22.09.2019
SAXON
Legendární Britové museli zrušit všechny koncerty do ..více

22.09.2019
POVODÍ OHŘE
Po loňském bezejmenném debutu se tato svérázná ..více

22.09.2019
BODY COUNT
Po předloňském albu "Bloodlust" právě dodělává tahle ..více

22.09.2019
MICHAEL BORMANN`S JADED HARD
Frontman německé AOR formace Jaded Heart dává vzpomenout ..více

21.09.2019
MÖTLEY CRUE
Na začátek příštího roku je naplánováno vydání ..více

21.09.2019
STRIGOI
Kytarista Greg Mackintosh, základní člen Paradise Lost, ..více






ARAKAIN - Legendy
...opět předvádí své znalosti hudební histor ..

ARAKAIN - Legendy
Mně se Legendy vždycky líbily! Každá skladba ..

ARAKAIN - Legendy
To je dobrá hláška, že je otextoval až Aleš. ..

ARAKAIN - Legendy
19 let, ať nežeru. Mimochodem KG měl vždy velk ..

ARAKAIN - Legendy
Luky, mýlíš se, cover Far Far Away s českým t ..

ARAKAIN - Legendy
To Bubák : Jsem ročník 77. Co vím tak na tan ..

ARAKAIN - Legendy
Lukyne, co to zase plácáš, dyť tys byl v 74 je ..

ARAKAIN - Legendy
Pardon-Synkopy 61 natočily... Mrknul jsem na jabl ..

ARAKAIN - Legendy
Jo, to Metro samozřejmě cover NA od BS. ..

ARAKAIN - Legendy
Krom těch největších metalových hvězd, z nic ..




Za poslední měsíc:
ARAKAIN - Schizofrenie
2285x

HAMMERFALL - Dominion
1971x

Kai HANSEN (HELLOWEEN, GAMMA RAY) - Jiný už nebudu
1900x

ARAKAIN - Black Jack
1345x

ARAKAIN - Salto Mortale
1019x

FREEDOM CALL - M.E.T.A.L.
945x



27.09.2019
ZÁVIŠ, ... A STALI SE OVCÍ, BLIKAJÍCÍ MIMINKO. ..
Havlíčkův Brod - Oko klub ( bar ), začátek od:20:00, vstupné: 150

27.09.2019
NAHUM, INNERSPHERE, PURNAMA, KAZISVĚT..
KOLÍN - U VODVÁRKŮ, začátek od:19:00, vstupné: 150

28.09.2019
NAHUM, INNERSPHERE, PURNAMA, ENDLESS DRAIN..
TÁBOR - STŘELNICE, začátek od:19:00, vstupné: 150



článků celkem: 7150
recenzí: 5846
reportů: 563
rozhovorů: 377













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Viktor SMOLSKI (RAGE) - Dělám jen to, co mám rád, využívám šance, které mi život nabízí

Největší hvězdou květnové královehradecké „Hradec Music Show“ byl bezesporu kytarový mág z Běloruska, působící v řadách německých Rage, Viktor Smolski. Nejenže šířil pohodu na všechny strany, důkladně předvedl svoje umění, rozdal řadu cenných rad a pochválil svůj nástroj, ale našel si i čas na povídání pro náš zin. V příjemném prostředí obchodního domu CMI Plaza se Viktor rozpovídal o věcech, které naplňují jeho život…

Dneska jsi tady z toho důvodu, abys jednak představil kytary Yamaha, jednak jako učitel hry na kytaru. Jak se cítíš v roli učitele?
Učím na své vlastní hudební škole v Německu, mám to rád. Je to fajn předávat mladým muzikantům svoje zkušenosti a vím, jak je to těžké, proto se je snažím podporovat, snažím se jim pomoct, zajišťovat jim kontakty na nahrávacích společnostech, produkovat mladé kapely.

