Švédští SYN:DROM to na svém debutu „With Flesh Unbond“ drtí „ostopéro“, jenomže jsou nudní, bez jiskry, zápalu, emocí...Tak nějak bych tuhle mdlou nahrávku shrnul. Kapela sází na brutální death metal, což je muzika, která mi šmakuje. V případě SYN:DROM tomu tak není. Je sice fajn, že kapela hází do svých tvrdých riffů řadu melodických vyhrávek („Obsolete Gods“), však jsou také ze severu, takže se to tak nějak očekává, ale horší je, když chybí nosné prvky. Něco, co by fošnu podrželo v základech. Já tu jen slyším slušně se rozjíždějící potenciál bez vlastního ksichtu. Kapelu, kterých je v každém koutě plno.
SYN:DROM se nebojí krkolomných riffů, kulometných bicích, nasraných vokálů. Postupně ale ta agrese člověka unavuje, což je nepříjemné. Pár slušných momentů se tu dá najít, ale ty neslanost kompletu nezachrání. Potěšující jsou snad jen hráčské výkony. Těm však chybí schopný skladatel. Výrazná osobnost by to mohla silně nakopnout.
Nelíbí se mi ani obal nahrávky, který smrdí kýčovitostí. Suchý je také booklet. Naštěstí se ale povedl zvuk, který má celkem šťávu. Osobně moc tento čistý sound nepreferuji, ale to je jen můj problém.
„With Flesh Unbound“ chce zabíjet, ale pouze hladí. Hladí, hladí, až uspí. To by se u brutální muziky stávat nemělo...
|