V Ottakringském pivovaru není jednoduché se zorientovat, ale improvizované zákulisí Bash festu nakonec najdeme. O pár chvil později dorazí k rozhovoru zpěvák Jocke, nabídne nám pivo a jímá se organizovat rozhovor: "Tamtoho taky chcete?", ukazuje na kytaristu Vica v tričku s želvami Ninja ležícího na gauči. "Jasně", souhlasíme. "Fajn, jen ho musíme dostat z toho gauče", pokyvuje Jocke, "Hej, želváku! Nástup!!"
MFMM: Tak jak to jde na turné?
Jocke: Skvěle! Koncerty v Německu byly super, lepší než dřív.
MFMM: Takže se bavíte dobře. Nebo je to i dřina?
Jocke: Na tom turné je obojí. Ale samozřejmě je tam mnohem víc zábavy, jinak bychom to nedělali. Třeba včera na koncertě nebylo moc lidí, jen asi dvě stovky. Řekli jsme jim, ať si příště každý s sebou vezme kamaráda.
MFMM: Nechybí vám rodiny a přátelé, když jste na turné?
Jocke: Samozřejmě že chybí, ale vědí, že je to nutné, protože musíme vydělávat peníze. Člověk musí platit nájem a tak.
MFMM: Co je nejlepší a nejhorší věc na koncertních turné?
Jocke: Pro mě je to moc lidí v tourbuse.
Vic: Čtrnáct lidí, člověk nemá soukromí. A chybí nám rodiny.
MFMM: A co ty lepší věci?
Vic: Všechno.
Jocke: Jo, to jsme vystihli ty špatné věci, všechno ostatní je fajn, to si užíváme.
MFMM: Třeba kocoviny si taky užíváte?
Vic: To patří k věci..
Jocke: No vlastně tady by se dalo říct, že jsme trochu vyspěli, protože už tolik nepijeme. Jasně, dáme si tak těch pět šest piv denně, ale to se nedá srovnavat s dobami před pár lety, kdy jsme těch piv dali denně patnáct a do toho ještě Jägermeistera, whisky, vodku at tak. Teď už nepijeme tolik, protože jsme přišli na to, že je to lepší, jsme v lepší formě a člověk toho míň podělá. I koncerty jsou lepší, jsou energičtější a tak.
MFMM: Jak se vám líbí předkapela, co s vámi jede na turné?
Jocke: Jsou otřesní.
MFMM: Tak jaká kapela by byla lepší?
Jocke: No rozhodně ne Avatar.
MFMM: No a jaká by byla ideální?
Jocke: Ne Avatar. (směje se) Ne, samozřejmě se nám líbí. Jsou skvělá kapela a už se známe několik let. A jejich poslední deska je skutečně vynikající. Můžu doporučit.
Vic: Snadno spolu vycházíme. S těmi lidmi máme strávit měsíc v jednom autobuse, takže je důležité, abychom se dobře snášeli.
MFMM: Během koncertování navštívíte různé kultury, co na vás zapůsobilo nejvíc?
Vic: Japonsko.
Jocke: Jo, Japonsko je vždycky něčím zvláštní, to je úplně jiný svět. Když přijedete do Japonska, připadáte si jako Elvis. Je to úžasné.
MFMM: Proč se současné turné jmenuje Psycho Holiday?
Vic: Protože je tu spousta..
Jocke: ..věcí.
Vic: Protože to odkazuje na texty na našem posledním albu- když si je přečteš, zní jako z pohledu trochu vyšinutého člověka.
MFMM: Jak byste nové album uvedli člověku, který ho ještě neslyšel?
Vic: Psycho holiday!
Jocke: Já bych to řekl takhle- pokud máš ráda dobrý sleaze rock spojený s thrash metalem s texty, se kterými se dokážeš stotožnit, a náznakem černého humoru a ironie. Pak budeš tu nahrávku milovat.
Vic: A dá se na to dobře pařit.
MFMM: První skladba This Worm Is For Ennio trochu připomíná filmovou hudbu-
Jocke: No ale fakt jen trochu..
MFMM: ..co nám k tomu můžete říct?
Vic: HCSS měli na černém albu a na albu Dreamin' taky taková intra, která odkazují na filmy s Clintem Eastwoodem. Ennio je člověk, co tu hudbu napsal, takže tohle je něco jako výraz úcty k němu.
MFMM: Váš poslední singl ("Into Debauchery") pojednává o smilstvu, tak se pojďme bavit o hřešení. Které smrtelné hříchy pácháte vy?
Jocke: Můj smrtelný hřích je tohle (ukazuje krabičku švédského tabáku). To je všechno.
