A jéje, to nám to Turillovci zase pěkně zazdili. Sotva jsme jim stačili pochválit jejich poslední řadovku, už je na světě docela průměrné épíčko „The Cold Embrace Of Fear“. Stopáž kolem 36. minut byla na první pohled velmi sympatická a dávala prostor k natěšeným představám, jak že si to zase pánové pohrají s velkolepou dramatizací a filmově-soundtrackovým spektáklem. Pánové si opravdu pohráli, bohužel však při tomto tvůrčím skotačení ztratili míru a místo metalové nálože s několika doplňujícími intermezzy tu máme epicky nudnou vatáž, ve které se kdesi ukrývají také tři regulérní písně.
Zbylé čtyři akty (jak jsou skladby pojmenovány) jsou zase plné keců a rádoby dramatických zvuků, které nás jako mají vtáhnout do děje a my máme napětím žasnout a nestíhat vracet čelist na své původní místo. Jenže já, pokud si chci poslechnout RHAPSODY, očekávám melodický metal s fantasy prvky a ne fantasy soundtrack s prvky metalovými. To si zrovna můžu pustit některý z bezpočtu nových filmů a budu to mít navíc s obrázky.
Luca Turilli mluví o sedmi aktech jako o jedné nepřetržité skladbě. Jenže to by všechno muselo organicky tepat a rezonovat v jeden ohromující celek. Místo toho tady proti sobě stojí čtyři nijaké „movie“ motivy versus tři typické RHAPSODY kousky. Nejsmutnější ovšem je, že ani ty neoplývají bůhvíjakou povedeností a za songy z posledního alba quasimodovsky pokulhávají. Navíc to strašně připomíná rané kusy, většinou se ale prostě nic zajímavého neděje. 14ti minutový epos „The Ancient Fires Of Han-Kuun“ nabírá dech až ve svém závěru, „Neve Rosso Sanque“ je rozvláčná až běda a předposlední „Erians Lost Secrets“ už pošramocený dojem nezachrání (přestože je z onoho tria jednoznačně nejpovedenější).
Deska „The Frozen Tears Of Angels“ znamenala po několikaleté tvůrčí krizi příjemné osvěžení a posunula RHAPSODY o několik jakostních kroků dopředu. Aktální EP tomuto rozběhu nastavuje nohu a okázale namakané tělo nechává bezradně ležet uprostřed cesty. Jenže sranda je, že to posluchači, toužícímu po melodickém symfo metalu nemusí vůbec vadit, protože Turillovce už dávno z trůnu sesadily mnohem kvalitnější spolky, mezi které určitě patří DERDIAN, ANCIENT BARDS a v první řadě Poláci PATHFINDER se svým letošním neuvěřitelně povedeným debutem "Beyond The Space, Beyond The Time".
|