V druhé polovině roku 2008 dostali členové Inner Response nápad nahrát album…, tak praví jedna z vět biografie banskobystrické kapely. A jak je vidět (a slyšet), tenhle nápad se klukům – a v té době i jedné slečně – spáchat podařilo. Samotná realizace začala sice ještě koncem toho samého roku, zabrala však zásluhou zaneprázdněného mixéra a mástrovače celých dalších dvaadvacet měsíců. Útěchou budiž fakt, že celý tento proces ve finále stál za to a „Two Of Me“, jak zní název tohoto debutu, se dost dobře poslouchá.
Hlavní zásluhu na tom mají dva zásadní momenty. Jednak práce železného jádra kapely, kytaristů Petera Kmeče a Juraje Bucka. Riffy, vyhrávky i sóla a jejich důkladná propracovanost jsou pevným pilířem nahrávky nejen v momentech, kdy se vsází na temný, hutný a razantní spodek, který právě kytary prosvětlují, ale i ve chvílích, kdy přednost dostává atmosféričnost, čistota a přehlednost. A i když ty útočnější pasáže dominují a hrají prim, schopnost vnést do razance uvolnění a přitom udržet po celou dobu soudržnost dění probudila vzpomínky na jisté černočerné album z počátku devadesátých let - ale při tomto srovnání posuzujme prosím náladu, postupy jsou pochopitelně „mírně“ odlišné. Byť „vnitřní odezva“ na thrashovou éru vytrvale odkazuje a z velké části z ní i vychází (a to je právě ten druhý hybatel), variabilní vokál Petera Knietela táhne výraz Inner Response i částečně do deathových sfér. Osobně mi víc sedí v čistších či uštěkaně přibroušených polohách, i když právě v kombinaci a slučování (různých hlasových odstínů, různých nálad v rámci jednotlivých skladeb) nacházím nejvýraznější okamžiky desky. Není pak asi žádným překvapením, že jako největší magnet na desce tak (na mě) působí náladovky „Burn My Soul“ a „The Worlds Collide“ (byť právě tyhle dva songy díky svým klidným pasážím zjemňují „typickou“ tvář Inner Response“).
Pokud by snad chtěl někdo namítat, že absence živého bubeníka může být jistou nevýhodou, budu souhlasit jen napůl. Hlavní úloha, přesný rytmus, razance a silný základ se Inner Response podařilo zajistit bez obtíží. Je sice možné polemizovat nad tím, zda by „zhumanizování“ místa za stoličkou nepřineslo do hudby Inner Response větší pestrost (ona ta jejich určitá jednotvárnost v rámci skladeb skutečně prosakuje), ale aranžmá bicích je natolik povedené, že odpověď může dát jen případná samotná realizace. V kontextu „Two Of Me“ s automatickým „Robem“ nemám žádný zásadní problém.
Dobře zahraný moderní (bráním se použití pojmu progresivní) thrash metal s umě zakomponovanými vlivy dalších žánrů. Inner Response vybrali název desky („Two Of Me“) skvěle. Možná bych se ještě přimlouval za alternativu dle posledního songu „The Worlds Collide“. Důvtipně sloučené kontrasty a jejich srážky jsou tím zásadním kořením, na čem „Two Of Me“ staví. A jde jim to dobře.
|