MFMM: V textech na vašem posledním albu se motiv hříchu vyskytuje poměrně často. Jste věřící? Přemýšlíte nad hřešením?
Vic: Ne.
Jocke: To je jen o tom bavit se.
Vic: A pokud je zábava hřích, tak pojďme hřešit.
Jocke: Jó, někdy se to kryje.
MFMM: Ve skladbě "Hope For A Normal Life" se zpívá "next time I hope I'll do something right" ("příště snad udělám něco správně"). Je něco, co byste vy změnili na svých životech?
Vic: Vždycky se najde něco, co by se dalo udělat líp.
(chvilka přemýšlení)
Jocke: Ne. To je těžká otázka, to je jako když po mně novináři chtějí vyjmenovat deset nejlepších desek vůbec. Vždycky se dá něco změnit, ale nemůžeme být dokonalí. Protože kdybychom byli dokonalí, bylo by to kurevsky smutný.
Vic: Já jsem smutnej člověk.
Jocke: To znamená, že jsi dokonalej.
Vic: Jasně.
MFMM: Věříte v život po životě?
Jocke: Jo.
Vic: Ne.
Jocke: Já jo.
MFMM: A jak si ho představuješ?
Jocke: Holky.. Pivo.. A tak. (směje se) Ne, já nevím, ale řekl bych, že můj příští život bude vypadat tak, že ze mě bude liška. Já i vypadám jako liška. Jo, vážně. Já myslím, že se ze mě stane liška, co povede šťastný život se svou paní liškovou, a budeme spolu mít spoustu liščátek a budeme běhat po lese a budeme šťastní.
(Vic se směje)
Jocke: Čemu se směješ? Já to myslím vážně!
MFMM: Ty bys mohl být želví ninja, Vicu, ne?
Vic: Jo, určitě.
MFMM: A který?
Vic: Rafaello. Jedině. Ten je nejlepší.
MFMM: Na poslední nahrávce jste spolupracovali s kytaristou In Flames Björnem Gelottem, jaké to bylo a co vám to dalo?
Vic: Byli jsme ve studiu, nahrávali novou písničku -celé se to konalo ve studiu In Flames- a on přišel prohodit pár slov a dát si s námi pivo. A nás napadlo, hele, máme tě ve studiu, můžeš nám nahrát sólo! A tak to udělal. Byla to víceméně náhoda a jemu se to strašně líbilo. Prostě přišel, nahrál sólo, za pár minut odešel a bylo hotovo. A všichni byli nadšení. Nemysleli jsme to vážně, ale proč ne. Nakonec to vyšlo skvěle.
MFMM: Teď jste se dostali pod label Nuclear Blast, co to pro vás jako pro kapelu znamená?
Jocke: Změní se toho hodně, protože to je masová záležitost.
Vic: Vidíš jasně rozdíl. Na minulém turné jsme byli jen se svou švédskou společností a teď je tam i Nuclear Blast a najednou jsou kluby větší, dav na koncertě je větší, všude plakáty..
Jocke: ..plakáty jsou větší! (směje se) To je ten největší rozdíl, je to víc masová propagace.
MFMM: Krátce po vydání Dreamin' In A Casket vystřídal původního kytaristu Vic, jak se změnil postup skládání a vůbec tvoření nového materiálu s novým členem kapely?
Jocke: Když porovnáte Vica s původním Thomasem, Thomas je spíš rock'n'rollový kytarista, parchant. Vic je lepší technicky (Vic si s výrazem odborníka prohlíží diktafon na stole), je takový univerzální kytarista. Dokáže zahrát cokoliv. Jo, to je pravda. A v současné době cítíme, že pro HCSS je smutné, že Vic k nám nepřišel dřív. Protože já vidím ten vývoj potom, co Vic přišel do kapely, díky němu jsme všichni lepší muzikanti, on tu kapelu pozvedl na vyšší úroveň. Mrzí mě, že se nemohl ke skupině přidat dřív, ale to by bylo komplikované, protože kdyby byl opravdu přišel dřív, musel bych ho každý den vyzvedávat ze školky. On je hrozně mladý.
Vic: Jo, a oni jsou hrozně staří.
MFMM: Vicu, jaké to bylo z tvého pohledu?
Vic: Bylo to snadné. Kluci jsou fajn lidi, rád s nimi trávím čas. Nejtěžší bylo opustit moji původní skupinu- znal jsem ty kluky roky, hráli jsme spolu v různách kapelách, takže to nebylo příjemné. Ale ohledně HCSS bylo všechno fajn.
MFMM: Jocke, ty zpíváš v poloze, která není tak úplně přirozená, co na to říkají tvoje hlasivky?
