Glen Benton svého času okázale prohlašoval, že se zabije ve třiatřiceti letech. Ale protože to neudělal, tak mohla jeho sebranka přijít s dalším „bohovražedným“ kotoučem, tentokrát dokonce jubileiním desátým. Kdysi jsem býval velkým fanouškem death metalu a právě kontroverzní DEICIDE skvěle doplňovali moje tehdejší protikřesťanské nálady (ovšem žádné vypalování kostelů, vrcholem mého „boje“ byly pentagramy na všech školních sešitech). To bylo asi před deseti lety, pak mě tyto reakční tendence opustily, a tak jsem ze svého hudebního rejstříku škrtnul i většinu brutálně metalových kapel. Tato recenze tedy vzniká z čiré zvědavosti, zdali mně ještě může podobná hudba „něco dát“ a zároveň nabízí pohled člověka, jenž tento žánr poslouchá už jenom minimálně. I proto budou mé řádky přínosem spíše pro lidi, kteří jsou na tom podobně, nikoli pro death metalisty tělem i duší.
Můj záměr poslechnout si desku „To Hell With God“ ale nebyl motivován pouhou zvědavostí, to by přece jenom nebylo od hudebního recenzenta příliš důmyslné. Je totiž všeobecně známé, že Bentonova parta ve své tvorbě hojně využívá (podobně jako třeba polští VADER) thrashový element, tedy styl, který mně je velmi blízký. I díky tomu pro mě death metal floridských DEICIDE zůstává přístupným materiálem, který má při vhodné náladové konstelaci stále ten starý známý, příjemně drtící efekt.
Ačkoli je malinko na pováženou, jak málo se toho změnilo od dob, kdy jsem DEICIDE sjížděl pravidelně. Řada riffů je evidentně převzata z raného období kapely a nebýt moderního a vpravdě skvělého soundu, jen těžko bych mohl rozeznat jakýkoli posun. Co se ale napodobit nedá, je energický zápal, se kterým je hudba tvořena a nahrána. No a zde pánové Benton, Owen, Santolla a Asheim téměř nemají konkurenci, ať už jsou totiž kompoziční postupy jakkoli archaické, vášeň z desky sálající maže veškeré pochyby a svým přenositelným entuziasmem dokonale strhává posluchače, kteří budou mít co dělat, aby nevyšli do nejbližší farnosti a minimálně neobrátili všechny kříže vzhůru nohama (tedy dřevama). Tuto sílu musí pocítit každý metalový fanoušek, nehledě na jeho oblíbený žánr. Právě uvěřitelnost předváděné show je největší předností nové desky DEICIDE, a už jen proto stojí za silné doporučení.
|
