RISK - The Reborn
Pre mňa je zase uťahané nič doska nasledujúca,...

RISK - The Reborn
Já bohužel nemohu s recenzí souhlasit,pro mně je...

RISK - The Reborn
U nás šířil osvětu místní majitel CD půjčovny....

Jack RUSSELL - Shelter Me
Tyhle reedice vůbec nekupuj, to nemá...

Jack RUSSELL - Shelter Me
Koukám, že dnes je na netu za 15 euro, což není...

RISK - The Reborn
Výborná deska od začátku do konce nemá chybu...

Jack RUSSELL - Shelter Me
Jo jo, nejdražší cd mojí sbírky. Tehdy jsem za ní...

Michael KISKE, Andi DERIS (HELLOWEEN) - Vydali jsme ze sebe to nejlepší
Z poslední desky hráli "Best Time", "Mass...

Michael KISKE, Andi DERIS (HELLOWEEN) - Vydali jsme ze sebe to nejlepší
„Budeme hrát polovinu nového alba a ne jen staré...

DEVIN TOWNSEND - PowerNerd
Miloval som Devina, aj som nejake 2-3 koncerty...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




NUNSLAUGHTER, SATANAS, POPPY SEED GRINDER a další... - 14.3., Praha, Exit Chmelnice

Přesně v 18:30 se v sobotu v pražském klubu Exit Chmelnice započal deathový mejdan. Večer je však dlouhý, tudíž na to pojďme pěkně od začátku.

Jako první se ukázali tuzemští EPICARDIECTOMY. Tvrdé trio s převahou hiphopersky vyhlížejících muzikantů to vzalo pěkně od podlahy, která se však záhy propadla. Nezáživný death, přestavující se jako czech guttural slam brutality mě od pódia ihned odlákal. Dosti zlý zvuk, nejasný a stále stejný vokál, spíš taková nudná zvuková koule. A to prý na tuhle kapelu přišlo dost lidí, zajímalo by mě kdo...

Jako druzí se představili naší východní sousedé KILLCHAIN. Bohužel jsem nezaslechla ani tón z jejich vystoupení, což mě, vzhledem ke kladným reakcím na jejich set, mrzí. Snad mi bude odpuštěno, neboť jsem právě páchala rozhovor (vyjde již brzy) s jedním zajímavým člověkem...

Dále na pódium vystoupali pražští HEAVING EARTH. Publikum bylo natěšené, vždyť vokalista Střapák, pohrobek z věhlasných Intervalle Bizzare, se opět objevil na scéně. Kapela si valila svůj pravý death metal jak se patří. Většinou převažovaly pomalejší těžkotonážnější skladby, které byly občas přerušeny rychlejším nářezem. Musím přiznat, že jsem vcelku na vážkách, technické party se pro mě dost střetávaly s monotónnějším growlingem, jsem pro více kompaktní uspořádání. To nic však nemění na faktu, že Heaving Earth jsou kvalitní formací, v jejímž popředí stojí aktivní a charismatický vokalista, což je veliké plus. Příjemná atmosféra.

Další pánové na holení byli významní zástupci naší scény, POPPY SEED GRINDER, kterým ani evropská pódia nejsou neznámá. Musím přiznat, že před pár lety mě jejich výkon nepřesvědčil, ale v současně době mě opakovaně dostávají. Vše se časem vyvíjí a v případě PSG to platí dvojnásob... Jejich velmi svižný death s corovou příchutí, zajímavé prvky, muzikanti jsou všichni zapálení a je vidět, že je muzika baví a nedřou jen songy nacvičené ve zkušebně. Je tam energie, a to je podstatné. Jsou perfektně sehraní, barevné riffy, skvělá rytmika, neustále se měnící vokál, to je sázka na jistotu... Myslím, že PSG jsou naprosto skvělí na pódiu, jejich živé vystoupení je na jedničku.

A teď už zbývají jen dvě poslední kapely, které přijeli za zámoří a hrnou svůj death metal již pěknou řádku let. Jako první se představili SATHANAS, jejichž existence se počíná někde kolem roku 1988. Nakopli své old schoolové podání death metalu, kde se objevují i příchutě starého blacku a´la Bathory, i starého thrashe. Jednoduché riffy vyzněly sice skromně, vokál byl uřvaný, ale žádný growling nehledejte. Byl spíše monotónní, ale to na jeho kráse neubralo. Sathanas v sobě měli i po tolika letech energii a sílu, což je neocenitelné. Báječné dřevní vystoupení, jak má být!

Pořekadlo „to nejlepší nakonec“ rozhodně platilo pro dnešní večer. NUNSLAGHTER, ještě o rok starší, než jejich krajené Sathanas, byli jednoznačným vrcholem akce. Předvedli echt dřevní old school death/ thrash punk a kdo ví, co ještě. Na co škatulky, kapela takové formátu je nepotřebuje. Výčet jejich diskografie je téměř nekonečný, zřejmě mají stále dosti invence. Jednoduché a velmi chytlavé vystoupení dostalo všechny přihlížející. Najednou se rozbublal i kotel, který do té doby zmíral na malém plamínku. Muzikanti s džínovými vestami, pokrytými několika desítkami nášivek - návrat na konec 80. let se vším všudy. Mezi skladbami docházelo i k promluvám bubeníka, který však vzhledem ke svému umístění nebyl téměř vidět, takže jsme zažili nefalšovaný hlas ze záhrobí:-D. Formace Nunslaughter možná není vyhlášenou kapelou, možná má doma jen málokdo jejich nahrávky, avšak je to kapela, která má stále co nabídnout, i po 22 letech. Bravo, bravo, bravo, nejlepší set tohoto večera!

Ascela             


www.neonarcis.com


Vydáno: 18.03.2009
Přečteno: 2958x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.45121 sekund.