Jocke: To je to, o čem jsem už mluvil, jedna z horších stránek sjíždění turné. Když jste dlouho v tourbuse se čtrnácti lidmi, lítá tam šílené množství bakterií a je tam naprosto zkurvená klimatizace, kterou kurva nenávidím a kterou kurva zabiju. Jednoho dne tu klimatizaci zabiju! Ale nikdy jsem s hlasem neměl problém, prostě tam nastoupím a neseru se s tím. I když teď v posledních pár dnech to není nic moc. To je kvůli té klimatizaci. Já to vždycky táhnu do extrému a pak přijdou novináři a diví se, jak proboha můžeš zpívat takhle? Ale takhle jsem se narodil. Jo, poslední dva dny hlas trochu pokulhává, ale to je podle mě otázka duševního stavu. Někdy si připadáš, že pomalu ani nemůžeš mluvit, ale to je všechno problém v hlavě. Pak si člověk musí ty duševní věci dát do pořádku a zkusit z toho vytřískat, co to půjde. Ale samozřejmě nejsem superman. Ale ty svaly mám! (názorně předvádí)
MFMM: Vaše hudba je mnohem tvrdší, než byla před pár lety, byl to přirozený vývoj, nebo jste se tak rozhodli?
Jocke: Před natáčením černého cédéčka jsme měli deset měsíců na to, abychom popřemýšleli o budoucnosti kapely. Chci říct, lidi na nás koukali a říkali, že vypadáme jako Mötley Crüe, Faster Pussycat a takové kapely, přičemž ano, je tam spojitost, ale tam byla spousta dalších vlivů, jako Slayer, Exodus a další. S černým albem pak přišla fáze, kdy jsme ty styly chtěli zkombinovat a vytvořit svůj vlastní zvuk. Streetmetal. Sleaze thrash. To je důvod, proč jsme album od alba tvrdší.
Vic: Já myslím, že to je o tom, že kapela přestane poslouchat ostatní a dělá jen to, co sama chce.
Jocke: Byli jsme na setkání jednoho labelu v Londýně. Manažeři k nám přišli a řekli nám, kluci, my jsme přemýšleli nad vaším novým albem a máme tady pár připomínek a myslíme si, že vaše příští deska by měla znít trochu víc jako The Hives. A my na to jen, co to..? My nejsme vůbec jako The Hives! V první řadě, já neumím zpívat. My nejsme The Hives, přestože to je dobrá skupina, svatý Pelle je dobrý zpěvák, dobrý bavič, prostě super super super, ale to není Hardcore Superstar, takže nám polibte prdel. Tohle myslel Vic tím, že přestaneme poslouchat.
MFMM: Které svoje album považujete za průlomové?
Vic: To černé.
Jocke: Určitě. Bez debat.
MFMM: Jednu dobu jste vystupovali s hadem, myslíte, že ještě někdy v budoucnu uvidíme na pódiu nějaké další roztomilé domácí mazlíčky?
Jocke: Já jsem uvažoval o tygrech.
Vic: Ale to já teda jdu domů.
Jocke: Jo, měl bych dva tygry, po každé ruce jednoho, a dával bych jim povely- sněz Vica! Sněz Martina!
MFMM: Kdo byl váš největší idol, když jste zakládali kapelu?
(chvilka přemýšlení)
Jocke: Vic.
(smích)
Jocke: Největší idol, no těch bylo hodně, myslím-
Vic: Billy.
Jocke: Kdo?
Vic: Billy.
Jocke: Billy kdo?
Vic: Billy Idol!
(všichni se smějí)
Jocke: Ne. To bylo hodně lidí a kapel, Slayer, Pantera, Steven Tyler a další vlivy, poslouchal jsem toho hodně, je těžké vybrat jeden největší idol.
MFMM: A jak moc se od té doby změnilo? Jakože si můžete říct, no jo, teď jsme lepší než vy.
Jocke: No jasně že jsme lepší než oni. Já teď už neposlouchám Mötley Crüe, poslouchám Lamb Of God, Pantera a tak, nic jiného. Líbí se mi energie v té hudbě, mohem víc než třeba u Faster Pussycat. Přišlo mi to cool, když jsem vyrůstal, ale teď je mi pětatřicet a-
Vic: A dospělý ještě nejsi.
Jocke: (směje se) Jo, ještě pořád dospívám. Teď poslouchám tvrdší věci.
MFMM: Máte nějaké rituály před nebo po koncertech?
Jocke: Jo, jasně, máme rituál. Shout to the devil! ("křičet na ďábla")
MFMM: A odpovídá vám?
Jocke: Vždycky. Říká, že je to dobrý pop.
MFMM: Lítají na vás na pódiu dárky od fanoušků?
