4.08.2020
SLIPKNOT
Zpěvák Corey Taylor sice pozastavil činnost své druhé ..více

4.08.2020
LOUDBLAST
Klasici francouzského death metalu prodělali za poslední ..více

4.08.2020
THE WHEELBLOCKS
Na americkou scénu přichází nová superskupina. Vede ji ..více

4.08.2020
TURBOSNAKE
Hardrockovým fanouškům se představuje nová kapela z ..více

4.08.2020
DARKEST HOUR
Personálně neklidnou dobu zažívá tato americká formace ..více

4.08.2020
TOUCHÉ AMORÉ
Přesně rok uplynul od doby, kdy tato losangeleská ..více






HELLOWEEN - Keeper of the seven Keys: The Legacy
Za mě je nejlepší album s Derisem Straight Out ..

HELLOWEEN - Keeper of the seven Keys: The Legacy
Posledné 3-4 albumy sú pre mňa ako jedno vajce. ..

KING DIAMOND - Them
Klidně můžu poslat dobrou fotku sestavy Them. N ..

KING DIAMOND - Them
K těm fotkám... Fotek samotného Kinga jsou všu ..

HELLOWEEN - Keeper of the seven Keys: The Legacy
Helloween beru jako jednu z nejlepších metalový ..

HELLOWEEN - Keeper of the seven Keys: The Legacy
Přestože Helloween už jdou dlouhá léta mimo m ..

HELLOWEEN - Keeper of the seven Keys: The Legacy
1 Better Than Raw 2 The Dark Ride 3 Rabbit takhle ..

PRIMAL FEAR - Apocalypse
Vyjde. ..

PRIMAL FEAR - Apocalypse
Vyjde u vás recenze na novou placku od Primal Fea ..

HELLOWEEN - Keeper of the seven Keys: The Legacy
Tak nejlepší z Derisem určitě není! Za mě do ..




Za poslední měsíc:
Tonda Rauer (HARLEJ) - Plánované turné k 25 letům kapely odehrajeme na podzim
1224x

SALIERI - Černobyl
1217x

KING DIAMOND - Fatal Portrait
1178x

KING DIAMOND - Abigail
1036x

KING DIAMOND - Them
954x

U.D.O. / Musikkorps der Bundeswehr - We Are One
877x



06.08.2020
DOOMAS, DYSANGELIUM, PAČESS, SCELETONS, CONSEQUENCES, .....
Nároďák Jaroměř, začátek od:19:00, vstupné: 200,-/300,-

23.08.2020
Folková zahrádka v Nároďáku Kapela MELISSA A DUE, instrumentáln folk r..
NÁROĎÁK JAROMĚŘ, začátek od:16:00, vstupné: Dobrovolné

05.09.2020
IRON ANGEL (Germany), INSULTER (Germany), STÍNY PLAMENU, KRYPTOR, SATOR MARTE, ..
Plzeň-Kalikovský mlýn., začátek od:13:00., vstupné: 500 Kč / 550 Kč.



článků celkem: 7761
recenzí: 6375
reportů: 573
rozhovorů: 425













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


DEPECHE MODE, Nitzer Ebb - Praha 14.1.2010 O2 arena

Jen málokdy se poštěstí, aby člověk viděl svou oblíbenou, ne-li nejoblíbenější kapelu dvakrát během jednoho roku. My fanoušci Depeche Mode máme tu výhodu, že kapela během každého tour do České republiky zavítá a vzhledem k tomu, že mají pánové u nás velmi silnou fanouškovskou základnu, mají naši zemičku, troufla bych si říct, v oblibě.

Když jsem loni poprvé slyšela nové album Depešáků „Sounds of the Universe“, přijala jsem ho značně vlažně. Na první poslech se mi nelíbilo skoro nic a byla jsem v rozpacích z toho, co vlastně chtějí pánové na tour hrát. Písničky mi splývaly v jednu a ani jakýsi návrat k vlastním hudebním kořenům mě nepřesvědčil o tom, že se jedná o dobré album. S odstupem vím, že se v mém případě jednalo pouze o jakýsi syndrom posledního alba, kdy člověk stále vzhlíží k desce předchozí a ta nová mu vždycky přijde horší, tedy alespoň na začátku. Dnes můžu říct, že to album patří k mým nejoblíbenějším a že se na něm ukrývají hotové perly.

Již letní šňůra mě přesvědčila o tom, že jsou pánové z DM ve velké formě, a zimní turné to jenom potvrdilo. Dave Gahan měl v minulosti doby, kdy byl hlasově nejistý, ale to rozhodně nebyl a není případ „Tour of the Universe“. Na Daveovi bylo vidět, že si každou píseň užívá, neopomněl ani své pověstné tanečky a toulky s mikrofonem, bez kterých bych si snad ani neuměla koncert představit. Geniální skladatel a mozek DM Martin L. Gore nemůže zklamat snad nikdy, po hudební i osobní stránce naprosto úžasný člověk, který svým úsměvem a vystupováním dokáže pohladit na duši. Třetí do party Andy Fletcher je alespoň pro mne značně diskutabilní osoba, která po hudební stránce skupině příliš nepřidává, na druhou stranu jí hodně pomáhá v oblasti managementu. Trio bylo, jako ostatně posledních 13 let, doplněno o bubeníka rakouského původu Christiana Eignera a klávesáka Petera Gordena. Obzvláště Christian mě opravdu baví, protože u něho člověk nikdy neví, jak danou skladbu zabubnuje, a i on sám se nechal slyšet, že bubnuje pokaždé jinak, aby ho písnička neomrzela.

