K 1st Choice jsem přišla na jaře, když jsem hledala kapelu k účasti na koncertě Female Fronted. Otevřela jsem BandZone, zadala vyhledávání rockových kapel z Prahy, a když mi databáze ukázala šest set kapel, málem mě ranila mrtvice. Ale 1st Choice byli naštěstí hodně na začátku...
Jestli něco opravdu nemám ráda, pak jsou to české skupiny zpívající anglicky. Ale i tady jsem ke svému příjemnému překvapení našla výjimku, a tou jsou právě 1st Choice. Český-nečeský příjemně melodický rock s anglickými texty zní naprosto přirozeně a ani v nejmenším mě nenutí vřískat "zpívej, proboha, jak ti zobák narostl!!"
No dobře, na první poslech mi přišlo album lehce "měkké", poslední dobou jsem plně ponořená do finského rocku pomalu všech odnoží a česká muzika do toho moc nezapadala. Ale měkké nemusí nutně znamenat špatné. Písničky se mi líbily, mají melodii a nápad, a jak jsem na koncertě v pražském Bunkru zjistila, dá se na ně dost dobře tancovat.
Co vnímám poslední dobou zvlášť citlivě, je to, jestli je z muziky cítit věk muzikantů. Když se na vás v jednom období valí hora kapel s průměrným věkem nižším, než je ten váš (= plus mínus do dvaceti let), za chvilku ta teenagerovská šílenost omrzí a o to víc si užijete tak nějak "dospělejší" hudbu. Ne, věk muzikantů není jediná podmínka pro to, aby se dala hudba dotyčné kapely označit za vyzrálou, samozřejmě jsou i výjimky. Nicméně 1st Choice v tomhle směru reprezentují tu lepší část hudební scény.
Na svém profilu na Myspace má kapela jako svůj hlavní vliv uvedenou kapelu Foo Fighters. Za jejich českou obdobu je označili i členové kapely For Selena And Sin, s kteroužto a dvěma dalšími z Finska si 1st Choice zahráli právě v Bunkru. Tak na tom asi něco bude. |