Brněnští THIEF o sobě dali vědět minulý rok spoluprácí s Big Bossem (ROOT), když mu nahráli pár skladeb pro jeho povedenou sólovku „Doomy Ballads“. Už díky tomu bylo zřejmé, že, v do té doby neznámých mladících, nějaký potenciál vězí. Jura by si jen tak nějaké žabaře nepozval. Nyní se role obrátili, THIEF vydali desku a Big Boss je hostem...
Těch hostů je na „Deus Ex Machina“ daleko více. Kapela osiřela o zpěváka. Nepříjemnou situaci vyřešili celkem šalamounsky – nechali každý song nazpívat někým jiným. Někdy to funguje, někdy ale ne. Díky rozdílným hlasům může být nahrávka roztříštěná. Napadá mě například první sólovka Tony Iommiho. V tom případě se tak naštěstí nestalo. Bohužel ale může být důvodem i to, že jsou zpěváci nevýrazní, tudíž není nic, co by mělo vybočovat. Tedy až na závěrečnou Zdeňku Kotačkovou (ex – YNNITY, SRO), která z akustické „Better Day“ udělala velmi příjemnou záležitost. Šeď hostujících vokalistů je v každém případě zarážející. Jde o zkušené vokalisty, jako je již zmíněný Big Boss či Jiří Sedláček z DARK GAMBALLE. Jenomže žádná sláva, nemohu si pomoci...
„Deus Ex Machina“ je paradoxní v tom, že každá následující skladba je lepší, než ta předešlá. Úvodní „Vzkaz!“ s Pepou Michálkem z FORREST JUMP je špatnou volbou na rozjezd. Nezaujme, nedá důvod k pokračování v poslechu. Nahrávka se začíná zlepšovat s „Never Changed Me“, přičemž tím nejlepším je závěr v podobě perfektní „My End“ a již zmíněné „Better Day“.
THIEF jsou evidentně slušní instrumentalisté. Z „Deus Ex Machina“ je to slyšet. Jen ještě musejí vyjít ze skladatelské šedi, kterou se na své novince prezentují. Stejný pocit mám i ze zvuku, který je sice slušný, ale koule určitě nerve.
Verdikt: Obyčejná melodická metalová fošna, která se neposlouchá špatně, ale nic hlubšího nezanechá.
|
