Až donedávna jsem byl svým okolím považován za blázna. Kupoval jsem si totiž originální cédéčka (tímto zároveň děkuju těm kapelám, které mi šetřily kapsu, svoje výtvory mi věnovaly a pak byly navíc nuceny číst mé bláboly...) a zuby nehty se bránil sosacím svodům. Pochopitelně, že v rámci této úchylky jsem se snažil sem tam nějakou korunu uškudlit, a tak mě v únoru loňského zlákala k objednávce celkem tří kousků slevová nabídka jednoho z raději nejmenovaných obchodů, specializovaných na prodej metalového zboží, vázaná na výsledky našich sportovců na Olympijských hrách. Neb se reprezentantům dařilo, objednávka odešla. Zhruba v březnu přišla odpověď- dvě cejda jsou téměř na cestě, jedno je už řadu let k nesehnání. Zvídavý dotaz, proč jej tedy mají v nabídce, jsem si po této víceméně radostné zprávě nechal pro sebe. Vydržel jsem čekat až do června, než jsem položil další všetečnou otázku, kde že se ty dva slíbené kousky zapomněly. Ejhle, po docela dlouhém hledání byla má objednávka nalezena, leč dle vyjádření dodavatele je problém, jedno nejde sehnat a druhé distributor nechce dodat. To už jsem se začal vážně zajímat o detaily, leč odpověď byla neurčitá, prostě to tak je, ale prý udělají všechno pro to, abych byl v co nejbližší době uspokojen. Když začalo padat listí, zavolal jsem naposled. Á, zapomněli na mě, ale to nevadí, protože prý to jedno už stejně nebude, neb není k sehnání, to druhé mi (a nezapomněl ten příjemný hlas zdůraznit, že pochopitelně s únorovou slevou) příští týden posílají. Napadl sníh a nic. Slezl sníh a nic. Brzy budu slavit roční výročí. A tak jsem se přidal k vám, milí sosálové a taky jsem usosnul. Pranic mě to netěší, ale jak jinak aspoň ochutnat? Jen přede mnou, vážení prodejci, prosím neříkejte, že lidi dneska nemají chuť kupovat cédéčka... Vůbec se, laskavý čtenáři, nebudu zlobit, když se mi svěříš se svými zážitky, zda kupuješ, co tě k tomu vede a za co bys i v dnešní době internetových svodů svoje prachy obětoval kdykoliv ;-).

Savapip, 30.1.2011