Moje rozhovory s Ancarou začínají už tak nějak tradičně ”soundcheckem” mého diktafonu, ani tentokrát si to neodpustili, takže mezitím, co se band vyžívá při poslechu, snažím se projít ještě jednou otázky a když jako poslední Sammy Salminen dokončuje prověrku tohoto elektronického zařízení, můžeme začít. :)
Tak jak se všichni máte, už jsem Vás chvíli neviděla!
Sammy: Chyba! Máme se dobře!
Přejdu rovnou k novinkám v Ancaře, vydáváte nové album, od jara jste v nové sestavě, kdo se ujme slova?
Timo Rajala (bicí), Mika Rajala (baskytara) a nejnověji v Ancaře Tuomas ”Gary” Keskinen (kytara) pokukují jeden po druhém a pak zpátky na Sammyho (zpěv).
Sammy: OK! Všichni na mě číhají, takže začnu. Nové album, popravdě z toho máme smíšené pocity, protože když jsme začali vloni v listopadu s nahráváním, tak jsme procházeli hodně těžkým obdobím s naším bývalým kytaristou, do toho se přidaly problémy s mým hlasem a když máme podobnou situaci ve skupině, tak se sebereme a jedeme na chatu, do lesa, pryč od všeho, pryč z baráku, prostě se tam zavřeme a snažíme se to tam vyřešit. Jsme tam 4 dny a věci se hodí většinou zpátky do normálu a zkoušíme tam, jamujeme, pohoda. No tentokrát se problémy nevyřešily, bylo tam mezi námi dost napětí, ale i tak se dalo dohromady pár riffů a pak později i songů na nové album. Sedm jich složil Juha (pozn. Juha ”Juice” Wahlsten s námi dnes není, protože musel dát přednost rodinným povinnostem, očekává narození dcery), zbytek byl od Samuela (pozn. bývalý kytarista Samuel Hjelt, který ze skupiny na jaře odešel a byl nahrazen Garym) a snažili jsme se to nějak ustát. Pak se ale šlo do studia a problémy se ještě víc vyhrotily, mě opustil hlas, takže jsem se to snažil nějak řešit, když mě kluci slyšeli, jak krákám ve studiu, tak mi povídali: „Hey, motherfucker, zapomněl jsi snad zpívat nebo co?!“ No, samozřejmě jsem to vychytal a teď zpívám úplně nádherně! (celá Ancara smích) . Bohužel problémy se Samuelem se ale vyřešit nedaly a tak jsme měli další seanci na chatě a došli jsme k rozhodnutí, že Ancaře bude líp bez něj … no, v tom se už nechci vrtat, je to minulost, ale dostali jsme se k bodu, kdy jsme začali hledat nového kytaristu. No a tohle se všechno událo v prosinci minulého roku.
Gary: A teď nám vlastně vychází singl s názvem “We Paint December”!
Sammy: Ano, přesně tak! No ale zpátky, co se vlastně událo po tom, co Samuel odešel. My jsme se jako skupina sešli a nebylo o čem diskutovat, všechno, co bylo potřeba udělat, byl jediný telefonát a to právě Garymu (Sammy po Garym hodí velký úsměv a je vidět, že jejich nový kytarista je přijatý s respektem, jaký si zaslouží) . My měli mít vystoupení na Finnish Metal Expo a ...
Gary: Jo, to bylo moje první vystoupení s Ancarou ...
Sammy: ... No jo! To bylo Garyho ”poprvé” s Ancarou! (všichni smích) ... a během toho telefonátu jsem se ho zeptal, jestli s námi chce na tom Expu hrát, protože tam nebylo pochyb, že to naprosto zvládne!
Jak TAKOVOU věc zvládneš? (vím, že Sammy volal Garymu ani ne týden před plánovaným vystoupením, set 10 písní) .
Gary: Já ... nevím.
Nevíš?
Sammy: Ale já vím! Prostě je tak dobrej, 5 dní doma trénoval, něco si tam brnkal a pak jsme měli jedno sezení v naší zkušebně a prostě to dal, nebylo vůbec o čem diskutovat!
Gary: No, měl jsem za úkol naučit se Ancaru, tak jsem si dal domácí lekce hraní Ancary!
Sammy: Už v tý zkušebně jsem povídal Mikovi, sakra, toho kluka si prostě musíme nějak udržet, ale jak?! Všichni jsme tajně doufali, že Gary u nás už zůstane, jen jsme tak nějak nevěděli, jak to navlíct, protože on toho má tak moc a trochu jsme se báli, že řekne ne. On má tolik rozjetých hudebních projektů, že jsme si tak nějak netroufali mu to navrhnout. My ho prostě žereme, on má rád stejnou hudbu jako my, přemýšlí jako my ...
Gary (zachytí můj lehký úžas nad tím, že Sammy řekl stejnou hudbu, protože Ancara byla spíše metalová záležitost, než k nim Gary přišel, známe ho z projektu jako Monday, Negative, Technicolour, ale málokdo ví, že Garyho první skupina byla punk rocková záležitost H.I.T.T.) : Ale tohle je poprvé, co dělám čistej hard rock ...
Sammy: Jo, to jo ...
Ano, tvoje předchozí hlavní projekty byly spíš glam rock, rock & pop, rock.
Gary: Ano. Třeba Technicolour je úplně odlišná věc, než dělám teď.
Ale sedí ti to, slušná práce.
Gary: Díky (úsměv).
