Původně jsem myslela, že ze své sbírky snad ani deset alb nevyberu. Přeci jen, osmdesátá léta jsou pro mě v mnoha ohledech vzdálená až příliš. Nakonec to byla velká bitva a nesmírně těžké rozhodování. Legendární. To slovo mě napadalo prakticky u každého druhého alba, na které jsem narazila. A přišlo mi pomalu jako rouhání, že se mi některé nahrávky do desítky prostě nevešly. Nějak jsem se ale rozhodnout musela, takže tady to je:



1. HELLOWEEN – Walls of Jericho (1985)
Ne, nedělám si legraci. I s tou příšernou garážovou produkcí, i s místy děsivým jekotem a ještě děsivější intonací Kaie Hansena, i s těmi připitomělými texty typu „Gorgar will eat you“ ... s tím vším je tahle deska nějak nepochopitelně pořád výš, než všechny ty legendární a historii měnící nahrávky, které v té době vznikly. A proč? To asi neví nikdo. Možná je to ta neopakovatelná atmosféra, to kouzlo, které by nebylo právě bez těch všech zmíněných mínusů. Faktem prostě je, že když slyším „Give me wiiiiiings to fly...“, na chvíli se mi zastaví srdce. Jo. Ať už z jakéhokoli důvodu, pro mě jasný vítěz.

2. DIO – Holy Diver (1983)
Skladby jako „Holy Diver“, „Don´t Talk to Strangers“, „Rainbow in the Dark“ nebo „Shame on the Night“ mluví dost silně samy za sebe. Pro mě neexistuje jiné album, které by si zasloužilo nálepku „legendární“ tak moc, jako tohle.

3. HELLOWEEN – Keeper Of The Seven Keys Part II. (1988)
Ale nojo. Druzí Helloween. Ono to totiž jinak nejde. Skladby z druhého Keepera doteď tvoří jádro dýňových koncertních setlistů a už tomu asi nikdy nebude jinak. Doslova jedna hymna vedle druhé – pro mě osobně nesrovnatelně lepší, než jednička.

4. IRON MAIDEN – Piece of Mind (1983)
I když je „Number...“ samozřejmě mnohem bohatší na hity a v mnoha ohledech je to deska, která měnila historii heavy metalu, já mám po těch letech poslouchání prostě radši „Piece of Mind“. Možná proto, že není tak oposlouchaná... ale nakonec je naprostá blbost vybírat z této trojice desek (patří sem samozřejmě ještě „Powerslave“), když jsou všechny tak skvělé a důležité pro vývoj žánru.

5. QUEENSRŸCHE – Operation Mindcrime (1988)
Vzpomínám si, jak jsem před lety poprvé přišla do kontaktu s Queensrÿche skrze klip k „Eyes of the Stanger“ a naprosto mě jejich styl uchvátil, protože to bylo tolik jiné než to, co jsem v té době poslouchala. Koncepční album „Operation Mindcrime“ je doteď naprostou legendou a to zcela oprávněně. Asi nejoblíbenějšími kousky pro mě zůstávají „I Don´t Believe In Love“ a „The Needle Lies“ (mimochodem perfektně předělaná od Vision Divine).

6. BLIND GUARDIAN – Follow the Blind (1989)
Druhé album Blindů. Jejich čas sice přišel až v 90. letech (kde spolu s Gamma Ray zcela vévodili), ale už na tomhle albu měli prakticky všechno, co jsem na nich vždycky tolik obdivovala. A skladba „Valhalla“, samozřejmě – to je perla.

7. BLACK SABBATH – Heaven & Hell (1980)
Je vůbec potřeba něco říkat o první desce Sabbatů s Ronniem? Myslím, že mezi metalisty neexistuje skoro nikdo, kdo by si neuvědomoval, jak důležitá byla tahle deska pro historii celého žánru. A všechny ty emoce, které v sobě má už jenom titulní skladba...jednoduše nádhera a naprosto neopakovatelná záležitost.

