„Jméno země je odvozeno od latinského argentum- stříbro. Když se první Evropané, ztroskotanci z nezdařené expedice vedené Juanem Díazem de la Solis, setkali s domorodými obyvateli, dostali od nich darem předměty vyrobené ze stříbra.“
Kdo z nás by při vyslovení „Argentina“ ihned pomyslel na folk metal, či metal vůbec, ať hodí melounem. Jo, určitě se nám chlapům vybaví minimálně fotbalové reprezentační mužstvo a Diego Maradona, někomu možná Eva Perónová, coby bývalá modelka a manželka jednoho z argentinských prezidentů. Ale Skiltron?
Skiltron zastupuje argentinský folk metal protkaný power hlasem Diego Valdeze. Texty se točí okolo Skotska a jeho neustálých válek o svoji čest a nezávislost. Kapela jako rok svého vzniku udává 2004, ale... její začátky sahají až do roku 1997, kdy vystupovala pod názvem Century. Od roku 2001 svoji činnost kapela dokonce až do roku 2004 přerušila. A právě rok 2004 je jakýmsi znovuvzkříšením této kapely, ale již pod názvem Skiltron.
Dneska tvoří sestavu sedm muzikantů v čele právě s Valdesem. Ten do kapely přišel v roce 2006, když nahradil zpěváka Javiera Yuchecheva. Když spatřilo světlo světa album „The Clans Have United,“ tvořili jádro kapely Emilio Souto, Matias Pena a Fernando Marty. Javier Yuchechev byl v té době již „pouze“ jakýmsi hostujícícím zpěvákem. Následnou změnou zpěváka se v kapele žádná velká a převratná změna nekonala. Hlasy Yuchecheva a Valdeze si jsou velmi podobné, nicméně mému oušku zní Valdes lépe, není tak chraplavý a přijde mi více melodický a pro posluchače tak více chytlavý.
Hlavní silou celého alba „Beheading the Liars“ je používání lidových nástrojů. Všechny zní tak, jak by znít měly, nijak uměle, ale opravdově a posluchač si může být jistý, že pokud uslyší třeba dudy, na pódiu bude skutečný dudák hrát.
Úvodní skladbou „Skiltron“ se nám kapela dokonale a v celé své kráse představí. Album začíná vyprávěním pravého skoťáka Seoras Wallace ze skotské dudácké kapely Clan Wallace, který nám album správně nastartuje a rozjede svým dudáckým uměním. Skladby mají rychlost, melodii, energii, dočkáme se líbivého spojení lidových nástrojů s kytarami a bicími. Najdeme na albu ale i tři pomalé písničky, zejména bych vyzdvihl „Crides“, která je zpívána v rodné španělštině.
Skladbou „Hate Dance“ opět Skiltron nabírá na rychlosti. Dvě minuty trvající instrumentálka nás obdaří poslechem mimo jiné harfy a mandolíny, což je počin v metalu téměř neslyšitelný. „Praying Is Nothing,“ důkaz toho, že v metalu je možné opravdu všechno. To když si deut střihnou Diego Valdez a Jonne Järvelä (Korpiklaani).
Devět... to je počet hostů, kteří svým uměním pomohli vzniknout albu „Beheading the Liars“. Snad mi ostatní prominou, že jsem vzpomněl „pouze“ dudáka Wallace a zpěváka Järveläho.
Závěrem kapele přeji, aby příští album, pokud nějaké „příště“ bude, bylo ještě lepší než „Beheading the Liars“, které považuji za opravdu velmi podařené. Takže stříbro, o kterém je řeč na samotném začátku, si Skiltron opravdu zaslouží.
|
