrky a nakopnul vás pořádně dopředu. Myslím, že si to fakt zasloužíte!
|
