Udělat rozhovor sám se sebou nemusí být zákonitě známkou schizofrenie. Může to být přece i dobrý reklamní tah. Sám si položím takové otázky, aby v rozhovoru zaznělo to nejpodstatnější, co chci, aby se lidé dozvěděli. Co si budeme povídat, občas se redaktoři ptají na pěkné ptákoviny. Koho zajímá, jaký mám dojem z nové desky. Samozřejmě, že dobrý. Vždyť nová deska je můj dosavadní vrchol. To ví přece každý ňouma. Není nakonec taková forma „rozhovoru“ nejideálnější? Pěkně si ho sepíšu, následně ho rozešlu do všech časopisů, zinů a čert ví čeho ještě. No a mám o propagaci postaráno. Příklad: „RED: Ahoj Venco, v mých očích je MF&MM tím nejúžasnějším zinem. Nejen v ČR, ale rovnou na celém světě! Jak je možné, že dokážete dát dohromady tak geniální články? VEN: Díky za komplimenty. Moc jsi nás potěšil. Samozřejmě ale stojíme nohama na zemi a víme, že máme stále rezervy. Geniální články? Díky brácho, děláš ze mě šťastného člověka. Prostě je to v nás.“ No a aby z toho to médium, které mi to zveřejní, něco mělo, může si pod to podepsat svého člověka. A ten se následně přiživí na mé slávě. Jednoduchá matematika. Najdou se ale tací, kterým to prostě nedochází. Učit by se měl Radek z noise bordelu Napalmed. Před pár dny dostal od nejmenovaného zinu přesně takovou nabídku. Nejen že ji hrubě odmítl, ještě toho dobráka redaktora, který měl dobré úmysly, zostudil před celou UG scénou. Nemůže se pak divit, že si vysloužil oslovení debil či dokonce nacista. Co dodat, přišel tak o obrovskou šanci, jak posunout Napalmed směrem k mainstreamu. A ta naše UG scéna má opět další vtipnou kauzičku, o které si budou štěbetat i ptáčci na střechách.

P.S. – Kdybyste si říkali, co tu melu za šroty, mrkněte na www.bandzone.cz/napalmed. Jen bych rád upozornil, že my tu podobné praktiky opravdu neprovozujeme a je nám líto takovýchto kolegů.

Venca (23.3.2010)