8. HEAVENS GATE – In Control (1989)
Deska, ke které mám silné citové vazby. První album dnes už bohužel rozpadlé německé party a úchvatný Thomas Rettke za mikrofonem. Je radost to poslouchat a nikdy mě to nepřestalo bavit.


9. JUDAS PRIEST – Defenders of the Faith (1984)
Kdyby už jen kvůli „Love Bites“ a „Eat Me Alive“... mrazivá atmosféra a ten pravý náboj, který se mi u Judas vždycky líbil. V mnoha ohledech je pro mě tahle deska skutečně lepší, než legendární „British Steel“. A také ji mnohem častěji poslouchám i dnes.

10. WARLOCK – Triumph and Agony (1987)
Trvám na tom, že tohle je prostě nejlepší metalové album s ženou za mikrofonem všech dob. Warlock vyzráli, naplnili album jednou hymnou za druhou a Doro je prostě exceletní. Für immer!

Alba mimo desítku, která ale zmínit musím:

AC/DC – Back in Black (1980)
To je snad nejlegendárnější album vůbec. Jediný důvod, proč není v desítce je... moment. Já vlastně nemám tušení, proč tam není. Ach jo – tohle je těžký.

GUNS N´ROSES – Appetite For Destruction (1987)
Jistě, že jsem na tomhle albu hodně dlouhou dobu ujížděla. Z pochopitených důvodů – je to naprostá pecka a skladby na něm jsou jednoduše podmanivé.

HELLOWEEN – Keeper Of The Seven Keys Part I. (1987)
A Hells dotřetice. Totální dýňová mánie, která mě možná postihla trochu se zpožděním (po několika letech častého, ale ne nijak zaujatého poslouchání), ale zato plnou silou.

IRON MAIDEN – The Number Of The Beast (1982)
Jak je to s trojicí těhle alb jsem už zmiňovala u „Piece...“

IRON MAIDEN – Powerslave (1984)
Totéž. Jo a moje nejoblíbenější maiden skladba „Aces High“ :)

JUDAS PRIEST - British Steel (1980)
Tady je mi blbé vůbec cokoli psát. Vždyť je to všem naprosto jasné.

MANOWAR - Kings Of Metal (1988)
Ale jo. I když je mi tahle trů kožená kapela ze všeho nejvíc k smíchu (nebo, pokud je vidím naživo, tak spíš k pláči), byly doby, kdy měli sílu. A velkou. Tohle je skvělé album, to musím uznat, jakkoli mi Manowar v dnešních dnech leze krkem.

PINK CREAM 69 – Pink Cream 69 (1989)
Debut a rovnou hromada hitů, na kterých kapela staví dodnes. A skvělý Andi Deris (tenkrát mu to s tím hlasem šlo líp, než dneska – kde jsou ty časy?).

PRETTY MAIDS – Future World (1987)
Album nabité hity, krásná atmosféra, Pretty Maids v plné síle.

SAVATAGE – Hall of the Mountain King (1987)
I když mám mnohem radši alba téhle kapely z devadesátek, atmosféra těch s Jonem Olivou za mikrofonem je naprosto jedinečná.

SAVATAGE – Gutter Ballet (1989)
Totéž co výše, plus geniální titulní skladba.

SAXON – The Eagle Has Landed (1982)
Moje nejoblíbnější album od Saxon.

TWISTED SISTER – Stay Hungy (1984)
Taky jsem to jednu dobu srašně žrala a točila pořád dokola.

VICIOUS RUMORS – Digital Dictator (1988)
Legendární abum v historii téhle americké bandy. Plno doteď nepřekonaných hitů a kostra dnešních koncertních setlistů.

VIRGIN STEELE – Noble Savage (1986)
Staří dobří Virgin Steele.

W.A.S.P. – W.A.S.P. (1984)
„I Wanna Be Somebody“, „L.O.V.E. Machine“ a hlavně, HLAVNĚ „Sleeping (In the Fire)“!!!