Sammy: No sedí mu to báječně, perfektní! K tomu Metal Expu, tam se to vlastně všechno vyřešilo, Gary v té době ještě nebyl oznámený oficiálně jako náš kytarista, my kolem toho pořád tak nějak přešlapovali a když jsme šli na vystoupení, moderátorka do mikrofonu povídá: a máme tu změnu v Ancaře, Gary Keskinen jako jejich nový kytarista a my jen wow, určitě jsme i svítili jak sluníčka, protože to byla doba, kdy jsme jen spřádali plány, jak si Garyho podržet v Ancaře a teď jsem viděl šanci, jak to teda navlíct a povídám Garymu: No jak se ti zamlouvá, co ta moderátorka právě oznámila? A Gary povídá: Jo, zamlouvá. A bylo to, takhle jednoduše! A Gary byl náš! (obrovský úsměv) .
Gary: Jo, jsem teď jejich! Tohle co jsi teď viděla, bylo teprve moje páté vystoupení s Ancarou.
Ok, takže to byla vaše úplně přirozená volba, protože třeba vím, že se Vám hlásili kytaristi...
Sammy: Jo, jo, hlásili, ale Gary byl naše jediná a absolutní volba, jak jít dál, v tomhle stylu, v téhle náladě. (Nálada v Ancaře je vážně ohromná, radost skupiny z toho, že si “ulovili” Garyho je přímo nakažlivá).
Ok, jsem ráda, že vám to tak funguje!
Gary: Funguje, já jsem potkal Sammyho tuším že před třemi lety a sedli jsme si.
Mika: Tak, přesně tak, potkali jsme Garyho na nějakém festu, dali pár piv, pokecali jsme o muzice ...
Pár piv, no jak jinak! (smích)
Sammy: Ještě k tomu nahrávání, nechtěli jsme použít ten materiál, co jsme měli od Samuela, ty jeho kytarové party, takže jsme museli zamluvit studio na extra čas, což ale nebyl problém, protože jsme chtěli mít Garyho na našem novém albu a šli jsme s nim znova do studia a kytary se dělaly znova. (Teď jasně vidím, jak moc si Ancara svého nováčka váží, protože jen tak všechno, co už máte nahrané vyhodit do koše, byť ”jen” kytary a jít to nahrávat znovu je záběr) .
Mika: Přesně tak, všechno to už bylo v kupě, nový album připravený na mastering, ale my šli znova do studia a dělalo se to znova, protože jsme prostě na „Chasing Shadows“ chtěli mít Garyho.
Sammy: Já se vlastně ani už nemůžu dočkat dalšího alba, s Garym!
Gary: Díky, to je vážně od vás všech moc hezký. My si v Ancaře rozumíme, máme všichni něco společnýho a je mezi náma ta správná chemie.
Sammy: To jo! Když s námi Gary poprvé vlezl do studia a předvedl, co vlastně umí, zahrál, co jsme po něm chtěli a co bylo nejlepší, že přidal k tomu ten svůj “kytarovej rukopis”, tak jsme jen zírali, jako co se to kurva vlastně děje, to bylo fantastický!
Gary: Díky ...
Sammy: On je Gary trochu moc skromnej a to na něm máme rádi, my jsme taky celkem skromná banda, takže si vyhovujeme! Ale tohle prostě musím říct, on přišel, hodil nám tam ty nejlepší melodie, víš, tu parádu, co můžeš slyšet třeba na “We Paint December” (názorně pobrukuje Garyho kytarovou část z jejich právě vydávaného singlu) ...
Gary: Jo, to je můj U2 styl!!! (všichni smích) .
Sammy: Jo, jo, říkejme tomu třeba U2 styl (pozn. Gary je velkým fandou právě U2), ale je to ohromný (a znova přezpívává Garyho kytarovou část, až začínám mít pocit, že Ancara je největší Garyho fan, jakého jsem kdy potkala!) .
Ok, vidím, že nadšení z toho, že tě Ancara má v sestavě nebere konce, ale jaké to bylo pro tebe osobně? Přece jen to není žádná sranda, jen tak přijít do skupiny, která jede už nějaký ten čas a je pohromadě už tak dlouho, jako třeba Ancara …
Gary: Není to vůbec jednoduché, ale nám to spolu sedlo.
Takže absolutní chemie?
Gary: Všechno v životě je vlastně o chemii ...
Mika: Sedí nám to, chemie funguje, všechno funguje, jsme rádi, že Gary je náš!
Sammy: Přesně tak, my žijeme muzikou, Gary žije muzikou, dělat hudbu je pro nás ta nejkrásnější věc na světě a máme v tom jasno, jsme všichni v podstatě skromní, upřímní a čestní kluci a Gary je hodně upřímnej, čistej a hlavně skromnej.
Samé superlativy, jsi tak upřímný a skromný?
Gary (šibalský úsměv) : Možná?! (všichni smích) .
Sammy: Víš, my nejsme žádní „Wanna-be“, děláme to pro lásku k muzice, děláme věci v klidu, když se něco někomu nelíbí, tak si to vyříkáme, nikoho k ničemu nenutíme, chceme, aby jsme byli v pohodě a aby každý dělal to, co sám chce. A možná to je i poznat, nevím. Nepřemýšlíme nad tím, jestli tenhle nebo tamten kytarovej riff už někdo použil, děláme věci pro radost a proto jsme si s Garym sedli, on je v tom úplně stejnej jako my.
Ok, nějaký vzkaz na závěr vašim fandům do Čech a na Slovensko (Ancaru můžeme vidět živě v listopadu právě u nás)?
Ancara:We party hard, we rock hard, come to check that out live in November!
pozn.
24.11.2009 Club Exit Chmelnice, Praha
25.11.2009 Rock Club Brooklyn, Brno
27.11.2009 Club Strojovna, Hradec Králové
28.11.2009 Club Runway B52, Plzeň
29.11.2009 Club Randal, Bratislava
Rozhovor vznikl 05.06.2009 Sibbo, Finsko
|
