Crashdiet pomalu začínají letní turné, na kterém ve velkém představí novou desku s názvem "Generation Wild" a zároveň v pořadí třetího zpěváka. Byla jsem zvědavá, jak se nováček předvede, jak s novými skladbami, které se mi celkem líbí, tak s nejstaršími, původně v podání dnes už "legendárního" Davea Leparda.
Ještě před celou akcí byl v plánu rozhovor s kapelou, ke kterému jsem dorazila společně s kolegyní Susannou. Focení během něj nám však nebylo umožněno, muzikanti si přáli nechat to až na chvíli, kdy budou připraveni na pódium. Tedy dobrá. Udělali jsme rozhovor, oproti plánu bez zpěváka, kterému se s námi mluvit nechtělo, a byl tudíž soukromě počastován několika nelichotivými výrazy.
Předkapela Nitrokiss nás a zdánlivě ani zbytek fanoušků moc nezaujala, parket pod pódiem zel prázdnotou a mezi skladbami se ozýval náznak potlesku jen občas. Přece jen, byť jsou Nitrokiss místní a fanoušky tu mají, 12 euro vstupného je dost peněz za kapelu, která jinak hraje zadarmo.
Přeď koncertem Crashdiet jsme díky lehce zvláštním požadavkům kapely dostaly možnost poslechout si, jak se muzikanti rozcvičují na pódium. Slezly jsme dolů k zákulisí a jen nakoukly dovnitř, když se ozval Simonův ohlušující řev, po několika tónech připomínající demo 'Caught In Despair', načež kolegyně Susanna prohlásila, že jestli takhle bude vypadat koncert, tak chce peníze za lístek zpátky.
Crashdiet rozjeli koncert toutéž skladbou, kterou před několika měsíci i představili nového zpěváka - "Caught In Despair". Simon oproti zážitku v zákulisí nezněl špatně, až do zhruba druhé třetiny písničky, kdy zavřískal tak, že jsem měla pocit, že mi prorazí bubínky. A jak špuntíky normálně nepoužívám, v tu chvíli jsem utekla na záchod zacpat uši aspoň toaletním papírem. Dvě slečny, které zrovna před zrcadlem popatnácté přelakovávaly účesy, to velmi překvapilo.
Po "Caught In Despair"' následoval rovnoměrný mix písniček z alb "Rest In Sleaze" a "Generation Wild". Z nějakého důvodu se pánové desku "The Unattractive Revolution" zřejmě rozhodli ignorovat, což je ale podle mě škoda, protože například singl "In The Raw" osobně řadím mezi nejlepší tvorbu Crashdiet vůbec. Nicméně na to se nikdo neptal a zazněly skladby jako "Tikket", "Queen Obscene" nebo "Breakin' The Chainz" a samozřejmě "Riot In Everyone" z prvního alba a "Native Nature" a "Rebel" z alba posledního, jako přídavek pak "Armageddon", "It's A miracle" a na závěr poslední singl "Generation Wild". Poslední skladbu publikum vítalo s největším nadšením, snad ještě vetším než hit "Riot In Everyone". Několik slečen v první řadě se dožadovalo singlu "Chemical", ale toto zpěvák úspěšně ignoroval a zamluvil slovy "Chemical? Jo, jasně, nějakou chemii si dáme po koncertě".
Po celou dobu koncertu působili muzikanti trochu odtažitě. A to i v momentech, kdy zpěvák mluvil k publiku; zdálo se, že na odpověď ani nečeká a většinu výkřiků z davu přecházel mlčením či dalším povídáním. Obecně jsem získala dojem, že Simon asi příliš rychlou cestu nahoru duševně neustál a sláva mu stoupla do hlavy (pokud se tedy v případě Crashdiet dá mluvit o skutečné slávě). Publikum se i přesto bavilo celkem dobře, zčásti určitě také proto, že většina fanoušků byla již notně ovíněna. Mně se asi uprostřed koncertu podařilo ukořistit místo v první řadě vlevo od zpěváka, přímo před Martinem. Slušného výhledu se mi nechtělo se vzdávat, tak jsem se rozhodla přesunout se fotit někam jinam až na přídavek. Ale nepodařilo se, až těsně před koncem se mi podařilo opustit místo pod okouzlujícím kytaristou. Až budu velká, vezmu si ho za muže.
Ráda bych se vyhnula srovnávání Simona se zakladatelem kapely Davem Lepardem, ale jsou místa, kde se tomu vyhnout nelze. A to je například to, jak nováček podá skladby, ve kterých jsme zvyklí slyšet spíše Leparduv hlas. Svoje skladby Simon celkem zvládal, až na některá místa, u starších už to tak slavné nebylo. "Riot In Everyone" zněla ještě jakž takž, ale u "Queen Obscene" už jsem skřípala zubama. Též zpěvákovy pohyby na pódiu mi nějak nedávaly smysl - člověk by od rockového muzikanta očekával, že se při tanci (či při tom, co tam předvádí), nechá vést hudbou, ale Simonovy momenty "hýbu se - nehýbu se" vypadaly spíš nahodile než intuitivně...
Asi by se zdálo, že by tenhle report chtěl vrhat na Crashdiet špatné světlo, ale není tomu tak. To vrhá pouze na nového zpěváka, ostatní muzikanti odvedli profesionální výkon jak na pódiu, tak mimo něj. Pokud odhlédnu od zpěváka, byl to dost kvalitní koncert a muzikanti ukázali, že opravdu umí. Klidně bych je mohla vidět ještě jednou, jen snad bez osobního kontaktu s frontmanem.. :)
|
