Častokrát dumám nad otázkou, proč nejlepší power metalové kapely pocházejí právě z Německa a Itálie. Proč nejchytlavější melodické pasáže tvoří lidé ze dvou historicky tak agresivních států. A proč je tento žánr tak oblíbený v Japonsku, tedy dalším z národů, které si notně pošratmotily pověst především ve dvacátém století. Mohlo by to být způsobeno tzv. polarizačním efektem, kdy přílišná existence jednoho extrému vlastně automaticky vytváří opačný protipól? Uvedu příklad: je-li v některé (třeba křesťansky založené) rodině až příliš prosazován morální aspekt výchovy, většinou se z oněch dětí v dospělosti stanou opačně zaměření vyvrhelové (neřkuli přímo zblblí neonacisté). Zeptám-li se s (velkou!) nadsázkou: může tedy fašistická minulost výše zmíněných národů za existenci současných speed metalových kapel, které jsou schopny vytvářet blahodárné tóny a melodie? A proč to nikdy nedokáže zástupce černé pleti? Skoro to vypadá, že jediné, co Afroameričané neumějí hrát, je hokej a power metal. A poslední dotaz: proč se sakra zabývám takovýma kravinama a nejdu raději dělat něco užitečnějšího?!? Raději jdu...
Pagan, 26.2.2011 |