Logickým otvírákem koncertu byla první skladba ze „SOTU“ „In Chains“. Skladba je to pomalejší, na druhou stranu získala trochu odlišný kabát právě díky bicím. Na velké obrazovce na pódiu se objevily obličeje dvou osob, které se postupně prolínaly, a tak se z Afroameričana stával běloch a ze starce mladý muž. Vizualizaci měl na starost Anton Corbijn, dvorní fotograf a režisér DM, a jeho první námět jsem si vysvětlila tak, že by člověk neměl být spoután řetězy a neměl by se nechat unášet rasismem a xenofobií. Jako druhou píseň zahráli Depešáci první singl ze SOTU „Wrong“ a po ní Gahanem složenou „Hole to Feed“. Já jsem se nejvíc těšila na číslo čtyři, protože jsem věděla, že DM zabrousí do mého nejoblíbenějšího alba „Songs of Faith and Devotion“ a zahrají mi mou nejmilovanější depešáckou skladbu vůbec – „Walking in my Shoes“. Corby k ní připravil zajímavou projekci v podobě havrana, která tentokrát vynikla mnohem lépe než v létě, kdy bylo ještě světlo. Další písní DM sáhli do svého možná nejtemnějšího alba „Ultra“ a vybrali hit „It´s No Good“, který díky kytaře a bicím získal zajímavé aranže. Následovala skladba „A Question of Time“ z alba „Black Celebration“, která roztančila nejednoho fanouška, i když je pravda, že v tuhle chvíli byla většina haly již dávno na nohou a pohupovala se do rytmu. Dále zazněl jediný zástupce z předposlední desky „Playing the Angel“ „Precious“ a píseň „World in my Eyes“ z tolik opěvované desky „Violator“.

Na každém koncertě přichází moment, kdy se mikrofonu chopí Martin Gore. Byla jsem zvědavá, jaké písničky si z depešáckého repertoáru vybere a zazpívá. Překvapivě se jednalo o píseň „Insight“ z alba „Ultra“, kterou původně zpívá Dave Gahan, a již tradičně o „Home“ ze stejné desky. Home je dalo by se říci až klasika, vždycky ji zpívá celá hala a ani tento čtvrteční večer nebyl výjimkou. Když Martin dozpíval, ještě minutku se halou nesly závěrečné tóny broukané diváky. Po Home se chopil mikrofonu opět Dave a představil posledního zástupce novinkové desky „Miles Away“, kterou také sám napsal. Potom se již koncert nesl v duchu osvědčených písní. Violatorovská „Policy of Truth“, „In Your Room“ a „I Feel You“ ze „Songs of Faith and Devotion“, přičemž "I Feel You" patří k nejtvrdším skladbám, které DM kdy natočili. Poté přišla notoricky známá „Enjoy the Silence“ z „Violatoru“ a snad nebyl nikdo, kdo by nezpíval společně s kapelou. Na obrazovce běžela zajímavá produkce, ve které byli členové DM oblečeni jako kosmonauti a přecházeli po obrazovce sem a tam. Před koncem základní části koncertu zazněla ještě kultovní „Never Let Me Down Again“ z alba „Music for the Masses“, kterou tradičně ke konci doprovází mávání rukou připomínající stěrače. Musím říct, že pro mě to vždycky znamená jeden z nejkrásnějších momentů koncertu, jenom tak stát a pozorovat, jak všichni fanoušci unisono mávají pod vedením Davea.

Přídavek začal písní „One Caress“ z alba „Songs of Faith and Devotion“, kterou opět zpíval Martin a která na koncertních pódiích předtím dlouho nezazněla. Depešáci při každém tour oprašují písně, které by na živo již skoro nikdo nečekal: pokud to v létě byla popová hitovka „Master and Servant“, tak se nyní jednalo o melancholickou záležitost v podobě "One Caress". Byla jsem ráda, že se dostalo také na „Stripped“ z alba „Black Celebration“, při které si Christian zajímavě pohrál s bicími. Koncert uzavíraly další dvě klasiky – „Behind the Wheel“ z alba „Music for the Masses“ a nakonec „Personal Jesus“, další notoricky známá skladba z „Violatoru“. Po ní se kapela rozloučila a zmizela v útrobách zákulisí. Já jsem si v tu chvíli pomyslela, jaká je to škoda, že si budeme muset zase tři až čtyři roky počkat na další koncertní šňůru. Koncerty DM jsou zvláštně magické – mají přátelskou atmosféru a z lidí přímo vyzařuje láska ke kapele. Ne nadarmo jsou fanoušci Depeche Mode pokládáni za jedny z nejoddanějších.

Na závěr bych se chtěla vrátit k předkapele. V létě jsem byla hodně zklamaná, protože před DM hrála jakási trancová záležitost, která mě nechávala naprosto chladnou a ke konci už jsem zoufale čekala, kdy pánové opustí pódium. Pro tentokrát s DM přijela britská industriální kapela „Nitzer Ebb“, která lépe doplňovala hlavní hvězdu večera, i když je pravda, že hrála možná déle než bylo nutné, což se projevilo v tom, že jsem ke konci více méně ztrácela pozornost. Možná by bylo zajímavé, kdyby si DM vybrali jako předkapelu rockovější záležitost, určitě by mě zajímala reakce publika. Možná se dočkáme během dalšího tour.
Playlist: In Chains, Wrong, Hole to Feed, Walking In My Shoes, It's No Good, A Question of Time, Precious, World In My Eyes, Insight, Home, Miles Away, Policy Of Truth, In Your Room, I Feel You, Enjoy The Silence, Never Let Me Down Again / One Caress, Stripped, Behind The Wheel, Personal Jesus

Ver             



Vydáno: 20.01.2010
Přečteno: 2459x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 1.94772 sekund.