Holandští progresivci Textures jsou velmi nadějnou kapelou. Jejich muzikantský um je nepřehlédnutelný a úspěch? Ten se rozšiřuje přímo virálně. Velmi příjemně jsem si popovídala s bubeníkem Stefem. Kdopak by chtěl vidět Textures naživo, má jedinečnou příležitost 1. srpna v Litoměřicích na festivalu Severní vítr.
Zdravím Tě, mám na Tebe pár otázek, tak se do toho hned pusťme. Co dělají Textures teď ke konci jara?
Právě teď jsme hodně zaneprázdnění. Měli jsme úžasné turné po Španělsku, pár festivalů ve Švýcarsku a Německu a taky pár super koncertů i u nás doma v Holandsku. Tímto chci poděkovat našim fanoušků za tak masivní podporu!
Nahráli jste tři velice úspěšná alba pod taktovkou Listenable records. Teď budete spolupracovat s mnohem známějším labelem Nuclear Blast. Co od toho očekáváte?
Ano, podepsali jsme smlouvu s Nuclear Blast. Je to obskurní label s neznámými kapelami jako Dimmu Borgir, In Flames a Meshuggah :-). Jsme opravdu šťastní, že jsme smlouvu uzavřeli, protože to může posunout Textures na vyšší úroveň.
Jak se to vše seběhlo?
Lidi z Nuclear Blast známe už nějakou dobu. Když je člověk na turné, potkává stále nové lidi. Po našem posledním albu "Silhouettes" nám nabídlo smlouvu pár větších labelů, ale Nuclear Blast měl pro nás nejlepší nabídku, byla jim sympatická naše muzika i my osobně. Cítíme se velmi dobře, že jsme součástí tohoto labelu. Pro Textues je to velký krok vpřed. Děkujeme ale také Listenable Records za to, co vše pro nás udělali. Za začátku nás vytáhli nahoru a toho si velmi ceníme. Teď je na Nuclear Blast, aby Textures rozšířili po celém světě.
A co chystáte na léto? Odpočinek nebo spíše koncerty a festivaly?
Právě jsme si koupili letenky na prázdniny. Někteří z nás chtěli na Bahamy a tak různě. Ale pak nám náš manažer zavolal, že měl hromadu hovorů od pořadatelů festivalů s žádostmi o naše vystoupení, takže jsme plány na léto museli zrušit.
Letů si užijeme dost: Finsko, Portugalsko, Maďarsko, Rusko, Turecko, možná dokonce i Indie. Ta ještě není ale jistá. Ještě pak máme v plánu festivaly v Holandsku, Belgii a Německu. Také budeme hrát u vás 1. srpna na festivalu Severní vítr.
Pověz nám něco o vašem dalším albu... Máte nějaký materiál, kdy ho plánujete vydat?
Člověče, zatím nic nemáme :-). Opravdu nežertuji. Ještě jsme stále nevytvořili nový materiál, protože jsme opravdu hodně zaneprázdnění kvůli koncertům a dalším záležitostem, které se točí kolem kapely. Naše poslední album "Silhouettes" je jen rok staré, takže opravdu ani nevíme, kdy bychom chtěli natáčet nové album. Máme možnost koncem roku 2010, ale není to jisté. Zeptej se mě tak za 6 měsíců :-).
Chystáte si zachovat vaši progresivní cestu nebo chcete zkusit něco nového? Máte alespoň nějakou vizi pro budoucí album?
Víš, myslím, že všichni členové Textures souhlasí s tím, že "Silhouettes" je určité sdělení, které nemůžeme překonat, způsob, jakým jsem album udělali. Všichni jsem 100% spokojení se zvukem, songy... Takže k příštímu albu chceme, tak jako pokaždé, přistoupit jako k nepopsanému listu a nechat muziku, ať se valí. Stále nevíme, kam budeme směřovat, ale zřejmě ho nebudeme tvořit s cílem předčit předchozí album, a to z jednoho jasného důvodu. Myslíme si, že "Silhouettes" nelze překonat. Možná se můžeme zkusit lehounce odlišit a myslím, že by to bylo dobré. Víš, my jsme vždycky hledali něco nového, abychom to včlenili do naší hudby (proto je naše hudba vždy progresivní, přinejmenším pro nás). Nezáleží kolik toho bude spadat do našeho stylu či ne. Ve skutečnosti je náš styl do široka otevřený, můžeme dělat, co chceme. Ale samozřejmě nečekej, že naše nové album bude další "Franz Ferdinand" nebo "50 Cent "! :-)
Vaše hudba je velmi barevná, plná emocí, změn a energie. Co vás inspiruje?
Všechno možné. Příroda, filmy, umění, lidé a samozřejmě i jiná muzika. Poslední týdny, když jsme jeli turné po Španělsku, nás dostala hudba, kterou s sebou vezl náš kytarista Bart. Španělské flamenco, arabská hudba, řecké lidovky. Je tak zajímavé a nabuzující ochutnávat rozdílné jazyky hudby. Všechna muzika, ať už je to metal či folk, je o vyjádření pocitů. Je facinující poznávat, jak jsou lidé schopní mluvit skrz nástroj. A hlavně to, jakým způsobem to dělají.
Teď lehce ke kořenům. Textures jsou velmi progresivní formací, mixem různých žánrů, žádný klasický old school. Proč jste se rozhodli dělat takový “nečistý” styl?
