Death metalová kapela Pathology Stench z Banské Bystrice není rozhodně na metalové scéně žádným nováčkem. Funguje už osmnáct let a poslední deska „Meatall“ je už jejich čtvrtým albem. Zkušenost a osvědčené postupy – to jsou hlavní hesla pro toto album. Ačkoli oldschool death není zrovna můj šálek čaje, v tomhle konkrétním slovenském podání se to vcelku dobře poslouchá.
Pánové na to jdou bez okolků – po tajemném intru přichází skladba „666 Rounds“ (napovídá – ostatně jako už sám název – že i textově se budeme pohybovat v těch nejtemnějších vodách), která přinese zběsilé bicí, které ale na druhou stranu nejsou jednotvárné. Je tu poznat cit pro melodie, kytarové vyhrávky a klasický deathový vokál je dobře čitelný. Ačkoli jsou všechny skladby pořádný nářez, kapela to bezhlavě nevalí od začátku do konce – dokáže i zpomalit – například v první polovině skladby „Guillotine“, kde se valivý rytmus blíží až doomu. U podobných alb mám většinou problém s tím, že skladby splývají – obzvlášť ke konci alba je pak těžké udržet pozornost – zde tomu kapela předešla zajímavým způsobem. Skladby jsou jasně ohraničeny ostrými konci a navíc má každá jakési vlastní intro – pomalý nájezd, který nás uvede do nové skladby předtím, než začne ten pravý masakr. To má samozřejmě i negativní stránku – album je trochu rozkouskované a sem tam vás ostrý konec skladby trochu vyruší v poslechu, v celkovém pohledu se mi to ale líbí víc, než když má člověk pocit, že poslouchá od začátku alba až do konce jednu písničku.
Zmínila jsem cit pro melodie (samozřejmě v rámci možností prezentovaného stylu) – tomu pomáhá hutný zvuk s výraznými kopáky. Bicí celkově jsou velkým plusem tohoto alba – jsou velmi variabilní a na hony vzdálené klasickému bezhlavému kulometu – těžký rytmus skladeb je navíc vyvážen trylkující kytarou, skladby tak v sobě nesou jistou lehkost (nejlepším příkladem je temná „Frankestein“). Dočkáme se i opakujících se motivů a sem tam má skladba i vcelku chytlavý refrén, takže nehrozí, že by vám po poslechu alba nezůstalo v hlavě nic. Ačkoli deathmetalové desky nenavštěvují můj přehrávač příliš často, tohle podání je mi vážně vcelku sympatické.
|