A máš nějakou speciální radu pro začínající muzikanty jak dosáhnout takového úspěchu jako jsi dosáhl Ty?
To není žádné speciální tajemství, velice důležité je od začátku učit se při každé příležitosti, jamovat, učit se i teorii, nezaměřovat se na jeden styl hudby, ale zkoušet hrát víc stylů, nejde o to jen hrát akordy, ale musíš pochopit i harmonie, snažit se mít otevřenou mysl. Takže hrát, hrát, hrát, a to nejen metalové skladby, snažit se skládat, učit se jak skládat, jak aranžovat, protože to je ve finále velice důležité. Můžeš mít skvělé myšlenky, ale můžeš je zabít nevhodnými aranžemi. Musíš rozumět tomu, co dělá kapela. Nejenom přijít domů a dokola hrát, musíš mít taky jasno v tom, co dělat a jak to dělat. Vyhýbat se opakování chyb, mít pod kontrolou groove, timing a techniku, vyhýbat se rutině, trénovat tak dlouho, dokud tě z toho nebolí hlava.

Co tě přivedlo ke značce Yamaha a proč preferuješ právě tuhle značku?
Docela dávno jsem se snažil najít kytaru, která by mi vyhovovala a vybudovat svůj vlastní signovaný model u Sigi Guitars. Našel jsem Yamahu a ta má perfektní zvuk, hrubý, metalový, je velice pohodlná na hraní, velice kvalitní. Je velmi silná ve středních frekvencích a poskytuje agresivní zvuk, který potřebuju na pódiu. A to je skvělá kombinace. Je mnoho velmi dobrých kytar, ale každý si musí najít svůj vlastní zvuk a takový nástroj, který mu vyhovuje. Nemusí být drahý, stačí, když vyhovuje tvému stylu.

Ty jsi začal svojí profesionální dráhu v době, když ti bylo jedenáct. Jak jsi to v těhle letech vnímal?
To bylo fakt crazy. Byl jsem součástí velice profesionální kapely, kluci byli mnohem starší a já jsem se od nich strašně moc naučil. Ve čtrnácti jsem jel svoje první turné, spoustu jsem toho nahrál, spoustu nacestoval, získal jsem zkušenosti ze studia a právě tyhle zkušenosti mění a formují vlastní sound a vlastní myšlení.

V podstatě sis splnil takový „americký sen“ v Evropě. Mladý kluk z východní Evropy, který se svojí vlastní muzikou a svým uměním prosadí v Německu, stane se součástí jedné z nejznámějších německých kapel. V čem si myslíš, že je tvoje jedinečnost? A co vyžaduje tahle cesta od tvých případných následovatelů z východní Evropy?
Myslím si, že ve východní Evropě je strašná spousta skvělých muzikantů a každý z nich má stejnou šanci jako já. Bylo to velice tvrdé. Přišel jsem do Německa před dvaceti lety, bylo velice obtížné získat v Bělorusku vízum, protože politická situace nebyla jednoduchá. A to byl vlastně i důvod toho, proč jsem odešel do Německa. Chtěl jsem cestovat, chtěl jsem hrát všude. Jo, splnil jsem si sen. Můj život byl skutečně hraní, hraní, hraní.

Můžeš srovnat situaci a podmínky pro mladé muzikanty v Německu a ve východní Evropě? Myslíš, že v Čechách, v Rusku, v Bělorusku to mají muzikanti aspoň v něčem jednodušší?
V Rusku i Bělorusku je to stále nesmírně těžké, myslím, že v Čechách je to o něco lepší. V západní Evropě, speciálně v Německu je to jednodušší v tom, že tam je fungující hudební byznys. Nahrávací společnosti, které ti nabídnou smlouvu, agentury, které ti pomůžou zajistit turné, je tam spousta klubů, kde se dá hrát, to život kapelám dost usnadňuje a dává jim větší šanci.

Fascinuje mě, jak bohatý život vedeš. Jsi aktivní muzikant, závodíš v autech, věnuješ se charitě, výuce hry na kytaru..., co z toho tě momentálně naplňuje nejvíc?
To je jasné, hudba. Ta naplňuje moje sny, skládání písní a hrání pro lidi je absolutně fantastické. Já musím maximálně poděkovat všem mým fanouškům za jejich podporu. Máš pravdu, že můj život je vážně naplněn, je to zábavné, dělám jen to, co mám rád, využívám šance, které mi život nabízí. Závodění je bláznivé hobby, občas potřebuju vyčistit hlavu od muziky a koncentrování se na závody je ideální příležitost si odpočinout. Ale kdykoliv se vrátím ze závodů, tak mám hlavu čistou a hned začínám přemýšlet o muzice. Je to super sport a pomáhá mi, abych se cítil dobře na tour, když dva měsíce strávíš denně na pódiu, tak je to svým způsobem taky sportovní výkon a k tomu mi pomáhá závodnický trénink.