Jocke: Jo, Martin dostává podprsenky. Já dostávám pánské prádlo. S hnědým flekem vzadu a žlutým vepředu.
MFMM: Třeba ve Finsku jste hodně populární, co myslíte, že ovlivňuje to, jak na vaši hudbu budou reagovat lidé v různých zemích?
Vic: To je výborná otázka. S Finskem je to dost zvláštní. Když si vezmete Norsko a Finsko, nejsou od sebe tak daleko, ani od Švédska. Ty země jsou zhruba stejně velké, ale v Norsku o nás moc zájem není, já netuším, čím by to mohlo být. Asi prostě v každé zemi je jeden druh hudby, který dominuje.
MFMM: A ve Finsku je to Hardcore Superstar..
Vic: Jo..
Jocke: Jo, přesně.
Vic: A ještě HIM.
MFMM: HIM a Nightwish, máte tyhle kapely rádi?
Vic: Nightwish ne, ale HIM mám rád.
Jocke: S Nightwish jsme se setkali před pár lety na nějakém festivale v Austrálii. Ale teda.. Vyloženě kamarádi nejsme.
Vic: Mně se tahle hudba nelíbí, já mám rád HIM, Negative a tyhle kapely.
MFMM: My jsme za vámi přijely z České republiky, protože vy nás při koncertování vynecháváte. Už někdy někdo z vás byl v ČR?
Jocke: Ne, nikdy.
Vic: Asi ne.
MFMM: Asi..?
Vic: No, pokud jsem tam byl, tak o tom nevím. Ale byl jsem někde blízko, to je někde u Bosny, ne? Já myslím, že tam je hranice se Srbskem, ne?
MFMM: Se Srbskem?? Ne.
Vic: Česká republika? Tak to ale musí být někde blízko, tam dole, ne?
MFMM: Ani omylem. Hele, když si vezmeš Rakousko na jihu, na západě Německo a na severu Polsko, tak Česká reublika je uprostřed.
Vic: No tak to není moc blízko..
(všichni se smějí)
MFMM: Jaké kapely nejradši nosíte na tričku?
Jocke: Pantera, Mayhem, Megadeth, Municipal Waste, Mötley Crüe..
Vic: Želvy ninja.
Jocke: Jo, to je moc dobrá kapela.
MFMM: Jak se díváte na to, že někteří využívají hudbu jako prostředek k šíření náboženských nebo politických ideologií?
Vic: To záleží na kapele. My to neděláme. Ale já osobně s tím nemám problém, to jsou oni a jejich hudba. Ale není to pro nás. I když hudba je hodně silný prostředek k ovlivňování lidí.
MFMM: Máte radši natáčení klipů, nebo sesekání záběrů z koncertů a ze zákulisí?
Vic: No, přesně to.
Jocke: Já rád sekám lidi.
Vic: Natáčení klipů není moc sranda. Možná tak kdyby to trvalo dvě hodiny..
Jocke: ..ale ne osmnáct hodin.
MFMM: Jak dlouho trval ten poslední?
Jocke: No ten jsme sfoukli rychle, trvalo to asi jen dvanáct hodin.
MFMM: Co je nejlepší na tom být rocková hvězda?
Vic: A my jsme rockové hvězdy?
Jocke: No jasně, že jsme.
Vic: Je to dětský sen.
MFMM: Měli jste ještě nějaké jiné?
Jocke: Já chtěl být hasičem.
Vic: Já chtěl být profesionálním fotbalistou.
MFMM: Jak vidíte HCSS za deset let?
Jocke: Prošedivěle.
(všichni se smějí)
Vic: Asi děláme jako vždycky, jen na větších pódiích.
MFMM: Ve Wembley třeba..?
Vic: Tak nějak. Jako hlavní hvězda.
Jocke: Jako předskokany bych viděl Metallicu.
MFMM: Vaše album vyšlo teprve před pár měsíci, ale přesto - máte už plány na další materiál?
Jocke: Jo, teď natáčíme na turné, máme hotové zpěvy pro dvě písničky. Ale to je tajemství.
Jocke: Já se musím podívat na Google na mapu na tu Českou republiku. Ale fakt netuším, proč tam nehrajeme. Já bych tam hrál hrozně rád.
Vic: To nezáleží na nás, to je na booking agentuře. Tam rozhodují, kde budeme hrát.
Jocke: Já bych vůbec strašně rád hrál v tom východním bloku, slyšel jsem, že tam je ještě drsnější prostředí. Možná proto nám tam nikdo nic nedomluvil. Zatím.
MFMM: To je od nás vše, chtěli byste něco dodat?
Jocke: Chtěli bychom poděkovat všem fanouškům z České republiky, že nás chtějí vidět a že si kupují naše desky. Díky.
|