Od začátku jsme chtěli, aby Textures nebyli hudebními publicisty zařazeni do nějakého šuplíku. Chtěli jsme jen vyjádřit muziku, věci, co milujeme, v hudbě a životě vůbec. Proto je náš sound takový. Jen děláme věci, které máme rádi. Konečně jsme si byli vědomi, co děláme. Tvoříme muziku, která osvěžuje naší duši, ne muziku matematickou a radikální. Lidé tomu říkají progres a to je pro nás vynikající, ale myslím, že pro nás progres znamená spíš, že muziku prozkoumáváme.
Můžeš nějak zcharakterizovat vaše alba "Polars", "Drawing Circles" a "Silhouettes"? Jak je vidíš zpětně?
"Polars" je pro nás něco jako prohlášení. Je o tom, co umíme, to, co děláme, jen se s tím vypořádej. Mnoho partů je velmi nonkonformních, nekonvenčních. S tímto albem jsme chtěli obsáhnout široké hudební spektrum. "Drawing Circles" je první album s vokalistou Ericem. Má koncept – každý song (včetně každého textu) na sebe navazuje. Se "Silhouettes" jsme se chtěli zbavit konceptu, tak jsme napsali songy odděleně. Každá píseň má svůj vlastní příběh a jinou atmosféru.
Jak vypadá váš proces tvoření? Můžeš to nějak přiblížit?
Je to vlastně dost těžké a komplexní, abych to mohl nějak popsat. Nápad na song může začít obyčeným telefonním hovorem, pár slovy, zvukem tiskárny, melodií nějakého evergreenu... Čímkoliv. Nikdy jsme neměli jeden způsob, jak tvořit muziku. Také nemáme žádného speciálního textaře. Proto zní každá skladba jinak. Viděl jsem nedávno dokument o Beatles a shledal jsem určité podobnosti.
Také měli několik textařů a ne jen jednoho. Také psali všichni odděleně a pak, když se sešli, tak občas skládali své nápady dohromady jako puzzle. Máme stejné myšlení. Neskládáme jen kupu riffů na sebe, ale pracujeme déle, abysme se na sebe napojili. Myslíme, že každá skladba potřebuje nějaké zvraty, které mají odlišnou atmosféru.
Jakou roli tedy u vás hrají texty?
Naše minulá alba byla sestavena kolem textů. Od začátku máme vášeň pro protiklady. Stále je milujeme, a proto o nich píšeme. Ale texty vždy přijdou až po muzice. Bylo by velmi zajímavé jednou tento postup zaměnit, ale zřejmě by to byla těžká práce. Psaní textů je, zejména pro zpěváka, mnohem snažší tak, jak to děláme teď.
A jak je pro vás důležité grafické zpracování alb?
Grafika je finální tah v celé umělecké proceduře. Kreativní záležitosti jako merchandising, produkce, grafika či podcasty si děláme sami. Chceme předat fanouškům 100% produkt.
V poslední době je grafika na vokalistovi Ericovi a basákovi Remkovi. Zatímco první album zase dělal kytarista Bart. Grafické zpracování reflektuje naši atmosféru a popisuje téma alba. V současné době je naše grafika, skladby i texty temnější než dříve.
Máte zatím dvě oficiální videa. Chystáte se na další?
Samozřejmě. Je docela zábavné, že režisér našeho posledního klipu "Awake" nás již kontaktoval, jestli nechceme udělat video další. Tak možná můžete očekávat “Eric and Lassie part 2”, ale doufám, že režisér přijde s nějakým novým příběhem
:-) /pozn.red. V klipu "Awake" má vedle kapely hlavní roli pes./
Jakou hudbu preferuješ ve svém soukromí?
Na cestě po Španělsku jsem objevil mnoho nových kapel, což je fascinující. Mám zde pár tipů:
Lhasa de Sela – La Ilorona ( fantastické album plné španělských, portugalských a balkánských vlivů, hudební mistrovství!)
Imogen Heap – Speak for yourself (britská zpěvačka/textařka mě dostala svou velikou kreativitou, kterou dává do každé skladby)
Omar faruk Thekbilek – arabská hudba (poslechněte song Red skies, je to fakt jízda!)
Dead Letter Circus – rock/metal (nejlepší kapela na světě, dosud neobjevená; mrkněte na jejich myspace profil, jsou super! Skvělá hudba, texty, produkce)
Co plánujete do budoucna kromě nového alba? Nějaké další koncerty či turné?
Chystáme mnoho koncertů po celé Evropě. Také doufám, že vyjde výlet do Indie. Musí být skvělé navštívit tuto zemi, protože má hodně rozdílnou, ale velmi kvalitní kulturu.
Poslední otázka. Máš nějaký sen, co si chceš splnit?
Člověče, posledních sedm let víceméně sním! Skoro všechny sny se mi splnily. To, že jsem v kapele a dělám muziku, jež mě naplňuje. Jsem více realistický, vidím, že ne všechny tyto věci jsou úplně jako sen, ale moc mě těší, že stále dělám něco speciálního a sdílím to s přáteli v kapele. Ok, ok. Jedna věc je tu stále. Turné s Tool. Ale myslím, že to se nikdy nestane. Ale konec snění už :-).
Díky za rozhovor a přejeme Textures hodně štěstí!
|
