 „Život je jako bonboniera. Nikdy nevíš co ochutnáš.“ Kdo by neznal film „Forrest Gump“... Titul „Bonboniera“ nese tato placka oprávněně. Každá skladba má jinou chuť, ale přesto je v něčem podobná té předešlé. DARK GAMBALLE již před několika lety našli ten správný recept pro svojí kuchyni. Předešlá deska „Superstar“ byla kritikou přijata víc než vlídně a je jasné, že u aktuálního alba to nemůže být jinak. „Bonboniera“ totiž svého předchůdce překonává ve všem. V hlavní řadě se podařilo kapele dát dohromady opravdu silné kousky, které mi zachutnaly až nebezpečně. Občas dostanete do zadnice pořádnou ránu („Sprint“), občas budete rozjímat („V horách“), možná si i v pokoji zatančíte („Jen malý moment“). Myslím, že každý si zde najde něco. „Nevybíravci“ spolknou všechno i s navijákem. I já jsem přes počáteční skepsi polykal a nelituji toho. Už dlouho jsem totiž u nás neslyšel tak vyspělou rockovou nahrávku. Být anglické texty, tak by z DARK GAMBALLE mohla být slušná exportní záležitost, ale na druhou stranu by ztratili něco ze svého kouzla.
DARK GAMBALLE přidali více na syrovosti a přesto kolem jejich hlav zůstal určitý komerční mrak. Nejvíce bych opět vyzdvihnul zpěv a neustále lahodící klávesy, které posunují nahrávku o mílový krok dál. Ani samply mi nevadí („Dešťový mužík“ zní výborně), ale i přesto s nimi nezačnu po této nahrávce příliš sympatizovat. Tato parta ale ví, jak je správně a nenásilně využít, což ne každý umí. O lahodné chutnosti této bonboniery také vypovídá fakt, že se velice těžce určuje ten nejchutnější kousek. Jen na konec mi přijde, že se přece jenom mírně ztrácel dech.
Na multimediální stopě si můžete vychutnat nějaké videa, z nichž hlavně záběry ze zkušebny, kde to kapele hraje řádně od podlahy, jsou nejhodnotnější. Nezbývá než dodat, že DARK GAMBALLE opět skočili na tu správnou vlnu. Takové kapely by dnes měli tvořit tu pomyslnou tuzemskou rockovou špičku...
|
