Žhavý obal s lesbickými vampýrkami je věc, která může vzbudit mírné vzrušení stejně jako lehké pousmání nad jeho kýčovitostí, to podle nátury (a věku) každého posluchače. Volba takto vyhraněného sexy motivu zároveň znamená zvýšenou pozornost recenzentovu, který automaticky očekává podobně laciný hudebný obsah. Kdyby byla ovšem hudba zdařilá, erotický výjev na CD by získal o to pikantější příchuť. Jsem velmi rád, že realita má v tomto případě mnohem blíže k tomu druhému.
„Legacy Of Blood“ je debutem (momentálně je v přípravě druhé album) této španělské kapely, založené v roce 2006. První z věcí, která příjemně bodne naší pozornost (dobře tedy, kromě obalu) je sytý a dynamický zvuk, tedy přesně takový, jaký melodickému power metalu sluší a náleží. Klad číslo dva představuje zpěv Rubena Picaza, jenž má velmi svůdné zabarvení, je vynikajicí ve všech polohách a snese srovnání s největšími rockovými jmény. V hard rockovém „šeptání“ tak připomene třeba Vince Neila z MÖTLEY CRÜE, při vysokofrekvenčím jekotu (skladba „The Journey“) nám zase na mysli nevyvstane nikdo menší než Rob Halford. Dvě nejčastější slabiny mnoha uskupení, produkce a zpěv, jsou zde tedy vykryty na výbornou a zbývá odpovědět na otázku nejdůležitější, zda podobnou atraktivností disponuje i hudební nálož.
Z prvního odstavce je patrné, že tomu tak víceméně je. Power metal zde servírovaný se nebojí zrychlení (titulní píseň či závěrečná „Taking a Look“), vokální variability (v „Infancia Eterna“ se dočkáme i deathového growlingu, na řadu přijde také španělština a ženský zpěv) a především častých tempových změn, které nám dovolí tuto nahrávku pevně uchopit až po několika pozorných posleších. Pro mě osobně nejdůležitějším měříkem přitažlivosti jakékoli desky ale vždy bude melodická iniciativa. Neznám totiž nic nudnějšího než urputný, ale pocitově odtažitý heavy power metal, který prezentují kapely jako SABATON, JACOB'S DREAM nebo WIZARD. Zde tomu tak naštěstí není a ačkoli by mohlo být ještě veseleji, melodické (ale nevtíravé!) sladidlo je zde nasypáno v míře docela slušné (mým osobním favoritem je song „Tears Of Pain“).
V souhrnu nám tedy vychází důstojné debutové album, které si v žánru melodického power metalu najde své místo. Skladatelský vklad zde nepředstavuje žádný převrat, ale jeho nadprůměrnost je evidentní a pokud se napříště ještě více dopiluje (například v pointách řady hudebních motivů, které jsou zde pouze slibně naznačeny), máme se opravdu na co těšit.
|
