Metalcore smrdí z obalu nahrávky „Victims“ a názvu kapely BE FADING FAST na míle daleko. Hudební směřování je však ve skutečnosti poněkud jinde. I když úvodní riff skladby „Going Through War“ poměrně „coreově“ straší, zbytek už nabízí jen oddechnutí. V podobě této nahrávky máme totiž co dočinění s naprosto tradičním death metalem.
Jenomže an i to není žádná výhra. Je sice fajn, že jde chlapům řemeslo celkem zručně od ruky, když neprodukují nic, co by posluchače nějak silněji chytilo. Takhle má člověk pocit, že poslouchá desku natočenou schopnými muzikanty, ale naprosto nudnou, tuctovou a v žádném případě ohromující. Sem tam se objeví záblesk slušného momentu. Především, když se o slovo přihlásí sólová kytara. Z většiny to však jede v naprosto vyjetých kolejích. A nezachrání to ani experiment se ženským hlasem ve skladbě „Angels Never Come“, který je sice osvěžující, ale to je asi tak všechno. Také zvuk mi nechce nějak vonět. V brutálních pasážích to není moc příjemné, což by mělo být samozřejmě naopak. Ale abych jen nehanil. Pozitivním momentem je třeba skladba „Spill The Hate“, která výborně šlape a je určitou nadějí, že nejsou všechny dny ztracené. Zatím bych ale tak pozitivní vizionář nebyl. Avšak uvidíme...
BE FADING FAST by mohli být ne úplně vzdálení například takovým MARTYRIUM CHRISTI. V momentální formě je to ale přece jenom úplně jiná liga.
Verdikt: „Victims“ je nahrávka, která dobře zapadne do sbírky death metalových fanoušků, ale už nebude důvod ji z ní vyndat a pustit si ji v přehrávači. Bohužel.
|