A přemýšlel jsi někdy nad tím, co bys dělal, kdyby ses neživil hudbou?
To je strašně těžké říct. Nemám žádný nápad, protože můj život už od začátku se točí kolem muziky, narodil jsem se do hudební rodiny, celý můj život je hudba. Fakt nevím, možná že bych byl závodník, ale to fakt nevím (smích).

Hraješ na spoustu nástrojů. Je nějaký, na který hrát zatím neumíš, ale chtěl by ses to naučit?
(po dlouhém přemýšlení) Hraju na kytaru, klávesy a cello. Učil jsem se na bicí, ale ty tři jmenované jsou moje favorizované a takhle mi to stačí.

Před sedmi lety jsi se připojil k Rage. Co se tímhle krokem změnilo ve tvém životě?
Změnila se strašná spousta věcí. Rage mají za sebou skvělé projekty, skvělá cédéčka, je to hodně úspěšná kapela. S Peavym máme stejné hudební chutě, skládáme společně, máme podobné cítění mixu heavy metalu a klasiky, oba milujeme klasickou muziku, takže ten mix, který tvoříme je pro nás ideální spojení a takhle mi to vyhovuje a uspokojuje mě to. Hodně to změnilo můj život. V posledních letech jsem hodně koncertoval nejen díky Rage, ale i díky mému sólo projektu a já koncertování miluju. Myslím, že Rage byla kapela, kterou jsem hledal od mého příchodu do Německa, kapela, která kombinuje power metal s progresivními elementy a orchestrací, mezi Peavym a mnou funguje skvělý feeling, jsme oba absolutně svobodní v tom, co děláme, máme dobré smlouvy, takže na nás není vyvíjen žádný nátlak z nahrávací společnosti, máme absolutní svobodu v tom co a jak děláme, což je pro muzikanta strašně důležité.

S tvým příchodem se docela zásadně změnila tvář hudby Rage. Rage s tebou a bez tebe jsou dost odlišné kapely.
Neměl jsem v plánu Rage nějak měnit. Potkali jsme se s Peavym v roce 1999 při nahrávání alba „Ghost“ a hned jsme si velice dobře rozuměli a cítili jsme se spolu příjemně. Po tomhle albu a následném turné jsme se rozhodli zůstat společně, myslím si, že Peavy měl chuť už před tím dělat to, co děláme v Rage nyní, ale že k tomu neměl ty správné spoluhráče. Hodně skladeb, které Peavy tvořil, odpovídalo tomu, jak jsem to cítil já.

Tvoje poslední sólové album „Majesty And Passion" je založené na myšlenkách Johanna Sebastiana Bacha. Jsi rád, že žiješ v téhle době, nebo by sis chtěl vyzkoušet prožít Bachovu éru?
Ne, já jsem rád, že žiju v téhle době.

A máš v plánu nějakou další desku postavenou na klasické hudbě?
Teď ne. Moje nové album je víc heavy, víc crazy, s africkými vlivy. Uvidíme, možná na něj někdy dojde, ale teď určitě ne.

Rage mají na kontě devatenáct alb. Obvykle si připravíte pro fanoušky na svých deskách nějaký speciální dárek, na posledním albu to bylo DVD z festivalů. Připravujete nějaký speciální dárek i pro vaše dvacáté album?
Jo, už jsme o tom přemýšleli, ale zatím jsme nic konkrétního nevymysleli.

A prozradíš něco z vašich nápadů?
Ne, to ne (smích).

