INFER – Sede Vacante Aeternum
Košičtí INFER jedou na plný kule! Z této death metalové chásky se stala totální bestie, která kosí, likviduje, zašlapává do země... Už předchozí deska „Anti – Human“ dala jasně najevo, že se kluci nehodlají s ničím srát. Perfektní fošna, na které jen ztěží hledat slabé místo. A ve stejném tempu se jede dál. O novince „Sede Vacante Aeternum“ bych mohl napsat stejná slova, jako v případě „Anti – Human“. Na druhou stranu, starší matroš se mi přece jenom líbil krapet více. Přijde mi, že INFER tentokrát natočili trošku tradičnější materiál, který z deathového nadprůměru nijak nevybočuje. Jsou zde ale okamžiky, kdy to přece jenom jede na maximum. Titulní kousek se plíží ve středním tempu, ale o to více zabíjí. Úplně slyším HYPNOS, díky čemuž si slušně pochrochtávám. Fakt zážitek a jasný vrchol.
INFER určitě nezklamali. Jen mám pocit, že se jim nepodařilo dát dohromady tak silný mazec, jako v případě zmíněného „Anti – Human“. I tak se ale jedná o slušný nadprůměr s perfektním zvukem a opět nádhernou grafikou!
7/10
TORTHARRY – Beneath
Začínám mít dojem, že jsem na TORTHARRY nejspíš tak trošku zasednutý. Ani na své novince „Beneath“ mě úplně nepřesvědčili, že patří ke špičce tuzemského death metalu, jak se o nich občas mluví. Ale pozor, dřív, než mě zavrhnete – uznávám, že je „Beneath“ tím nejlepším, co kapela minimálně v poslední desetiletce vydala. Po slabé „Round Table Of Suicide“ je to dobrá zpráva. Kluci nabrali více energie, zuřivosti a do nových skladeb se pustili s vervou. Nahrávka má koule a šlape velmi dobře. Třeba vypalovačka „Entrenched“ je parádní deathovou jízdou, která má příjemný old school odér. V takových chvílích si TORTHARRY opravdu užívám. Jenomže kapele se nedaří udržet pozornost po celou hrací dobu, což je škoda. Po čase je poslech „Beneath“ unavující...
I přesto ale velmi slušná práce! Dobrý zvuk, stoprocentní nasazení, krásný digipack (až na samotnou titulku)...
6,5/10
F.O.B. – Tomorrow´s Fires
Jestliže třetí deska „The Dice“ táborských harcovníků F.O.B. zněla nemastně, neslaně, nebo chcete-li rozpačitě, na novince „Tomorrow´s Fires“ je všechno jinak. F.O.B. jsou opět tou suverénní partou, na kterou jsme byli zvyklí v době precizní „Default“. Ne že by se vrátili ke klasickému death metalu, jen zní opět velmi přesvědčivě a jistě. Jak namazaný stroj, který se nehodlá zaseknout. „Tomorrow´s Fires“ na mě působí jak nadržený buldok, který se s ničím nesere. Hodně brutální záležitost, které neuškodí ani melodické refrény, jež bych v normální situaci asi jen tak nevydýchal (musím pochválit Máru, který se velmi slušně vyzpíval). Tady mi všechno funguje a já už začínám chápat, proč se F.O.B. před pár lety vrhli na nové teritorium. Zní současně a zároveň zúročují své letité zkušenosti. A nic na tom nemění ani fakt, že za kytarou je novic zvaný Profesor. Ačkoliv jeho předchůdce Bendis nebyl žádné ořezávátko, právě kytary jsou to, co mě na novince baví nejvíce.
Skvělá deska, která dokáže vyrazit dech. Pro mě veliké překvapení. Takhle kdyby zněly všechny metal core kapely, neměl bych problém. Jo a abych nezapomněl – F.O.B. se dali na ploužáky. Nevěříte?
8,5/10
|
