Nejspíš je to jen iluze, ale poslední dobou mám pocit, jako kdyby naše území zasáhl bacil, šířící nákazu technického, či chcete-li progresivního (byť v různých barvách a odnožích) metalu. V aktuálním případě lze s potěšením konstatovat, že hudba pocházející z pera pražských Mindwork dělá čest názvu kapely. Do detailu promakaný, velice nápaditě pospojovaný přehršel nápadů, myšlenek, kliček a odboček, líznutý, především díky hrubému vokálu Martina Schustera a některým kytarovým linkám, matičkou smrtonoškou (a to i v podobě nejsvětější, tedy částečnou podobností s kapelou Death).
„Into The Swirl“ není záležitost na rychlé a jednoduché vstřebání. Už v samotném intru se totiž stihne odehrát kupa interesantních věcí, u které se milovníkům klikatých cestiček může tajit dech a v tomhle duchu (a ve stopách Cynic – se kterými si kluci měli zahrát začátkem července v Košicích) se pak odehrává celá deska. Kontrast přímočarých jízd s občasným melodickým odlehčením, sekané riffy zamíchané do najazzlých kousků, svádějících k přemýšlení, to vše pospojované bez jakéhokoliv násilí či architektonických (vzhledem k spletitosti nahrávky se nebojím použít takhle silný výraz) klopýtnutí.
Z předchozích řádků by jeden řekl, že se tu rodí dokonalé album. Až do tak vysokých sfér bych přece jen ale nezamířil. Jednak (když už kluci měli odvahu pustit se do takovéhoto díla) je přetlačovaná mezi vlastními nápady a inspirováním se u zmíněných známých sice nenásilná, ale přece jen slyšitelná a jednak (a tady se dostávám na krapet šikmou subjektivní plochu) jsem se neubránil vzpomínce (a srovnání, ze kterého hrdinové minulého kola vyšli vítězně) s nedávno hodnocenými, stylově spřízněnými Personal Signet. A to proto, že slastná (srovnatelně u obou spolků) instrumentální jízda, je posypána u Mindwork podstatně drsnějším vokálovým kořením. Což pochopitelně při zmínce o Cynic a Death je naprosto v pořádku, ovšem nemůžu se zbavit dojmu, že ten potenciál, který třímá v přemýšlivých pasážích je poněkud setřen Martinovým agresivním řevem. Z celé vyrované kolekce pak působí nejpoutavěji „Twisted Priorities“, která v sobě spojuje vše, o co na své nepříliš dlouhé procházceMindwork zakopnou. Milion tváří slitých do jednoho kompaktního obrazu a zároveň nejemotivnější a přitom až chladně promyšlená záležitost.
Profesionálně zmáknuté dílo (týká se všech položek), kterému nechybí „klapzubácky amatérské“ srdce a zapálení pro věc.
|