Co mi povíš o vašem posledním albu "Strings On A Web"? Nejvíc mě na něm překvapila dvacetiminutová kompozice „Empty Hollow". Mám hodně rád stará alba Rage a tohle už je úplně něco jiného než před lety. Co se stalo, že Rage začali tvořit takhle komplikovanou a rozmanitou hudbu?
Vždycky zkoušíme něco nového, Rage je bláznivá kapela, protože žádná dvě alba nejsou stejná. Vždycky se snažíme udělat něco nového a nebojíme se zkoušet nové věci a to dělá Rage trochu zvláštní. „Empty Hollow" byl experiment, chtěli jsme vyzkoušet něco nového a myslím, že jsme udělali dobře, protože „Empty Hollow" je nejpopulárnější skladba z celého CD. Na tour se stala skutečným hitem. Album je zatím nejúspěšnější, udrželo se tři týdny v hitparádě, předtím jsme v hitparádách nebyli. Sbíráme jen dobrá hodnocení. Jsme opravdu šťastní z toho, jak se to podařilo. Tohle CD nás uspokojilo zatím nejvíc ze všech, protože skladby jsme nahráli rychle, bylo velice snadné je nahrát, máme rádi sound téhle nahrávky, protože jsem ho změnil, aby se víc podobal živé nahrávce, protože jsme použili méně bicích samplů. Nepřeplácali jsme to zbytečně technikou. Příští cédečko bude možná zcela jiné. (smích)

Peavy nedávno dělal rozhovor pro jeden český časopis, když dovolíš, zajímaly by mě tvoje odpovědi na otázky, které tehdy dostal. Takže které album v historii Rage je pro tebe to nejoblíbenější?
To je těžké říct. Každý cédéčko je pro mě jako vlastní dítě a v rodině taky neřekneš, že některé dítě máš nejradši. Pro mě je nejlepší každé album. Nikdy jsem neudělal píseň, kterou bych neměl rád, nikdy jsem neudělal album, které by bylo špatné. Nemáme žádné tlaky z nahrávací společnosti, kdy a kolik skladeb má být na deskách, takže když si nemyslíme, že to je perfektní, tak to jednoduše nevydáme. Každá píseň, každé album, které jsme udělali bylo v daném momentě to nejlepší. Možná později řeknu, že tenhle song mohl být lepší, mohlo být lepší aranžmá, ale v momentě realizace do toho dáváme vždy to nejlepší, co v nás je. Proto je mám rád všechny.

Který koncert považuješ za váš nejpovedenější?
(dlouhé váhání) Možná Wacken Open Air 2007, když jsme hráli s orchestrem, protože to bylo něco speciálního. Měli jsme spoustu skvělých show, ale tohle bylo i pro mě to bylo speciální, neboť to byl můj orchestr, hráli tam spolužáci, na klávesy hrál člověk, se kterým jsem hrál ve své první kapele. Hráli jsme spoustu věcí od Rage, které jsem složil. Organizoval jsem tenhle koncert, bylo to dokonce bez zvukové zkoušky. Udělali jsme velkou show, koncert byl zároveň nahráván, všechno bylo skoro perfektní, hraní i nahrávaní. Hráli jsme skoro před osmdesáti tisíci diváky, bylo to velice emocionální.

Svoje otázky jsem vyčerpal, máš prostor pro svoje závěrečná slova.
Česká republika se pro Rage i pro mě stala velice speciální zemí, protože show na Masters Of Rock jsou vždycky fantastické, jsou tady fantastičtí fanoušci, mám tady spoustu přátel a vždycky se těším na to, že zde budu moci hrát, protože zde máme neuvěřitelnou podporu. Je super vidět vždycky ty rozzářené tváře, slyšet lidi, jak povzbuzují a jak je to baví. Děkuju moc za tuhle podporu, dáme vám za ní to nejlepší. Doufám, že se potkáme na příštím turné, že zde budeme moci zahrát další řadu koncertů. Z místních lidí mám ty nejlepší pocity. Česká republika má mnohem blíž k mojí zemi, k Bělorusku, než Německo, lidé v západní Evropě jsou chladnější, než místní lidé. Je super, když přijdeš na autogramiádu na Masters a tam panuje velice přátelská atmosféra. Je to tady hrozně fajn.

Díky za rozhovor.
Já taky díky.

Savapip             


www.rage-on.de

Foto:Savapip


Vydáno: 03.08.2010
Přečteno: 3208x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2019     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17803 sekund.