„...pokud bychom se měli vydat po jejich stopě, čekala by nás cesta nejen časem, ale i prostorem. Naše pátrání by mohlo začít již několik tisíc let zpátky v oblastech přední a střední Asie. Nepřerušovaného tónu dosahovali hráči u tohoto nástroje tzv. cirkulárním dechem, kdy z úst jde nepřetržitý proud vzduchu. Takto dodnes hrají hráči na sardinské launedda s- tři píšťaly, naráz vložené do úst. Časem došlo ke spojení píšťal a to pomocí měchu z kůže.“...
Dudy- nikdy jsem si nemyslel, že mne tento nástroj tolik zaujme a osloví. Ano, my máme svého slavného dudáka, Švandu ze Strakonic (snad se ve mě probudil jihočeský patriotismus), ale co s tímto nástrojem předvádí němečtí novicové na folk metalovém nebi RAGNARÖEK, mě dostalo. Prostě dudy (skutečně se bavíme pouze o hudebním nástroji :-) ), jsem si zamiloval. V jakémkoli stavu, tvaru či poloze.
Ragnaröek, kapela, která se objevila „teprve“ v roce 2005. Za tu dobu nám, cizoposluchačům, toho moc nepředvedla. Stačila vydat demo v roce 2006 (Demo MCD) a singl („Horns Up“) v roce minulém. Z mého pohledu velký krok vpřed udělala kapela začátkem roku letošního - vydala své první album s názvem „Rache“. Pokud se touto prvotinou kapela chtěla někomu pomstít /snad jsem si název přeložil správně :-)/, tak snad těm, kteří se ke kapele odvrátili zády, nebo ji zavrhli v zapomnění. Folk metalové album nazpívané v němčině??? Přiznávám, děsil jsem se toho. Zbytečné obavy. Album přijde hravé, veselé, rozvezné, prostě povedené. Nemohu nezmínit skladu „Tanz mit mir“. Právě z ní je cítit to uvolnění, lehkost a radost ze života.
Album „Rache“ je poskládáno z jedenácti skladeb. Délkou 38:43 se bude řadit mezi alba kratší, nicméně...Člověk se i tak nenudí a při každém opakovaném poslechu najde něco, co mu předtím uniklo. Hudební základ skladeb je jednoduchý. Žádná složitá sóla, žádné složité pasáže všech nástrojů, stejný, téměř se neměnící rytmus, zpěvák si drží svoji polohu a s hlasem nám toho vlastně ani moc nepředvede. Opět to moje „ale“, ...vo to de. Zpěvákův chraplák a právě mnou uvedená jednoduchost by měla být vlastní právě tomuto stylu. Tato hudba by měla, a snad se jí to i daří, strhnout davy, roztancovat publikum a oprostit je aspoň na chvilku od všeho zlého a špatného okolo nás.
A které skladby mne na albu zaujaly? Byla by to rozhodně skladba první. Ta by měla naznačit, v jakém duchu se album ponese. „Spielmann“ si tuto pozici opravdu zaslouží a na úvod alba je to správná a povedená volba. Rozjezd v rytmu bicích a dudáka je kolosální.
Druhou, již zmiňovanou, je „Tanz mit mir“. Tady není co víc dodat. Vše už jsem k této skladbě řekl, vidím dav tancující, trsající, ...
I když trochu jiná, přesto je to i „Ragnaröek“. Album spěje pomalu do svého konce a já mám z tohoto songu dojem, jako by se právě touto skladbou s námi kapela loučila. Příjemná věcička.
Co říci závěrem. Každému posluchači bude jasné, že „to“ už někdy slyšel. Ano. souhlasím. Slyšel a ještě dlouho i uslyší.
Dávám 8/10 a přeju kapele hodně energie, aby nepolevila v pracovním temu a příští album aby bylo ještě lepší.
|
