Exotika jako prase! Sakra, dyt'já pomalu ani nevím, kde leží Maledivy, natož abych tušil, jaký se tam mydlí metal. Pokud mám jako reprezentativní vzorek brát tamní kapelu Sacred Legacy, tak to a) zas taková exotika nebude, za b) bude to tak nějak so-so. Sacred
Legacy sice právě vydávají novinku "The Legacy Begins", nicméně já vás zvu na tři roky starý prolog v podobě alba "Undying Heart", které bylo aktuálně oprášeno coby avízo na čerstvě porozené miminko.
"Undying Heart" je jedním velkým soubojem mezi kytarami a zpěvem. A vůbec se nedivím tomu, že Sacred Legacy do své diskografie zahrnují i sólová alba kytaristy Ahmeda Shahyda. Ten totiž tvoří tu přijatelnější tvář kapely, kytarové melodie jsou velice pohodové a procítěné a díky tomu, že instrumentálky, postavené na Shahydově umění, tvoří polovinu alba, existuje dobrý důvod se k Sacred Legacy vracet. Shahydův protipól v hlavní roli, křikloun Ali Ashraf totiž v určitých polohách oplývá tak prapodivně přiškrcenými hlasivkami (navíc i dost mizerně sejmutými, sytější zvuk by sice neuškodil celé nahrávce, ale zpěv je běs), že možná i pravověrní uctívači chrchlů, chrapotů a vokálního skřípotu budou mít problém akceptovat jeho projev.
Z předchozího odstavce pak vyplývá, že kdykoliv je Ali Ashraf zticha (posuďte jak dokáže srazit přitažlivou kytaru v "Dragon Wars"), křivka kvality jde nahoru.
Shahyd se nebrání vlivům progresivního power metalu a ve svých exhibicích ani na moment nenudí. Jako
skvělý důkaz doporučuji skladbu "Infinity". Že Sacred Legacy by nemuseli těžit pouze z instrumentálních pasáží, deklaruje i zpívaná verze titulní "Undying Heart" (ta se objevuje i v čistě instrumentální formě), ozdobená ženským zpěvem.
Tyhle dva světy k sobě prostě nesedí. Jistě, lze na to pohlížet jako na souboj dobra a zla (dobrý Shahyd u mě vyhrál na plné čáře), ale tahle bitva nemůže mít vítěze a tak jediným poraženým může být případná snaha Sacred Legacy působit na vlastní fanoušky. Otevřených hlav, které jsou schopny v rámci jednoho alba přeskakovat z totálního extrému do naprosté pohody a vychutnávat si bodavé neandrtálsky agresivní řvaní s hladivými kytarovými vyhrávkami asi zas tolik nebude. Pomyslně třímajíc Shahydovu pravici na znak vítězství však dodávám, že zásluhou vítěze se na novinkové "The Legacy Begins" juknu, i když daleko víc mě lákají Shahydovy sólovky.
|
